1 C 96/2025-38 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobce se domáhal nahrazení souhlasu žalovaných s vydáním úschovy jeho osobě, tj. částky , částka, , a to z důvodu, že mu tyto prostředky náleží. Žalobce uvedl, že zaslal , Jméno žalované A, zápůjčku, která mu tímto dlužníkem nebyla vrácena. Zmíněné prostředky na účtu , Jméno žalované A, byly později zajištěny , právnická osoba, v rámci trestního řízení (celkem bylo zajištěno , částka, ) a poté uschovány coby soudní úschova, neboť o jejich vydání požádaly i další osoby. Okresní soud v Kutné Hoře usnesením (v řízení o úschově) rozhodl, že se návrh na vydání prostředků zamítá. Žalobce byl tedy odkázán na podání žaloby o nahrazení souhlasu žalovaných s vydáním prostředků žalobci.2. Ve věci se vyjádřil žalovaný 4. , Jméno žalované D, tak, že podáním ze dne , datum, udělil souhlas s vydáním finančních prostředků z úschovy panu , jméno FO, (žalobci). Při jednání dne , datum, žalovaný 2. , Jméno žalované B, uvedl, že ostatní účastníky nezná a souhlasil, aby žalované prostředky byly z úschovy vyplaceny žalobci. Ostatní žalovaní se k věci nevyjádřili.3. Soud učinil následující skutková zjištění.4. Z potvrzení o transakci na účtu u , právnická osoba, ., vedeného na žalobce, že dne , datum, bylo zaúčtováno ve prospěch účtu , Jméno žalované A, (dále jen „Účet“) , částka, , včetně zprávy: , Jméno žalobce, – půjčka.5. Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl zamítnut návrh přihlašovatelů (, Jméno žalované B, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, ) na vydání peněžních prostředků (, částka, ) ze soudní úschovy.6. Policejní orgán , právnická osoba, , OHK ÚO SKPV , adresa, , usnesením ze dne , datum, , č. j. KRPS-206695-25/TČ-2024-010581-SOB, uložil do úschovy Okresního soudu v Kutné Hoře (dle § 80 odst. 1 trestního řádu) peněžní prostředky ve výši , částka, , neboť měl pochybnosti, kdo k nim má vlastnické právo. V odůvodnění uvedl, že:a) , Jméno žalobce, vložil dne , datum, na Účet , částka, , přičemž poškozený uvedl, že byl podveden neznámým pachatelem a peníze poslal podle pokynů tohoto pachatele, a až později zjistil, že byl podveden o částku , částka, .b) , Jméno žalované C, vložil dne , datum, na Účet , částka, , přičemž poškozený uvedl, že částku zaslal jako investici a zvažuje podání trestního oznámení.c) , Jméno žalované D, vložil ve dnech , datum, a , datum, na Účet v součtu , částka, , přičemž poškozený uvedl, že to měla být investice prostřednictvím investiční společnosti AKROINVEST.d) , Jméno žalované B, vložil dne , datum, na Účet , částka, , přičemž poškozený uvedl, že jednak celkově vložil na Účet přes , částka, za účelem investic, a jednak požaduje náhradu škody.e) , Jméno žalované A, (proti němuž bylo vedeno trestní řízení), na jehož jméno byl veden Účet, uvedl, že k finančním prostředkům na Účtu ve výši , částka, si nečiní žádný nárok, jednalo se o peníze, které mu posílali jiní lidé a jestli jsou mezi těmito penězi i jeho peníze, tak to neřeší.7. Soud ze skutkových zjištění učinil závěr o pro věc rozhodném skutkovém stavu. Na Účtu byly Policií ČR v rámci trestního řízení zajištěny prostředky ve výši , částka, , které byly Policií ČR dány do úschovy Okresnímu soudu v Kutné Hoře. V rámci řízení o úschově nebyly finanční prostředky uložené do úschovy vydány žadatelům. Na Účet (vedený na jméno stíhané osoby , Jméno žalované A, ) byla (v rozhodné době) připsána přinejmenším (tedy v rozsahu úschovy) částka , částka, . Dle odůvodnění usnesení Policie ČR (a důkazu předloženého soudu v nynějším řízení) mělo jít o , částka, od , jméno FO, , dále již jen z odůvodnění usnesení Policie ČR (bez doložení důkazů o převodu prostředků) mělo jít o , částka, od , jméno FO, , , částka, od , jméno FO, , , částka, od , Jméno žalované B, . Krom žalobce zbývající účastníci v nynějším řízení sice neprokazovali vklad na Účet dalšími důkazy, soud však nepřehlédl z odůvodnění usnesení Policie ČR, že tak učinili, neboť důsledkem skutkového zjištění Policie ČR bylo právě složení prostředků do úschovy.8. Soud posoudil věc právně následujícím způsobem.9. Podle § 299 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „ZŘS“), (odst. 1) byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli; (odst. 2) pro řízení o nahrazení souhlasu podle odstavce 1 je příslušný soud, u něhož probíhá řízení o úschově.10. Soud žalobě zčásti vyhověl a zčásti žalobu zamítl. Soud vyšel z úvahy, že žalovaný 1. si na do úschovy dané předmětné finanční prostředky nečinil nijaký nárok, výslovně uvedl v usnesení Policie ČR, že nejsou jeho. Sám tedy uvedl, že nemá pohledávku za bankou v uvedené výši. U žalovaného 1. tak bylo zjištěno bezdůvodné obohacení ve výši úschovy , částka, , neboť zbývající 4 účastníci uložili svými vklady na Účet (ve velikosti úschovy, a též „současně“ v rozhodném období) nejméně , částka, (zápůjčka žalobce , Jméno žalované A, jako právní titul k převodu prostředků nebyla v řízení prokázána najisto, neboť současně bylo žalobcem Policii ČR tvrzeno, že mělo jít o investici prostřednictvím jiného makléře). Soud měl tedy v otázce vkladů za přesvědčivé, že zbývající účastníci měli v rozhodné době pohledávky za bankou, otázkou však zůstalo, jak se tato skutečnost má promítnout do úschovy a jejího vydání. Peníze uložené na Účet byly totiž na Účtu smíchány jako druhově určená věc, v konečném důsledku tak není rozeznatelné kterou část prostředků které osobě je možné přičíst jako pohledávku (byť jednotlivé zasílané částky byly ve výši rozdílné, i zasílány v rozdílný čas). Spravedlivé se tedy jeví, že každý (krom , Jméno žalované A, ) mohl mít za bankou poměrnou pohledávku ve výši , částka, (každý ¼ z , částka, ).11. Dále dva z účastníků souhlasili s vydáním prostředků žalobci (viz níže) a zbývající dva se nikterak nevyjádřili (byli v řízení zcela nečinní). Soud tak uzavřel matematickou operací, že ¼ z , částka, náleží žalobci, ¼ z , částka, (, Jméno žalované B, ) by měla být vydána žalobci, ¼ z , částka, (, Jméno žalované D, ) by měla být vydána žalobci. Výsledkem je, že by žalobci mělo být vydáno prostým součtem 3 x , částka, , což je , částka, . Do žalované částky (celkem , částka, ) potom zbývá , částka, , u které však soud žalobě o nahrazení souhlasu nevyhověl (v tomto rozsahu žalobu zamítl). Žalovaný 3. , Jméno žalované C, ze spisu totiž osvědčil možnou pohledávku za bankou (ostatně stejně jako zbývající účastníci krom , Jméno žalované A, ) ve výši , částka, , avšak nevyjádřil souhlas s vydáním jako ostatní. Soud má za to, že , Jméno žalované C, má právo na vydání části soudní úschovy v rozsahu , částka, . Rozdíl mezi oběma částkami (, částka, k zamítnutí a , částka, jako nárok , jméno FO, ) je pak založen v tom, že žaloba zní na , částka, , ale v úschově bylo uloženo , částka, ; tato skutečnost je zdůrazněna ve výroku III i tak, že je jeho text zrcadlově obrácený vůči výrokům I., II. a IV. Z judikatury Nejvyššího soudu (sp. zn. , spisová značka, ) se totiž podává, že pravomocný rozsudek soudu, kterým byla zamítnuta žaloba o uložení povinnosti souhlasit s vydáním předmětu úschovy, nahrazuje ve smyslu § 299 odst. 1 z. ř. s. žalobcem odepřený souhlas s vydáním předmětu úschovy žalovanému, jen tehdy, bylo-li důvodem pro zamítnutí žaloby prejudiciálně učiněné rozhodnutí o tom, že žalovaný má právo na vydání předmětu úschovy…12. Konečně souhlas žalovaného 1. , Jméno žalované A, (příjemce viz § 298 ZŘS) byl nahrazen, neboť nebyla osvědčena jeho pohledávka za bankou.13. Níže tedy úvahy soudu přehledně.14. Soud nahradil souhlas , Jméno žalované A, (výrok I) z důvodu, že neprokázal pohledávku na plnění ve výši , částka, za bankou (, právnická osoba, . je majitelem finančních prostředků alokovaných na Účtu). Dle jeho vyjádření daného Policii ČR si nečinil na uvedené prostředky žádný nárok a uvedl, že mu nepatří.15. Soud nahradil souhlas , Jméno žalované B, (výrok II). Soud měl z usnesení Policie ČR za přesvědčivé, že , jméno FO, na Účet vložil , částka, , šlo o bezdůvodné obohacení , jméno FO, , Jméno žalované B, právě v této výši (v mantinelech projednávané úschovy však byla osvědčena pohledávka , Jméno žalované B, za bankou co do , částka, ). , Jméno žalované B, v nynějším soudním řízení vyslovil souhlas s vydáním prostředků žalobci, ale učinil tak až po odmítnutí v rámci řízení o úschově. V řízení o úschově tedy odporoval vydání prostředků žalobci, ale v nynějším řízení již souhlasil. Právní předpis (§ 299 ZŘS) hovoří o nahrazení souhlasu rozsudkem soudu (v případě vyhovění žalobě), neumožňuje již v rámci sporného řízení opožděné vyjádření souhlasu (a to ani formou rozsudku pro uznání). Soud ve věci samé buď žalobě vyhoví (nahradí souhlas), nebo ji zamítne. Soud tedy uzavírá, že s přihlédnutím k výslovnému uznávacímu úkonu žalovaného 2 , Jméno žalované B, (tedy, že si nečiní na žalované předmětné prostředky co do