20 C 57/2020-46 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 14 794,23 Kč s úrokem 19,9 % ročně z 11 371,43 Kč od 5. 1. 2019 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z 11 371,43 Kč od 5. 1. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 27. 4. 2018 smlouvu o kontokorentním úvěru a poskytla mu úvěr 10 000 Kč s úrokem 19,9 % ročně. Jelikož žalovaný překročil sjednaný limit a úvěr řádně nesplácel, banka úvěr ke dni 4. 1. 2019 zesplatnila v částce 11 371,43 Kč. Dále byla uplatněna smluvní pokuta 0,1 % denně. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. Banka při poskytování úvěru lustrovala interní systémy, dále registry NRKI, BRI a SOLUS. Deklarovaný příjem 32 500 Kč, porovnala se splátkami 8 000 Kč, výdaji na živobytí 6 000 Kč. Ze zbývající částky je žalovaný schopen úvěr splatit. Žalovaná dluží jistinu 11 371,43 Kč, smluvní pokutu 3 422,80 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Rámcovou smlouvou z 20. 4. 2018 se [právnická osoba] zavázala poskytovat žalovanému bankovní a platební služby. 4. Návrhem [číslo] z 27. 4. 2018 žalovaný požádal prostřednictvím internetového bankovnictví o kontokorentní úvěr 10 000 Kč s úrokem 19,9 %. Kontokorent je splatný na požádání banky. Žalovaný se zavazuje dle čl. 4 na běžném účtu udržovat pravidelný kreditní obrat ve výši 25 % celkové výše Kontokorentu za období předchozích 3 měsíců. Dle článku 4.. Banka je oprávněna kdykoli požádat Klienta o splacení Kontokorentu. V případě, že Banka Klienta požádá o splacení Kontokorentu, je Klient povinen Kontokorent Bance splatit ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy mu Banka doručila výzvu ke splacení Kontokorentu. Podle článku 6 je banka oprávněna prohlásit úvěr za okamžitě splatný v případě přečerpání celkové výše kontokorentu nebo pro prodlení žalovaného s úhradou splátky nebo v případě jiného porušení povinností vyplývajících ze smlouvy. Podle článku 6.3. je žalovaný povinen uhradit i smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky, banka je oprávněna odeslat Klientovi písemnou upomínku o prodlení a v tomto případě účtovat Klientovi poplatek za Poštovní upomínku k zaplacení dlužné částky ve výši 499 Kč, jakož i účtovat Klientovi náhradu dalších účelně vynaložených nákladů. Podle článku 6.4. V případě přečerpání celkové výše Kontokorentu, tj. vzniku nepovoleného přečerpání zůstatku na běžném Účtu, bude Banka tento nepovolený debet úročit sazbou pro nepovolené přečerpání zůstatku na běžném Účtu dle platného Úrokového lístku (výše úrokové sazby v době uzavírání této Smlouvy je 25% p.a.). Podle čl. 6. Pokud nastane Případ porušení, je Banka oprávněna převést částku aktuálně čerpaného Kontokorentu na samostatný technický účet Banky. O tomto bude Banka Klienta vhodným způsobem informovat. Bydliště uvedl žalovaný [ulice a číslo], [obec]. 5. Dle záznamu banky žalovaný žádal dne 19. 4. 2018 o půjčku 50 000 Kč se splátkou 1 415 Kč, příjem uvedl 32 500 Kč, výdaje na živobytí 10 000 Kč, Celkové započtené splátkové zatížení dle registrů činí 18 409 Kč. Dle přehledu měl žalovaný 6 aktivních splátkových úvěrů, celkový dluh 818 648 Kč a výše splátek 31 408 Kč měsíčně, dvě kreditní karty. Dne 27. 4. 2018 žádal o kontokorentní úvěr, uvedl příjem 32 500 Kč, výdaje na splátky 8 000 Kč, na živobytí 6 000 Kč. Celkové splátkové zatížení dle registrů 19 400 Kč měsíčně. Dle přehledu měl žalovaný 6 aktivních splátkových úvěrů, celkový dluh 559 879 Kč a výše splátek 37 168 Kč měsíčně, dvě kreditní karty. 6. Přípisem z 27. 4. 2018 banka návrh úvěrové smlouvy akceptovala. 7. Dle sazebníku soudních poplatků činí poplatek za upomínku 499 Kč. 8. Dle výpisu z běžného účtu za duben 2018 žalovaný čerpal od banky [anonymizováno] půjčku 50 000 Kč, a kontokorent do výše 10 005 Kč. V květnu má příchozí platba 2 200 Kč, výdaje 1 520 Kč (splátka půjčky), zůstatek – 9 995,64 Kč, vyúčtován poplatek 499 Kč za upomínku. V červnu příchozí platba 1 800 Kč, výdaje 1 520 Kč (splátka půjčky), zůstatek – 9 872,54 Kč. V červenci příchozí platba 1 800 Kč, výdaje 1 520 Kč (splátka půjčky) a další platby, zůstatek – 9 881,83 Kč. V srpnu příchozí platba 2 100 Kč, výdaje 2 001 Kč (splátka půjčky), zůstatek – 10 074,91 Kč. V září příchozí platba 2 000 Kč, výdaje 1 426 Kč (splátka půjčky) další platby, zůstatek – 10 167,61 Kč V říjnu příchozí platba 2 270 Kč, výdaje 2 000 Kč (splátka půjčky) a další platby, zůstatek – 10 169,41 Kč. V listopadu žádná příchozí platba, vyúčtován poplatek 499 Kč za upomínku. V prosinci žádná příchozí platba, vyúčtován poplatek 499 Kč za upomínku, konečný zůstatek – 11 371,43 Kč. 9. Dopisem z 4. 1. 2019 banka informuje žalovaného o převodu kontokorentu 11 371,43 Kč na technický účet, dále informuje o uplatnění smluvní pokuty 0,1 % denně a vyzývá k úhradě dluhu. Oznámení zaslala 7. 1. 2019 žalovanému na adresu [adresa žalovaného]. 10. Podle potvrzení byla úplata za postoupené pohledávky uhrazena 26. 9. 2019. 11. Smlouvou o postoupení pohledávek z 25. 9. 2019 [právnická osoba] postoupila pohledávky ke dni uhrazení úplaty za postoupení žalobkyni. Podle přílohy byla postoupena na žalobkyni i pohledávka za žalovaným [číslo] ve výši 11 371,43 Kč, jež je předmětem řízení. 12. Dopisem z 1. 10. 2019 banka informovala žalovaného o postoupení pohledávky na běžném účtu [číslo] žalobkyni. Oznámení zaslala 2. 10. 2019 žalovanému na adresu [adresa žalovaného]. 13. Předžalobní výzvou z 1. 11. 2019 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě s upozorněním na podání žaloby. Výzvu zaslal zástupce na adresu [adresa žalovaného]. 14. Soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný uzavřel s [právnická osoba] dne 20. 4. 2018 rámcovou smlouvu a banka vedla pro žalovaného běžný účet. V dubnu 2018 čerpal žalovaný od banky půjčku 50 000 Kč. Rovněž čerpal v dubnu kontokorent, který si sjednal. Příjem žalovaného na tomto běžném účtu byl pouze platby na splátky půjčky. Žalovaný uzavřel 27. 4. 2018 smlouvu o kontokorentním úvěru do výše 10 000 Kč s úrokem 19,9 % ročně. Banka vycházela při poskytnutí úvěru z tvrzeného příjmu 32 500 Kč, výdajů na žití 6 000 Kč ze splátek jiných dluhů 8 000 Kč měsíčně. V době sjednávání kontokorentu měl žalovaný další dluhy minimálně 559 879 Kč s měsíčními splátkami minimálně 31 408 Kč měsíčně. Žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu kreditní obrat v rozsahu 25 % limitu kontokorentu a nepřekračovat limit, jinak je banka oprávněna úvěr zesplatnit. Limit kontokorentu byl překročen v měsících duben 2018, srpnu až prosinci 2018. Banka kontokorent zesplatnila ve výši 11 371,43 Kč dopisem z 4. 1. 2019 a uplatnila sjednanou smluvní pokutu 0,1 % z dlužné částky. 15. Soud přihlédl k judikatuře Evropského soudního dvora C -449/13 z 18. 12. 2014, že směrnice 2008 neobsahuje taxativní výčet informací, s jejichž pomocí má poskytovatel úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a neupřesňuje ani, zda tyto informace mají být kontrolovány, a pokud ano, jakým způsobem. V souladu se svým zněním naopak čl. 8 odst. 1 směrnice 2008 ve spojení s bodem 26 jejího odůvodnění přiznává poskytovateli úvěru prostor pro uvážení při určování, zda informace, které má k dispozici, stačí k doložení úvěruschopnosti spotřebitele, či nikoli, a zda je má ověřit pomocí jiných údajů. Z toho vyplývá, že poskytovatel úvěru musí zaprvé v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí dokladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. ….. Směrnice neukládá poskytovateli úvěru povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. 16. Soud tedy dospěl k závěru, že je povinností poskytovatele úvěru zkoumat schopnost spotřebitele jej splatit ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru a vycházet jednak a) z informací uvedených samotným žadatelem dle § 84 odst. 2 zákona (kdo jiný má mít nejpřesnější informace než sám spotřebitel), b) tyto informace ověřit, a to i z listin předložených žadatelem (pracovní smlouva, výplatní pásek, nájemní smlouva apod.). Pravost listin předložených žadatelem není poskytovatel povinen systematicky kontrolovat. K tomu nutno dodat, že stále existuje přečin úvěrového podvodu, že žadatel má v § 84 odst. 2 zákonem stanovenou povinnost uvádět pravdivé údaje a že dle § 6 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého jednání nebo protiprávního činu. c) rovněž má poskytovatel porovnat údaje takto zjištěné případně s údaji statis