27 C 293/2020-52 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 7. 5. 2020 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 2 250 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdce [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne 27. 9. 2017 smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla žalované částku 1 500 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni jistinu, uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 638,15 Kč a smluvní úrok z úvěru, avšak úvěr řádně a včas nesplácela. Pohledávka ve výši 5 283,08 Kč byla postoupena na žalobkyni a skládala se z: - nesplacené jistiny ve výši 1 500 Kč, - nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 638,15 Kč, - smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 958,36 Kč, - smluvní pokuty ve výši 750 Kč, - kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 271,57 Kč, - nákladů na vymožení pohledávky ve výši 165 Kč. 2. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila. 3. V podání doručeném soudu dne 15. 10. 2020 vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět s odůvodněním, že důkazy o posuzování schopnosti žalované splácet úvěr bohužel nedisponuje. Po revizi žalovaných částek žalobkyně soudu sděluje, že si tímto dovoluje upravit svůj žalobní návrh, a to co do požadovaného příslušenství pohledávky. Žalobkyně tímto bere svou žalobu částečně zpět co do částky ve výši 3 511,51 Kč představující požadované příslušenství (kapitalizovaný úrok ve výši 2 761,51 Kč a smluvní pokutu ve výši 750 Kč), když dále požaduje pouze dlužnou jistinu ve výši 1 500 Kč, zákonný úrok z prodlení z této jistiny, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 182,61 Kč a náklady řízení. Soud proto v usnesení ze dne 16. 10. 2020 v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 občanského soudního řádu v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby žalobkyní řízení zastavil, a to bez souhlasu žalované, když žaloba byla zčásti vzata zpět ještě předtím, než bylo jednáno ve věci samé. Předmětem řízení tak zůstala samotná jistina ve výši 1 500 Kč s úrokem z prodlení. 4. K jednání nařízenému na den 20. 1. 2021 se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. Protože měl soud za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul. 5. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to formuláře pro standardní informace, smlouvy o úvěru, výpisu z bankovního účtu, dokumentace fúze sloučením, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu a předžalobní upomínky včetně podacího archu. 6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: 7. Ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] ze dne 27. 9. 2017 soud zjistil, že [právnická osoba] jako věřitel a žalovaná jako klient elektronicky uzavřeli smlouvu, na základě níž se společnost zavázala poskytnout žalované částku 1 500 Kč zasláním na její účet, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem 1 638,15 Kč a smluvním úrokem do 27. 10. 2017. Nedílnou součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky věřitele a Sazebník. Žalovaná smlouvu podepsala prostřednictvím SMS kódu. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 11. 6. 2019 soud zjistil, že [právnická osoba] postoupila své pohledávky uvedené v příloze na žalobkyni. V příloze se nachází i pohledávka za žalovanou. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána ve zbylé části důvodně. Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo dne 27. 9. 2017 k uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen občanský zákoník). Žalobkyně rovněž prokázala, že její předchůdce poskytl žalované převodem na účet částku 1 500 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit jistinu a úrok do 27. 10. 2017. Tuto povinnost žalovaná nesplnila a netvrdila ani neprokázala, že by ke dni rozhodnutí soudu uhradila na dluh jakoukoli částku. Soud smlouvu vyhodnotil jako neplatnou, neboť žalobkyně neprokázala, že původní věřitel dostatečně prověřil úvěryschopnost žalované, proto nárok žalobkyně posuzoval z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku. Protože předmětem řízení zůstala po částečném zpětvzetí žaloby již jen jistina 1 500 Kč, soud zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni tuto částku v zákonné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Dne 28. 10. 2017, tedy po uplynutí lhůty splatnosti úvěru, se žalovaná dostala do prodlení s úhradou celého dluhu a je povinna zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení. Žalobkyně zákonný úrok z prodlení z jistiny částečně kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení činí do 11. 6. 2019 částku 182,61 Kč. Jelikož žalovaná ani ke dni 11. 6. 2019 dluh neuhradila, uložil jí soud povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z jistiny i ode dne 12. 6. 2019 až do úplné úhrady dluhu. Žalobkyně rovněž prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která má všechny náležitosti dle § 1879 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Žalobkyně se tak stala novým majitelem pohledávky a je oprávněna tuto pohledávku vymáhat soudní cestou. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Jelikož žalovaná byla ve věci převážně úspěšná, když řízení bylo vůči ní v převážné části zastaveno z důvodu, který svým chováním nezavinila, měla by právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Jelikož však žalované s řízením žádné náklady nevznikly, když sama žádné neuplatňovala a ze spisu na její straně rovněž žádné náklady nevyplývají, rozhodl soud o nákladech řízení tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal.