27 C 109/2022-39 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 12. 2021 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 22 463 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 16. 3. 2020 smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy ze dne 16. 4. 2020, na základě níž poskytla žalovanému částku 16 000 Kč. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení jistiny ve výši 16 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 6 096 Kč, paušální náhradu nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, účelně vynaložená náklady mimosoudního vymáhání ve výši 217 Kč a úrok z prodlení. 2. V podání doručeném soudu dne 27. 4. 2022 vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět s odůvodněním, že důkazy o posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet nedisponuje. Po revizi žalovaných částek upravuje žalobní návrh a bere žalobu zpět v části nesplaceného kapitalizovaného úroku ve výši 150 Kč a v části nesplacené kapitálové pokuty ve výši 6 096 Kč. Na základě výše uvedeného soudu navrhuje, aby vydal rozsudek následujícího znění: Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 15. 6. 2021 do zaplacení, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 670,14 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a náhradu nákladů řízení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud však omylem v usnesení ze dne 28. 4. 2022, č.j. 27 C 109/2022 – 25 zastavil řízení pouze co do částky 150 Kč a co do části smluvní pokuty ve výši pouze 1 162 Kč, proto v I. výroku tohoto rozsudku zastavil řízení i co zbylé části smluvní pokuty ve výši 4 934 Kč (6 096 Kč – 1 162 Kč). Ve zbylé části pak soud žalobu projednal. 3. Žalovaný se k meritu věci nevyjádřil. 4. K jednání nařízenému na den 18. 8. 2022 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Protože měl soud za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul. 5. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to smlouvy o úvěru, obchodních podmínek, výpisu potvrzujícího verifikaci, výpisu potvrzující čerpání úvěru, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení včetně podacího archu, potvrzení o úplatě, předžalobní upomínky včetně podacího archu, upomínky, dopisů zaslaných žalovanému a výpisů úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky. 6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: 7. Ze smlouvy o úvěru [číslo] dne 16. 3. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako klient elektronicky uzavřeli smlouvu, na základě níž se společnost zavázala poskytnout žalovanému částku 5 000 Kč zasláním na jeho účet, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 15. 4. 2020. Nedílnou součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky věřitele a Sazebník. Žalovaný smlouvu podepsal prostřednictvím SMS kódu. Strany se v čl. VIII.1. smlouvy dohodly, že pro případ prodlení Klienta se splněním kterékoli své platební povinnosti Úvěrujícímu dle podmínek této Smlouvy, tzn. zejména pro případ, že Úvěr nebude uhrazen Klientem řádně a včas, je Úvěrující oprávněn požadovat po Klientovi, aby zaplatil poskytnutou jistinu Úvěru, účelně vynaložené náklady, které Úvěrujícímu vznikly v souvislosti s prodlením Klienta (zejména náklady na výzvy, dopisy, SMS, e-maily a telefonické hovory), Úrok, úrok z prodlení ve výši stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je Klient v prodlení. Ze smlouvy o úvěru [číslo] dne 16. 4. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako klient elektronicky uzavřeli smlouvu, na základě níž se společnost zavázala poskytnout žalovanému celkem částku 16 000 Kč zasláním na jeho účet, kterou se žalovaný zavázal vrátit do 15. 5. 2020. Z výpisu z účtu věřitele soud zjistil, že dne 16. 3. 2020 byla na účet žalovaného č. [bankovní účet] uvedený ve smlouvě zaslána pod [variabilní symbol] částka 5 000 Kč, dne 19. 3. 2020 byla na účet žalovaného č. [bankovní účet] uvedený ve smlouvě zaslána pod [variabilní symbol] částka 4 000 Kč, dne 24. 3. 2020 byla na účet žalovaného č. [bankovní účet] uvedený ve smlouvě zaslána pod [variabilní symbol] částka 4 000 Kč, dne 30. 3. 2020 byla na účet žalovaného č. [bankovní účet] uvedený ve smlouvě zaslána pod [variabilní symbol] částka 2 000 Kč a dne 1. 4. 2020 byla na účet žalovaného č. [bankovní účet] uvedený ve smlouvě zaslána pod [variabilní symbol] částka 1 000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 11. 6. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila své pohledávky uvedené v příloze na žalobkyni. V příloze se nachází i pohledávka za žalovaným. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla i ve zbylé části podána důvodně jen částečně. Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne 16. 3. 2020 k uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku na částku 5 000 Kč (dále jen občanský zákoník) ve znění smlouvy ze dne 16. 4. 2020, která navýšila částku na 16 000 Kč. Žalobkyně výpisem z účtu rovněž prokázala, že její předchůdce poskytl žalovanému převodem na účet celkem částku 16 000 Kč. Žalovaný tuto skutečnost ani nijak nerozporoval. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu do 15. 5. 2020. Tuto povinnost žalovaný nesplnil a netvrdil ani neprokázal, že by ke dni rozhodnutí soudu uhradil na dluh jakoukoli částku. Soud však smlouvu vyhodnotil jako neplatnou, neboť žalobkyně neprokázala, že původní věřitel dostatečně prověřil úvěryschopnost žalovaného, proto nárok žalobkyně posuzoval z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku. Protože předmětem řízení zůstala po částečném zpětvzetí žaloby již jen jistina 16 000 Kč a žalobkyní účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání ve výši 217 Kč, soud v řízení již nadále jen posuzoval, zdali žalovanému vzniklo bezdůvodné obohacení v této výši. Soud dospěl k závěru, že výše bezdůvodného obohacení činí jen 16 000 Kč a odpovídá žalované jistině, a proto zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni tuto částku v zákonné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Ohledně položky účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání ve výši 217 Kč soud žalobu z výše uvedených důvodu pro neplatnost smlouvy a ujednání ohledně těchto dalších nároků zamítnul. Dne 16. 5. 2020, tedy po uplynutí lhůty splatnosti úvěru sjednané ve smlouvě, což soud bere jako termín, do kdy měl žalovaný vrátit bezdůvodné obohacení, se žalovaný dostal do prodlení s úhradou celého dluhu a je povinen zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení. Žalobkyně zákonný úrok z prodlení z jistiny částečně kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný 10% úrok z prodlení p.a. z částky 16 000 Kč od 16. 5. 2020 do 1. 6. 2021 (časový interval vymezený samotnou žalobkyní v žalobě) činí částku 1 670,14 Kč. Jelikož žalovaný ani ke dni 2. 6. 2021, odkdy opět chce žalobkyně úrok z prodlení, dluh neuhradil, uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z jistiny i ode dne 2. 6. 2021 do úplné úhrady dluhu. Žalobkyně rovněž prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která má všechny náležitosti dle § 1879 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Žalobkyně se tak stala novým majitelem pohledávky a je oprávněna tuto pohledávku vymáhat soudní cestou, byť jen jako bezdůvodné obohacení. 9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud považuje za neúspěch žalobkyně zastavení řízení v rozsahu uvedeném v I. výroku rozsudku a v usnesení ze dne 26. 4. 2022, neboť zastavení řízení v tomto rozsahu žalovaný svým chováním nezavinil, a rovněž zamítnutí žaloby v rozsahu uvedeném v III. výroku rozsudku. Za úspěch žalobkyně pak považuje zavázání žalovaného k povinnosti plnit v II. výroku rozsudku. Úspěch žalobkyně činí 75 % původně žalované částky, její neúspěch 25 %, rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem 50 %. Soud proto přiznal žalobkyni 50 % uplatňovaných nákladů řízení. Náklady řízení v žalobkyní uplatňované výši 2 336 Kč zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 899 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní pomoci po 300 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci, předžalobní výzvu a sepis a podání žaloby), 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b téže vyhlášky a 21% DPH. 52 % z částky 2 336 Kč činí 1 168 Kč a tuto částku soud uložil žalovanému k povinnosti nahradit žalobkyni na nákladech řízení.