27 C 263/2020-27 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 11. 5. 2020 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 5 850 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdce [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno], na základě níž poskytla žalovanému částku 3 900 Kč. Žalovaný však úvěr splátky řádně a včas nesplácel a doposud na úvěr neuhradil ničeho. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení jistiny ve výši 3 900 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 582,83 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 950 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 403,25 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 36,33 Kč od 11. 6. 2019 do 22. 7. 2019. 2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil. 3. V podání doručeném soudu dne 16. 9. 2020 vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět s odůvodněním, že vzhledem k tomu, že dokumenty k prokázání ověření úvěruschopnosti žalovaného nedisponuje, bere tímto svou žalobu částečně zpět co do částky ve výši 6 532,83 Kč představující požadované příslušenství (kapitalizovaný úrok ve výši 4 582,83 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 950 Kč), když dále požaduje pouze dlužnou jistinu ve výši 3 900 Kč, zákonný úrok z prodlení z této jistiny, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 403,25 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 36,33 Kč od 11. 6. 2019 do 22. 7. 2019 a náklady řízení. Soud proto v usnesení ze dne 17. 9. 2020 v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 občanského soudního řádu v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní řízení zastavil, a to bez souhlasu žalované, když žaloba byla zčásti vzata zpět ještě předtím, než bylo jednáno ve věci samé. Předmětem řízení tak zůstala samotná jistina ve výši 3 900 Kč s úrokem z prodlení. 4. K jednání nařízenému na den 16. 12. 2020 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Protože měl soud za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul. 5. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výpisu z účtu, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky, smlouvy o úvěru a předžalobní upomínky včetně podacího archu. 6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: 7. Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 29. 1. 2018 soud zjistil, že [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako klient elektronicky uzavřeli smlouvu, na základě níž se společnost zavázala poskytnout žalovanému částku 3 900 Kč zasláním na jeho účet, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem 2 477,83 Kč do 12. 2. 2018. Nedílnou součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky věřitele a Sazebník. Žalovaný smlouvu podepsal prostřednictvím SMS kódu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 11. 6. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila své pohledávky uvedené v příloze na žalobkyni. V příloze se nachází i pohledávka za žalovaným. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne [datum] k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen občanský zákoník). Žalobkyně rovněž prokázala, že její předchůdce poskytl žalovanému převodem na účet částku 3 900 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu a úrok do 12. 2. 2018. Tuto povinnost žalovaný nesplnil a netvrdil ani neprokázal, že by ke dni rozhodnutí soudu uhradil na dluh jakoukoli částku. Soud smlouvu vyhodnotil jako neplatnou, neboť žalobkyně neprokázala, že původní věřitel dostatečně prověřil úvěryschopnost žalovaného, proto nárok žalobkyně posuzoval z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku. Protože předmětem řízení zůstala po částečném zpětvzetí žaloby již jen jistina 3 900 Kč, soud zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni tuto částku v zákonné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Dne 13. 2. 2018, tedy po uplynutí lhůty splatnosti úvěru, se žalovaná dostala do prodlení s úhradou celého dluhu a je povinna zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení. Žalobkyně zákonný úrok z prodlení z jistiny částečně kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení činí do 10. 6. 2019 částku 403,25 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 11. 6. 2019 do 22. 7. 2019 činí 36,33 Kč. Jelikož žalovaný ani ke dni 22. 7. 2019 dluh neuhradil, uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z jistiny i ode dne 23. 7. 2019 až do úplné úhrady dluhu. Žalobkyně rovněž prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která má všechny náležitosti dle § 1879 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Žalobkyně se tak stala novým majitelem pohledávky a je oprávněna tuto pohledávku vymáhat soudní cestou. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Jelikož žalovaný byl ve věci převážně úspěšný, když řízení bylo vůči němu v převážné části zastaveno z důvodu, který svým chováním nezavinil, měl by právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Jelikož však žalovanému s řízením žádné náklady nevznikly, když sám žádné neuplatňoval a ze spisu na jeho straně rovněž žádné náklady nevyplývají, rozhodl soud o nákladech řízení tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal.