21 C 369/2020-27 — Okresní soud v Karviné

Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 7 865 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná objednala u žalobce přepravu zboží z místa nakládky v [obec] do místa vykládky v Sežaně a zavázala se uhradit žalobci za provedení přepravy sjednanou cenu 6 500 Kč bez DPH. Žalobce provedl přepravu dne [datum] a vystavil žalované fakturu [číslo] se splatností do [datum]. Žalovaná však dlužnou částku dosud nezaplatila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná objednala prostřednictvím e-mailu ze dne [datum] u žalobce přepravu dvou kusů palet z místa nakládky v [obec] do místa dodání Sežana, Slovinsko. Žalobce za objednanou přepravu dvou europalet vysokých 2 metry a těžkých dohromady 300 kg z [obec] [část obce] do Sežany nabídl cenu 6 500 Kč bez DPH. Takto byla uzavřena mezi účastníky smlouva o přepravě, žalobce tak podle mezinárodního nákladního listu CMR č. CZ0863967 ze dne [datum] provedl objednanou přepravu. Fakturou ze dne [datum] žalobce vyúčtoval žalované cenu za provedenou přepravu částku ve výši 6 500 Kč a 21 % DPH, tj. celkem částku 7 865 Kč, se splatností do [datum]. Upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána zástupcem žalobkyně k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. Podle ustanovení § 2555 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. Podle čl. 1 bodu 1. vyhlášky č. 11/1975 Sb., o Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), ve znění [číslo] Sb. m. s., se tato Úmluva vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o mezinárodní přepravě ve smyslu § 2555 o. z. ve spojení s mezinárodní smlouvou CMR. Žalobce v řízení prokázal, že přepravu podle objednávky provedl, žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by sjednanou cenu za přepravu žalobci zaplatila. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaná je se zaplacením dlužné částky v prodlení, soud proto zavázal žalovanou k zaplacení úroků z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když se v daném případě jednalo o vzájemný závazek podnikatelů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 865 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.