21 C 202/2022-45 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 500 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že původní věřitel společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce, podle které žalovanému poskytla zápůjčku převodem na bankovní účet, uvedený v žádosti o zápůjčku. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek. Žalobkyně dále uvedla, že nedisponuje doklady o prověření úvěruschopnosti žalovaného ze strany BB Finance současně a navrhla, aby soud případně provedl důkaz dotazem u příslušné banky, kdo byl majitelem/disponentem účtu, na který BB Finance úvěr poukázala. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil následující. Žalobkyně nedoložila žádnou smlouvu o zápůjčce. Předložila soudu pouze listinu označenou jako: prohlášení [číslo]. Z obsahu této listiny bylo zjištěno, že jako věřitel je označena společnost: [právnická osoba] sídlem: [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], Sliema SLM [číslo], Malta, a jako klient je uveden žalovaný. Podle tohoto prohlášení společnost [právnická osoba] poskytla tato společnost žalovanému v hotovosti úvěr ve výši 1 500 Kč. Uvedená listina však neobsahuje žádný podpis žalovaného. Tato listina pak obsahuje pouze čísla bankovních účtů, na které by měl být úvěr splácen. Číslo účtu, na které by měl být úvěr vyplacen, uvedeno není. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla být proto soudem poučena o povinnosti označit důkazy k prokázání tvrzení, že žalovanému byla zápůjčka vyplacena původním věřitelem bezhotovostně na účet uvedený žalovaným. Vzhledem k tomu, že z předložených listin, na které žalobkyně v žalobě odkázala, soud nezjistil žádné číslo účtu, na které měla být zápůjčka vyplacena, nemohl soud učinit skutková zjištění dotazem na příslušnou banku. Žalobkyně tak v řízení neprokázala, že zápůjčka byla žalovanému vyplacena buď v hotovosti, nebo převodem na účet. Tedy neprokázala, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 o. z. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.