23 C 260/2020-36 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 3 500 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 3 500 Kč za dobu od 21. 10. 2016 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce zahraniční [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země] (dále jen původní věřitel) jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou byla dne 18. 9. 2016 uzavřena Smlouva o úvěru (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 3 500 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit s termínem splatnosti do 20. 10. 2016. Ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce původního věřitele www.ferratumbank.cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním svých osobních údajů, bankovního účtu, e-mailové adresy a stvrdila, že se seznámila se zněním úvěrové smlouvy. Žalovaná čerpala úvěr bezhotovostně v plné výši dne 18. 9. 2016 převodem peněžních prostředků z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaná úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradila a dostala se do prodlení s úhradou dluhu. Následně byla pohledávka původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 na žalobce, žalované oznámeno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 22. 1. 2020. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na jistině úvěru částku 3 500 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání omluvili, avšak nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze potvrzení o provedené platbě The Pay ze dne 18. 9. 2016 – čerpání úvěru, Faktury [číslo] ze dne 18. 9. 2016, splatné dne 20. 10. 2016, znějící na částku 3 500 Kč, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 1. 2020 včetně podacího lístku ze dne 22. 1. 2020, Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 22. 1. 2020 včetně podacího lístku ze dne 22. 1. 2020 a ze sdělení [právnická osoba] ze dne 1. 9. 2020 včetně výpisu z účtu č. ú. [bankovní účet] za období od 1. 9. 2016 do 30. 9. 2016 (č. l. 11-14 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci: Na bankovní účet žalované č. ú. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] byla poukázána dne 18. 9. 2016 platba ve výši 3 500 Kč pod variabilním symbolem [variabilní symbol] prostřednictvím platební brány The z bankovního účtu obch. spol. [příjmení] [příjmení] p.l.c. č. ú. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dne 22. 1. 2020. O úhradu dlužné částky byla žalovaná upomínána v předžalobní výzvě ze dne 22. 1. 2020. Předžalobní výzva byla dle podacího lístku předána k poštovní přepravě dne 22. 1. 2020 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalované. Z dalších listin neučinil soud žádná skutková zjištění, jelikož tyto neobsahují jakýkoliv podpis žalované, a nebylo tedy prokázáno, že by se jednalo o zachycení vůle jednajícího žalované směřující k určitému právnímu jednání. 4. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2395 o. z., ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, a shledal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, když žalobce v řízení neprokázal vznik závazkového vztahu ze smlouvy o úvěru uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, neprokázal, že smlouva o úvěru obsahovala povinné informace smlouvy o úvěru stanovené zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, a že smlouva o úvěru byla alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta žalované jako spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Žádná z listin předložených žalobcem neobsahuje podpis žalované. Nebylo tedy žádným způsobem prokázáno, že by žalovaná skutečně s původním věřitelem úvěrovou smlouvu uzavřela. Žalobce neprokázal žádné ze svých tvrzení uváděných v žalobě, na základě kterých by bylo možno dospět k závěru, že byla ověřena totožnost žalované při uzavírání úvěrové smlouvy. Žalobce však v řízení prokázal, že na základě této, byť neplatné smlouvy o úvěru, původní věřitel vyplatil žalované bezhotovostním převodem na bankovní účet žalované finanční prostředky ve výši 3 500 Kč, žalovaná tyto finanční prostředky převzala a prostřednictvím svého bankovního účtu s nimi disponovala. Na straně žalované tak došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 3 500 Kč, která představovala vyčerpanou jistinu úvěru, neboť jí bylo plněno bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovanou uhradit žalobci částku 3 500 Kč představující poukázané peněžní prostředky spolu s úrokem z prodlení v žalobcem nárokované sazbě (která nepřekračuje sazbu zákonných úroků z prodlení k prvnímu dni prokázaného prodlení dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. 1968 o. z., zavázal ji soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 3 500 Kč za dobu od 5. 2. 2020 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostala žalovaná až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalované doručena dne 4. 2. 2020), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalované z bezdůvodného obohacení. V části příslušenství, tj. zákonného úroku z prodlení z částky z částky 3 500 Kč za dobu od 21. 10. 2016 do 4. 2. 2020, jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 80,12 % a jeho neúspěch 19,88 %. Ve výši rozdílu (60,24 %) má žalobce právo, aby mu žalovaná nahradila poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 897 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátkou za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění