4 C 307/2025-17 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 74 851,01 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy žalovaným na odběrném místě hlavní domovní skříň s označením , hodnota, , osazené na hranici parcelního čísla , parcelní číslo, a , parcelní číslo, ve , Místo, (dále jen „odběrné místo“) dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“). Žalobkyně svoji pasivní žalobní legitimaci odvozuje od skutečnosti, že v době neoprávněného odběru žalovaný na odběrném místě bydlel a tedy spotřeboval neoprávněně odebranou elektřinu. Žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přestupku za tento neoprávněný odběr, konkrétně přestupku proti majetku podle § 8 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, a to rozhodnutím Města Zruč nad Sázavou ze dne , datum, č. j. ZRNS/4885/2024, které nabylo právní moci a vykonatelnosti a ve kterémžto řízení se žalovaný k neoprávněnému odběru přiznal. Žalovaný byl pak dále uznán vinným za tento neoprávněný odběr (byť za pozdější období) a odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne , datum, č. j. 6 T 7/2025-56, který nabyl právní moci dne , datum, a vykonatelnosti dne , datum, za přečin krádeže podle § 205 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Žalovaná částka se skládá z náhrady za zjištění neoprávněného odběru elektřiny ve výši 12 476,31 Kč a rozdílu v platbách za příkon ve výši 1 120,70 Kč a škody za neoprávněný odběr ve výši 61 254 Kč.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Soud rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.4. Ve věci dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:5. Soud z protokolu o kontrole odběrného místa, oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne , datum, , a z trestního příkazu Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne , datum, , č. j. 6 T 7/2025-56, zjistil, že žalovaný v době od , datum, do , datum, ve , Místo, na parcele č. , parcelní číslo, neoprávněně odebíral elektrickou energii z distribuční soustavy, a to tím způsobem, že vybouráním cihly si vytvořil otvor do zadní části neměrné pojistkové skříně č. , hodnota, , kde vrutem na jednu fázi distribučního kabelu vodivě propojil žlutozelený kabel o průřezu 1,5 mm2, který pak v zemi svorkou napojil na kabel CYKY a následně jej za účelem napájení zde umístěných elektrospotřebičů přivedl do jím užívané dřevěné chaty par. č. , parcelní číslo, , přičemž takto odcizil nejméně 1 200,10 kWh, čímž společnosti žalobkyni způsobil škodu ve výši 12 582 Kč, tedy si přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, čímž spáchal přečin krádeže dle § 205 odstavec 1 písm. a) trestního zákoníku. V oznámení o výsledku kontroly odběrného místa je uvedeno, že došlo k přerušení dodávky elektřiny dne , datum, , přičemž na místě nebyl osazen elektroměr.6. Z dokumentu žalobkyně označeném „Seznámení s výší škody“ soud zjistil, že náhrada škody za neoprávněný odběr byla stanovena ve výši 61 254 Kč, platby za příkon ve výši 1 120,70 Kč a náklady žalobkyně vynaložené v souvislosti s neoprávněným odběrem ve výši 12 476,31 Kč. Výpočet náhrady za neoprávněný odběr byl stanoven tak, že za období , datum, do , datum, tedy za 366 dnů byla spotřeba 5 842,7 kWh. Cena za neoprávněně odebranou elektřinu činí 8,66434 Kč za kWh dle § 17 vyhlášky č. 359/2020 Sb. Příkon byl stanoven na základě údaje zjištěného při kontrole, a to, že byla shledána jedna fáze a 25,0 A. Celková platba za příkon tudíž činila 926,20 Kč s DPH 1 120,70 Kč. Náklady za neoprávněný odběr byla stanoveny za přerušení ve výši 10 311 Kč s DPH 12 476,31 Kč.7. Z rozhodnutí Města Zruč nad Sázavou ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným ze spáchání přestupku proti majetku tím, že v období od , datum, do , datum, čerpal neoprávněně z neměrné pojistkové skříně č. P126 bez smlouvy, za pomocí připojeného kabelu ke škodě , právnická osoba, ., čímž způsobil škodu ve výši 614,35 Kč.8. Z tabulky technické univerzity , adresa, soud zjistil, jak došlo k výpočtu spotřeby neoprávněně odebrané elektřiny.9. Z faktury variabilní symbol , var. symbol, , vystavené dne , datum, a splatné dne , datum, , soud zjistil, že žalovanému byla celkem vyfakturována částka 74 851,01 Kč.10. Z čestného prohlášení ze dne , datum, soud zjistil, že došlo k prohlášení, že žalobkyně uhradila částku 12 476,31 Kč jako náklady vynaložené na zjištění neoprávněného odběru , právnická osoba, .11. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 74 851,01 Kč do sedmi dnů od doručení výzvy. Z doručenky k zásilce soud zjistil, že od , datum, byla uložena u poskytovatele poštovních služeb.12. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní:13. Dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.14. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.15. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.16. Dle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.17. Dle § 17 odst. 3 písm. b) bod 1 vyhlášky výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z ceny za službu distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny.18. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.19. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť bylo prokázáno, že se žalovaný dopustil neoprávněného odběru elektrické energie ze soustavy žalobkyně ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, přičemž tímto způsobem vznikla újma žalobkyni jakožto provozovateli distribuční soustavy. Zavinění výše uvedeného neoprávněného odběru bylo prokázáno z trestního příkazu Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne , datum, , č. j. 6 T 7/2025-56, jakož i dalšími důkazy uvedenými výše. Výše škody byla stanovena dle vyhlášky na základě skutečného odběru s ohledem na poznatek počátečního a konečného stavu elektroměru včetně souvisejících plateb a výše škody není zjevně nepřiměřená zjištěným okolnostem, pokud by došlo ke smluvnímu odběru energie (srov. nález ze dne 11. 8. 2015, sp. zn. I. ÚS 668/15). Žalobkyně má proto právo na náhradu za zjištění neoprávněného odběru elektřiny ve výši 61 254 Kč a na rozdíl v platbách za příkon ve výši 1 120,70 Kč, a nákladů vynaložených žalobkyní jako úhradu za zjištění neoprávněného odběru dle § 16 vyhlášky č. 359/2020 Sb. ve výši 12 476,31. Žalobkyně žalovanému vše řádně vyúčtovala, naopak žalovaný svou povinnost nesplnil, když škodu v celkové výši 74 851,01 Kč včas neuhradil. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného, tedy ke dni , datum, dle splatnosti uvedené ve vystavené faktuře.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyn