21 C 264/2021-33 — Okresní soud v Karviné

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy na adrese [adresa]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Dne [datum] byla v odběrném místě [obec], [ulice a číslo] 4 přerušena dodávka elektřiny z důvodu neuhrazeného dluhu. [příjmení] elektřiny byla standardně přerušena elektroměrovým montérem odpojením vývodních vodičů pod krytem svorkovnice elektroměru s jeho opětovným přeplombováním. Jelikož v daném termínu nedošlo k úhradě dluhu, odstoupil obchodník od smlouvy na dodávku elektřiny a vystavil příkaz na demontáž elektroměru. Kontrolou dne [datum] [číslo] bylo zjištěno pracovníky společnosti [právnická osoba], že žalovaný provádí na adrese [adresa], neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, neboť byly zjištěny porušené montérské plomby a připojení vývodních vodičů zpět do elektroměru, které nebylo provedeno provozovatelem distribuční soustavy. Odebíraná elektřina byla měřena nainstalovaným elektroměrem v. [číslo]. Stav elektroměru při přerušení dodávky elektřiny byl 812 kWh, s tímto stavem byla i ukončena smlouva ze strany obchodníka s elektřinou. Stav zjištěný při kontrole techniky KM byl [číslo] kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je rozdílem uvedených stavů, tedy 548 kWh. Žalobkyně vypočetla škodu za neoprávněný odběr elektřiny vynásobením množství odebrané elektrické energie a ceny odchylky a ostatních regulovaných služeb stanovenou pro případ zjištění neoprávněného odběru, tedy 548 kWh x 6, [číslo] Kč/kWh = 3 322 Kč Náklady pracovníků dodavatelské společnosti byly vyfakturovány žalobkyni fakturou ze dne [datum] [číslo] kterou žalobkyně zaplatila. Dlužnou částku v celkové výši 5 833 Kč vyúčtovala žalobkyně žalovanému fakturou [číslo] ze dne [datum], která byla splatná do [datum]. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky upomínkou před podáním žaloby. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky se opírá o ustanovení § 51 odst. 1 písm. e) bod 2 zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Výše škody za neoprávněný odběr byla vypočtena podle § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 833 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.