16 C 2/2021-33 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), která byla soudu doručena dne 27. 8. 2020, opravenou podáním ze dne 18. 6. 2021, domáhala se žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil 2 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z této částky za dobu od 13. 5. 2014 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně. Na základě podání žalobkyně ze dne 18. 6. 2021 soud usnesením ze dne 9. 8. 2021 připustil v souladu s § 95 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) změnu žaloby ohledně skutkového stavu tak, že vymáhaná pohledávka 2 000 Kč s příslušenstvím vznikla na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené dne 17. 4. 2014 mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, kterou je společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ [právnická osoba] [anonymizováno]“). Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 17. 4. 2014 [právnická osoba] [anonymizováno] poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 2 000 Kč poštovní poukázkou zaslanou na jméno a adresu žalovaného. Totožnost žalovaného byla ověřena pracovníky České pošty, s. p. Žalovaný dosud tuto částku nevrátil, ač tak měl učinit nejpozději dne 12. 5. 2014. Společnost [anonymizována dvě slova] následně postoupila předmětnou pohledávku žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 12. 2017. Žalobkyně zaslala žalovanému v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. 2. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je zahraniční právnickou osobou, jedná se v daném případě o spor s mezinárodním prvkem. Ve shodě s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel Ibis), v této občanské věci je dána mezinárodní i místní příslušnost Okresního soudu v Karviné, neboť žaloba byla uplatněná vůči žalovanému, který v době zahájení řízení měl (a stále má) bydliště v obvodu zdejšího soudu. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 4. Soud věc projednal a rozhodl na jednání dne 29. 11. 2021 konaném v nepřítomnosti účastníků; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Žalobkyně svou neúčast na jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez její osobní účasti; žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k soudu bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal. 5. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní a vzal za prokázané tyto skutečnosti: 6. Společnost [anonymizována dvě slova] vyhotovila písemnou smlouvu o zápůjčce ze dne 17. 4. 2014, podle které se jako zapůjčitel zavázala poskytnout žalovanému jako zákazníkovi půjčku (zápůjčku) ve výši 2 000 Kč, splatnou 6. 5. 2014 spolu s poplatkem ve výši 360 Kč. Tato smlouva není podepsána smluvními stranami. Dne 24. 4. 2014 Česká pošta, s. p., pobočka v Karviné 1 vyplatila žalovanému jako adresátu částku 2 000 Kč, kterou mu poukázala [právnická osoba] [anonymizováno]. Následně [právnická osoba] [anonymizováno] jakožto postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 27. 12. 2017 smlouvu o postoupení pohledávek podle § 1879 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“), jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovaným, jež je předmětem tohoto sporu. Žalovanému bylo dne 25. 1. 2018 zasláno (předáno k poštovní přepravě) oznámení [právnická osoba] [anonymizováno] o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2018 s výzvou, aby žalobkyni jako nové věřitelce uhradil dluh z předmětné smlouvy o úvěru (o zápůjčce). Žalobkyně zaslala žalovanému dne 9. 4. 2020 předžalobní výzvu k plnění podle ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. 7. Žalobkyně v tomto sporu neunesla břemeno důkazní ohledně tvrzení, že mezi [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaným vznikla dne 17. 4. 2014 smlouva o zápůjčce, resp., že na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 17. 4. 2014 [právnická osoba] [anonymizováno] žalovanému zaslala poštovní poukázkou peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, které byl žalovaný povinen vrátit do 6. 5. 2014, příp. do 12. 5. 2014. Z žalobkyní předložených listinných důkazů, které nejsou podepsány [právnická osoba] [anonymizováno] ani žalovaným, nelze v žádném případě učinit závěr, že prokazují tvrzené právní jednání žalovaného, tedy dohodu žalovaného se [právnická osoba] [anonymizováno] o konkrétních podmínkách zápůjčky, včetně času - splatnosti zápůjčky. Žalobkyně svou neúčastí na jednání znemožnila soudu, aby jí v tomto směru poskytl poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti doplnit rozhodné skutečnosti a navrhnout důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností. 8. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil, natož aby prokázal, že peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, které přijal od [právnická osoba] [anonymizováno], již vrátil. 9. Jelikož bylo prokázáno, že [právnická osoba] [anonymizováno] poskytla žalovanému dne 24 4. 2014 peněžní prostředky v celkové výši 2 000 Kč, dospěl soud k závěru, že žalovaný tímto plněním získal na úkor [právnická osoba] [anonymizováno] bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat (§ 2991 o. z.). Žalobkyně jako nová věřitelka žalovaného (právní nástupkyně [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek podle § 1879 a násl. o. z.) tak má právo na zaplacení této částky i s úrokem z prodlení za dobu od 2. 2. 2018 do zaplacení podle § 1970 o. z., a to ve výši 8,05 % ročně, která je nižší, než úroková sazba stanovená podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (soud je v tomto případě vázán žalobou, tedy nemůže překročit žalobní žádání). Splatnost vymáhané pohledávky nastala dne 1. 2. 2018 na základě výzvy k plnění ze dne 18. 1. 2018, která v souladu s § 573 o. z. došla žalovanému nejpozději dne 31. 1. 2018. Do prodlení se splácením peněžitého dluhu ve výši 2 000 Kč se tak žalovaný dostal dne 2. 2. 2018. 10. Soud proto z uvedených důvodu rozsudečným výrokem I. zamítl požadavek žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč za dobu od 13. 5. 2014 do 1. 2. 2018 a výrokem II. rozsudku zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni důvodně vymáhanou pohledávku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 2. 2. 2018 do zaplacení. 11. Nákladový výrok III. rozsudku reflektuje výsledek sporu a je v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Soud určil poměr úspěchu obou stran a od úspěchu žalobkyně (vítězné strany), který činí 82 %, odečetl její neúspěch (úspěch žalovaného), tj. 18 %. Žalobkyně má právo, aby jí žalovaný nahradil poměrnou část nákladů vynaložených v řízení při účelném uplatňování práva, která činí 953 Kč a představuje 64 % z částky 1 489 Kč, což je součet těchto nákladů: a/ soudní poplatek za žalobu 400 Kč, b/ odměna za zastupování advokátem 600 Kč podle § 14b odst. 1 (bod 1.) a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 200 Kč za písemnou výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé, 200 Kč za písemný návrh ve věci samé (žalobu); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. 12. Pro úplnost soud dodává, že aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní jako postupníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky). 13. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky žalobkyně (platební místo). 14. O lhůtě ke splnění dluhu včetně příslušenství (výrok II.) a náhrady nákladů řízení (výrok III.) bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř. 15. Odůvodnění rozsudku bylo vyhotoveno ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti tomuto rozsudku odvolání není přípustné (rozsudek byl vydán v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží).