21 C 245/2021-26 — Okresní soud v Karviné

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené v odstavci I. výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu dohody o uznání dluhu uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], ve které se žalovaný zavázal splatit dlužnou částku 9 100 Kč v měsíčních splátkách. Žalovaný se však dostal do prodlení se zaplacením splátky [číslo] [číslo]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] splátkovou dohodu, ve které žalobkyně prohlásila, že nabyla od společnosti [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] peněžitou pohledávku vůči žalovanému vyplývající ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba] Dlužná pohledávka činila ke dni podpisu splátkové dohody částku 9 100 Kč. Žalovaný tento dluh uznal co do důvodu i výše a zavázal se dlužnou částku zaplatit v měsíčních splátkách po 500 Kč. První splátka byla splatná do [datum], každá další splátka pak byla splatná do 25. dne v měsíci a poslední splátka ve výši 100 Kč byla splatná do [datum]. Dopisem ze dne [datum] informovala žalobkyně žalovaného, že z důvodu neplnění splátek se pohledávka stala splatnou dne [datum] a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do [datum]. Předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky nejpozději do [datum]. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky se opírá o ustanovení § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení se opírá o ustanovení § 1970 o. z., podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 100 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.