24 C 170/2021-33 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou soudu dne 29.4.2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána zaplatit žalobci částku ve výši 12 837 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 685,76 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 865,49 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 992,31 Kč od 18.6.2016 do zaplacení a úrok 21 % ročně z částky 6 992,31 Kč od 18.6.2016 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že žalovaná s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], uzavřela dne 28.4.2011 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Peníze žalovaná v den uzavření smlouvy v hotovosti převzala. Žalovaná se zavázala vrátit celkem částku ve výši 14 687 Kč (skládající se z půjčky ve výši 8 000 Kč a poplatku ve výši 6 687 Kč) formou 60 týdenních splátek po 245 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17.6.2016 byla s účinností od 17.6.2016 pohledávka, která činila ke dni postoupení bez příslušenství 12 837 Kč, postoupena na žalobce. 2. Žalobce a jeho zástupce se z nařízeného jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud rozhodl v jejich nepřítomnosti. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Smlouvou o půjčce [číslo] uzavřenou dne 28.4.2011 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit předchůdci žalobce dále poplatek ve výši 6 687 Kč, celkem tedy částku 14 687 Kč v 60 týdenních splátkách po 245 Kč a poslední splátkou 232 Kč, s tím, že první splátka byla splatná 7. dne od uzavření smlouvy. Žalovaná potvrdila, že uvedenou částku převzala v hotovosti. Smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, str. 105, uzavřenou dne 17.6.2016 mezi [právnická osoba], [IČO], a žalobcem bylo prokázáno, že žalobci byla postoupena pohledávka za žalovanou z výše uvedené půjčky. Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17.6.2016 bylo žalované odesláno dne 1.7.2016 a výzva k úhradě ze dne 30.11.2017 byla odeslána dne 1.12.2017. Z poskytnutých tvrzení vyplynulo, že žalovaná uhradila předchůdci žalobce částku ve výši 1 850 Kč. 4. Předmětem řízení je závazek ze smlouvy o půjčce uzavřené přede dnem 1.1.2014, a proto soud na skutkový stav aplikoval ve smyslu § 3028 odst. 3 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) dosavadní právní předpisy, tedy zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“). 5. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 6. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 7. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 8. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 9. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 10. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 11. Podle § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 12. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.), půjčky (§ 657 obč. zák.), popř. zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba posoudit úvěruschopnost spotřebitele, jak to vyplývá z předpisů upravujících (pro příslušné období, ve kterém byla smlouva uzavřena) spotřebitelské úvěry (odst. 26 úvodních ustanovení a čl. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, § 9 zákona č. 145/2010 Sb. účinného od 1.1.2011 do 24.2.2013, § 9 zákona č. 43/2013 Sb. účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016 a § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. účinného od 1.12.2016). V rámci rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (www.nssoud.cz) dospěl soud k závěru, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel tedy musí pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. Poskytl-li žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 39 obč. zák., § 580 o. z.). Posouzení neplatnosti právního jednání i bez návrhu je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva z důvodu ochrany spotřebitele je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku. Spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva. Z tohoto důvodu soud přihlédl k neplatnosti právního jednání i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem. 13. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplývá, že by předchůdce žalobce ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalované (spotřebitelky) splácet poskytnutou půjčku, a proto soud vyhodnotil uzavřenou smlouvu o půjčce ze dne 28.4.2011 jako neplatnou, neboť odporuje zákonu (§ 39 obč. zák.). 14. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k prokázání schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr (půjčku, zápůjčku). 15. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze z titulu bezdůvodného obohacení (§ 451 obč. zák.) částečně vyhovět, a proto zavázal žalovanou vydat žalobci z poskytnutých peněžních prostředků nevrácenou částku, která činí 6 150 Kč (8 000 Kč – 1 850 Kč). Žalovaná byla požádána o plnění (za situace, že nebyla prokázána dřívější výzva k vydání bezdůvodného obohacení, doručená do dispozice žalované) doručením žaloby (23.8.2021). Žalovaná byla povinna vydat bezdůvodné obohacení prvního dne poté (24.8.2021), kdy byla o plnění požádána (§ 563 obč. zák.). Následujícího dne po splatnosti, tedy dnem 25.8.2021, se žalovaná dostala do prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba činila v druhém pololetí r. 2021 0,5 %, a proto úrok z prodlení byl od 25.8.2021 přiznán ve výši 8,5 % ročně. 16. Ve zbytku, tedy co do částky 6 687 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 685,76 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 865,49 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 6 992,31 Kč od 18.6.2016 do 24.8.2021 a z částky 842,31 Kč od 25.8.2021 do zaplacení, a dále úrok ve výši 21 % ročně z částky 6 992,31 Kč od 18.6.2016 do zaplacení, soud žalobu zamítl, když dospěl k závěru, že smlouva o půjčce (tedy i ujednání o poplatcích) je neplatná. 17. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný a žalované, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.