21 C 184/2022-43 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 16 298,08 Kč s příslušenstvím. Žaloba odůvodnila tak, že předchůdce žalobkyně (původní věřitel) společnost [právnická osoba], postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené se žalovanou dne [datum], podle které žalovaná převzala v hotovosti částku 10 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s poplatkem v týdenních splátkách po 316 Kč do [datum]. Žalovaná na dlužnou částku zaplatila pouze 1 970 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná uzavřela jako zákazník se společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ Provident“), dne [datum] smlouvu o zápůjčce – zelená v hotovosti č. smlouvy [číslo]. Podle této smlouvy žalovaná převzala od Providentu při podpisu smlouvy v hotovosti zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se zavázala splatit v celkové částce 18 917 Kč (tj. navýšenou o poplatky a úroky) v 60 splátkách po 316 Kč (Zjištěno ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo]). Žalovaná při žádosti o spotřebitelský úvěr kromě svých osobních údajů, že pracuje jako prodavačka s čistým měsíčním příjmem 12 559 Kč, má další příjmy ve výši 8 498 Kč a další příjmy domácnosti činí 18 000 Kč. Běžné měsíční výdaje uvedla odhadem ve výši 7 500 Kč (zjištěno ze žádosti o úvěr – zákaznické karty ze dne [datum]). Žalovaná zaplatila pouze 3 nepravidelné splátky v celkové výši 1 970 Kč (zjištěno z tabulky umoření). Původní věřitel společnost [právnická osoba], jako postupitel, postoupil pohledávku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] žalobkyni, jako postupníkovi. (Zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo]). Zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky z této smlouvy o zápůjčce do [datum] (Zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum]). Výzva byla žalované zaslána prostřednictví České pošty (zjištěno z podacího lístku ze dne [datum]). 4. Výše uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 5. Soud pro úplnost dodává, že: Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že se jedná o dopis Providentu adresovaný žalované, ve které je žalované oznámeno, že byla pohledávka postoupena žalobkyni. Žalobkyně však nedoložila, že by se tento dopis dostal do dispoziční sféry žalované. Z dopisu označeného jako informace o zpracování osobních údajů ze dne [datum] soud zjistil, že jedná o dopis žalobkyně adresovaný žalované, ve kterém jí sděluje, že o ní zpracovává osobní údaje z důvodu postoupení pohledávky. Žalobkyně však nedoložila, že by se tento dopis dostal do dispoziční sféry žalované. Z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně podala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované. Uvedená zjištění však nebyla pro závěr o skutkovém stavu relevantní. 6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě lze vyhovět pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť bylo v řízení prokázáno, že původní věřitel pohledávku z této smlouvy postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky byla žalované oznámeno v předžalobní upomínce, nejpozději pak doručením žaloby. 8. Tuto smlouvu však soud shledal absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel při posuzování úvěruschopnosti vycházel pouze z tvrzení žalované o svých příjmech a výdajích, které nebyly nijak ověřeny. Žalobkyni tak vzniklo právo na vydání pouze dosud nevrácené jistiny (10 000 – 1 970). Soud dále přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaná je v prodlení od uplynutí lhůty k zaplacení stanovené v předažalobní upomínce, tj. od [datum]. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. 9. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč, ale jelikož soud elektronický platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení, poplatková povinnost žalobkyně činí 1 000 Kč podle položky 1 bod 1. sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni zahájení tohoto řízení. Soud proto doměřil poplatek do výše položky 1 sazebníku poplatků a podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu poplatek ve výši 200 Kč. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť žalované podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.