17 C 214/2020-19 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl Okresnímu soudu v Karviné doručen dne 5. 6. 2020, domáhala vydání rozsudku, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 252 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 1 052 Kč ve výši 10,00 % ročně za dobu od 9. 8. 2019 do zaplacení. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 7. 4. 2019 pojistnou smlouvu o pojištění domácnosti [číslo] s účinností od 8. 4. 2019 na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pojistné ve výši 3 156 Kč ročně, a to v pololetních splátkách po 1 578 Kč. Žalovaný nezaplatil pojistné splatné dne 8. 4. 2019 a za dobu od uvedeného dne až do dne ukončení pojistné smlouvy 8. 8. 2019 dluží žalobkyni na pojistném částku 1 052 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném kromě úhrady dlužného pojistného ve výši 1 052 Kč zaplacení také částky 200 Kč jako paušální náhrady nákladů na odeslání upomínky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření a také předvolání k jednání byly žalovanému doručeny do jeho datové schránky dne 28. 11. 2020. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Zástupce žalobkyně s tímto procesním postupem souhlasil již prohlášením učiněným v žalobě. Žalovaný byl vyzván přípisem soudu ze dne 16. 11. 2020 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání; současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o fikci jeho souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný ve stanovené lhůtě nezaslal soudu své vyjádření, proto soud jeho souhlas s nastíněným procesním postupem podle výše napsaného poučení předpokládal. Za dané situace bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti zástupce žalobkyně a žalovaného. V daném řízení bylo zjištěno, že dne 7. 4. 2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o pojištění domácnosti [číslo] v případě pojistné události se žalobkyně zavázala zaplatit žalovanému sjednanou pojistnou částku. Žalovaný se pak touto smlouvou zavázal platit žalobkyni lhůtní pojistné ve výši 3 156 Kč ročně, a to v pololetních splátkách po 1 578 Kč. Pojištění bylo sjednáno pro období od 8. 4. 2019 na dobu neurčitou. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný nezaplatil již první pojistné splatné ke dni 8. 4. 2019, ani žádné další pojistné. Doposud žalovaný dluží na pojistném podle výpočtu soudu částku 1 052 Kč, která představuje poměrnou část dohodnutého pojistného za dobu od 8. 4. 2019 do 8. 8. 2019. Žalovaný v řízení o zaplacení dluhu nic netvrdil. Je nutno uvést, že ohledně zaplacení sporné částky nese důkazní břemeno žalovaný a bylo na něm, aby případně dokázal skutečnost, že tvrzení žalobkyně o nezaplacení uvedených splátek pojistného není pravdivé. Žádný z účastníků také ani netvrdil, že by smluvní vztah zanikl dříve, než skončilo žalované období. Žalovaný žádný takový důkaz soudu nepředložil, ani jej nenavrhoval, proto soud vzal za prokázané po provedeném dokazování, že žalovaný částku představující dlužné pojistné ve stanovené lhůtě splatnosti řádně a včas nezaplatil a nezaplatil ji ani v následujícím období až do dne rozhodování soudu. Žalovaná částka zahrnuje také částku 200 Kč jako poplatek za předčasné ukončení smlouvy, výše poplatku vyplývá z příslušného ceníku. O úhradu dluhu byl žalovaný upomínán předžalobní výzvou ze dne 14. 1. 2020 prostřednictvím advokáta. Uvedené skutkové závěry soud učinil na základě obsahu předložené pojistné smlouvy ze dne 7. 4. 2019, sazebníku administrativních poplatků a předžalobní upomínky ze dne 14. 1. 2020 a poštovního podacího archu z téhož dne. Po provedeném dokazování a právním vyhodnocení zjištěných skutkových tvrzení soud vyhodnotil následující skutkový stav sporu: Mezi účastníky byla uzavřena dne 7. 4. 2019 smlouva o pojištění domácnosti majetku pro období od 8. 4. 2019 na dobu neurčitou. Pojistné bylo sjednáno na celkovou částku 3 156 Kč ročně, tuto částku měl žalovaný platit podle smluvního ujednání pololetně po 1 578 Kč. Splátku splatnou dne 8. 4. 2019 žalovaný neuhradil, neuhradil ani další splátky, a jeho dluh proto dosud činí za období od 8. 4. 2019 do 8. 8. 2019 částku 1 052 Kč. Žalovaná částka zahrnuje také částku 200 Kč jako poplatek za předčasné ukončení smlouvy, výše poplatku vyplývá z příslušného ceníku. Žaloba žalobkyně je zcela důvodná. Mezi účastníky došlo k uzavření platné dohody podle ustanovení § 2758 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., podle kterého se žalobkyně jako pojistitel zavázala poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění žalovanému, pokud nastane nahodilá událost ve smlouvě blíže specifikovaná. Účinnost smlouvy byla dohodnuta na dobu od 8. 4. 2019 na neurčito. Žalovaný byl povinen platit žalobkyni pojistné v dohodnuté výši a v dohodnutých termínech, a to ve výši 1 578 Kč pololetně. Žalovaný nezaplatil část sjednaného pojistného, resp. nezaplatil splátku pojistného, jejíž splatnost nastala dne 8. 4. 2019 ve výši 1 578 Kč a nezaplatil ani další splátky; žalobkyně požaduje úhradu dlužného pojistného za období od 8. 4. 2019 do 8. 8. 2019, kdy pojistný vztah skončil, a tato částka podle výpočtu soudu činí 1 052 Kč. Požadavek na úhradu další částky 200 Kč za odeslání upomínky je v souladu s ustanovením § 513 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Rovněž žalobní požadavek na zaplacení úroku z prodlení v požadované výši 10 % z dlužného pojistného ve výši 1 052 Kč za dobu od 9. 8. 2019 do zaplacení soud shledal oprávněným. Povinnost žalovaného platit pojistné až do zániku pojištění vyplývá přímo ze zákona, navíc splatnost pojistného byla sjednána výslovně ve smlouvě, není proto nutné, aby žalobkyně o úhradu dluhu upomínala, a datum splatnosti dlužné částky není vázána na výzvu k zaplacení dlužné částky. Dnem následujícím po marném uplynutí termínu splatnosti dlužné splátky pojistného se žalovaný dostal do prodlení s plněním, je proto zřejmé, že ke dni 9. 8. 2019, od něhož žalobkyně úrok požaduje, byl již v prodlení s celou přiznanou částkou, a je povinen podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši odpovídající právním předpisům. Soudu je z jeho úřední činnosti známa skutečnost, že k uvedenému dni činil úrok z prodlení podle ustanovení § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., v platném znění, požadovaných 10 % ročně. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal procesně neúspěšného žalovaného k povinnosti nahradit plně procesně úspěšné žalobkyni náklady soudního řízení ve výši 1 489 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně. Uvedená částka zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2/ odměnu za právní zastoupení ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to po 200 Kč za každý úkon právní služby (1. příprava spojená s převzetím zastoupení, 2. sepis žaloby a 3. sepis předžalobní výzvy), 3/ náhradu hotových výdajů ve výši celkem 300, Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, za provedené tři úkony právního zastoupení po 100 Kč, popsané výše a 4/ náhradu DPH ve výši 189 Kč podle vyhlášky č. 618/2004 Sb. jako podíl 21 % ze součtu uváděné odměny a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 900 Kč. [příjmení] mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o. s. ř. výjimečně nepřiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, zjištěny ani tvrzeny nebyly; žalovaný měl dlouhou dobu možnost řešit věc mimosoudně, když žaloba byla podána asi jeden rok po uplynutí lhůty splatnosti dluhu. Žalobkyně navíc opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě ještě před podáním žaloby včetně předžalobní upomínky advokáta podle ustanovení § 142a o. s. ř.