16 C 300/2021-31 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou soudu dne 27. 5. 2021, domáhala se žalobkyně, aby jí žalovaná zaplatila částku 3 000 Kč, paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 398,28 Kč, úrok z prodlení z částky 3 000 Kč za dobu od 21. 11. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a částku 1 491 Kč. V odůvodnění žaloby uvedla, že dne 30. 5. 2019 uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, tj. společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“), smlouvu o úvěru č [číslo] (dále též jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Na základě této Smlouvy poskytla [právnická osoba] žalované úvěr ve výši 3 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku 3 000 Kč do 29. 6. 2019. Žalovaná však tento závazek nesplnila. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek. Pohledávka za žalovanou ze Smlouvy byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020 s účinností ke dni 20. 11. 2020 převedena na žalobkyni, kdy změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 4. 12. 2020. Žalované byla zaslána dne 3. 5. 2021 předžalobní upomínka, avšak ani na tuto žalovaná nereagovala a ničeho neuhradila. Žalobkyně proto uplatnila v tomto řízení nárok na zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 3 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 491 Kč (0, 1 % denně z dlužné jistiny 3 000 Kč za dobu od 29. 6. 2019 do 8. 11. 2020), náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 398,28 Kč (9,75 % ročně z dlužné jistiny 3 000 Kč za dobu od 29. 6. 2019 do 20. 11. 2020) a úroku z prodlení z částky 3 000 Kč (jistina) za dobu od 21. 11. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní. 3. Soud věc projednal a rozhodl na jednání dne 17. 12. 2021 konaném v nepřítomnosti účastníků; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s tím, aby věc byla projednána a rozhodnuta bez její osobní účasti; žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k soudu bez omluvy nedostavila, o odročení jednání nepožádala. 4. Na základě provedeného dokazování listinami, které předložila žalobkyně, byl zjištěn tento skutkový stav: Společnost Zaplo uzavřela s žalovanou dne 30. 5. 2019 písemnou smlouvu o úvěru [číslo] („ Smlouva“), na základě které poskytla žalované dne 30. 5. 2019 peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, čemuž odpovídal závazek žalované vrátit částku 3 000 Kč do 30 dnů, tj. do 29. 6. 2019. Pro případ porušení této povinnosti byla žalovaná povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Mezi žalobkyní jako postupníkem a [právnická osoba] jako postupitelem byla uzavřena dohoda o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2020, v tom i pohledávek za žalovanou, jež jsou předmětem tohoto sporu. Společnost Zaplo zaslala žalované oznámení ze dne 4. 12. 2020 o postoupení pohledávky ze Smlouvy žalobkyni, která následně dopisem ze dne 3. 5. 2021 vyzvala žalovanou v souladu s § 142a o. s. ř. k zaplacení dlužné částky ve výši 4 594 Kč s příslušenstvím. 5. Po právním posouzení skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba, vyjma požadavku na zaplacení částky 100 Kč jako paušální náhrady nákladů na upomínání, je důvodná. Mezi [právnická osoba] a žalovanou byla dne 30. 5. 2019 uzavřena písemná smlouva, která obsahově naplňuje znaky smlouvy o peněžité zápůjčce podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Společnost Zaplo jako zapůjčitel přenechala žalované jako vydlužiteli dne 30. 5. 2019 peněžitou zápůjčku ve výši 3 000 Kč a tím svůj smluvní závazek splnila. Žalovaná oproti tomu nedostála svým smluvním povinnostem, protože částku 3 000 Kč nevrátila ve stanovené době, tj. nejpozději 29. 6. 2019. Prodlení žalované se splněním peněžitého dluhu ve výši 3 000 Kč, které prokazatelně trvá od 30. 6. 2019, je sankcionováno v souladu s ustanovením § 1970 o. z. úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jakož i smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně sjednanou podle § 2048 o. z., která za dobu od 30. 6. 2019 do 8. 1. 2020 činí 1 491 Kč. Na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek podle § 1879 o. z. je novou věřitelkou žalované (právní nástupkyní [právnická osoba]) žalobkyně. 6. Žalovaná v řízení netvrdila, natož aby prokázala, že žalobou vymáhané pohledávky ve výši 3 000 Kč a 1 491 již zaplatila, proto byla výrokem I. rozsudku zavázána k zaplacení těchto částek spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 398,28 Kč (vyčísleným z dlužné jistiny 3 000 Kč za dobu od 29. 6. 2019 do 20. 11. 2020), což v součtu činí 4 889,28 Kč, a úroku z prodlení z částky 3 000 Kč (jistina) za dobu od 21. 11. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně. 7. Žaloba o zaplacení částky 100 Kč jako paušální náhrady výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek, byla rozsudečným výrokem II. zamítnuta, neboť žalobkyně nepředložila žádné důkazy prokazující tento nárok, a jelikož se nedostavila k jednání, nemohla být soudem poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky reflektuje výsledek sporu a je v souladu s ustanovením § 142a odst. 3 o. s. ř. Částečný neúspěch žalobkyně ve věci (zamítavý výrok II. rozsudku) je poměrně nepatrný, proto soud přiznal žalobkyni právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, což je součet soudního poplatku 400 Kč za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu; odměny za zastupování advokátem 600 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 a 2 vyhlášky, tj. 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 200 Kč za písemnou výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé, 200 Kč za písemný návrh ve věci samé – žalobu; paušální částky 300 Kč jako náhrady hotových výdajů advokáta na vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky za 3 úkony právní služby, tj. 3× 100 Kč za každý z úkonů právní služby hrazený podle § 14b odst. 1 vyhlášky; náhrady za 21 % daň z přidané hodnoty 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. 9. Pro úplnost soud dodává, že aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění vyhlášky č. 120/2014 Sb., protože řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní jako postupníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je známo soudu z jeho úřední činnosti, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky). 10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaná je povinna zaplatit přisouzenou náhradu nákladů řízení k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] (platební místo). 11. O lhůtě ke splnění dlužné částky s příslušenstvím (výrok I.) a náhrady nákladů řízení (výrok III.) rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř. 12. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo vyhotoveno ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř., protože proti němu odvolání není přípustné podle § 202 odst. 2 o. s. ř. (v době vydání rozsudku bylo předmětem řízení peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží).