21 C 209/2022-57 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 21 554 Kč s příslušenstvím. Žaloba odůvodnila tak, že předchůdce žalobkyně (původní věřitel) společnost [právnická osoba], postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávku ze smlouvy [číslo] s produktovým názvem D S50 HC týdenní POJ 10/ 2019 uzavřené se žalovanou dne [datum], podle které byla žalované vyplacena částka 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem v 18 měsíčních splátkách po 3 505 Kč do [datum]. Žalovaná na dlužnou částku zaplatila pouze 5 303 Kč; jednak b) pohledávku ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené se žalovanou dne [datum], podle které žalovaná převzala v hotovosti částku 17 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s poplatkem v 78 týdenních splátkách po 225 Kč. Žalovaná na dlužnou částku zaplatila 1 100 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná uzavřela jako zákazník se společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ Provident“), dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru. Podle této smlouvy žalovaná převzala v hotovosti zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se zavázala splatit v celkové částce 17 494 Kč v 78 splátkách po 225 Kč (Zjištěno ze smlouvy o zápůjčce [číslo]). Žalovaná zaplatila pouze částku 1 100 Kč (Zjištěno z přehledu splátek). Žalovaná před poskytnutím úvěru sdělila původnímu věřiteli, že je na rodičovské dovolené s pravidelným měsíčním příjmem 7 600 Kč a dalšími příjmy ve výši 2 000 Kč a dále uvedla své odhadované měsíční výdaje ve výši 1 000 Kč (Zjištěno ze žádosti o úvěr – zákaznická karta ze dne [datum]). Příjem – rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč žalované náležel od [datum] (zjištěno z potvrzení o oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory a poštovních poukázek typu B za srpen 2019 a září 2019). Původní věřitel společnost [právnická osoba], jako postupitel, postoupil pohledávku ze smlouvy o zápůjčce žalobkyni, jako postupníkovi. (Zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohedávek). Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení původního věřitele [právnická osoba], adresované žalované, o tom, že pohledávku postoupila žalobkyni. Z listiny označené jako výzva k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje výzvu žalobkyně adresovanou žalované, kterou jí vyzývá k okamžitému splacení dlužných částek ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. Doklad o odeslání žalobkyně nedoložila. 4. Zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky z této smlouvy do 7 dnů od datace výzvy. (Zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum]). Výzva byla žalované zaslána prostřednictví České pošty (zjištěno z podacího lístku [datum]). 5. Výše uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. 6. Soud pro úplnost dodává, že: Z podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně podal k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované. Uvedená zjištění však nebyla pro závěr o skutkovém stavu relevantní. Soud pak z důvodu nadbytečnosti neprovedl důkaz výslech svědkyně [jméno] [příjmení] a její výpis z živnostenského rejstříku, neboť zjištěný skutkový stav byl pro posouzení věci dostačující. 7. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě lze vyhovět pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 8. Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť bylo v řízení prokázáno, že původní věřitel pohledávky z těchto smluv postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno v předžalobní upomínce, nejpozději pak doručením žaloby. 9. Uvedenou smlouvu však soud shledal absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona [číslo] Sb. účinném od 29. 5. 2022, podle kterého poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. V řízení bylo prokázáno, že původní věřitel posoudil pouze příjmy žalované, výdaje žalované však nijak neověřil. Soud tak dospěl k závěru, že porušil povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 11. Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení pouze dosud nesplacené jistiny (10 000 – 1 100 Kč). Soud přiznal žalobkyni rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. 12. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 863 Kč, ale jelikož soud elektronický platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení, poplatková povinnost žalobkyně činí 1 078 Kč podle položky 1 bod 1. sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni zahájení tohoto řízení. Soud proto doměřil poplatek do výše položky 1 sazebníku poplatků a podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu poplatek ve výši 215 Kč. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť žalované podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.