27 C 119/2022-31 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 12. 2021 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 44 160 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 23. 12. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy ze dne 14. 1. 2020, na základě níž poskytla žalovanému částku 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal dluh uhradit spolu s navýšením, celkem částku 35 160 Kč do 14. 2. 2021, avšak svou povinnost nesplnil a doposud uhradil na jistinu a úroky pouze 5 000 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení jistiny ve výši 30 000 Kč, smluvní pokutu ve výši 14 160 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 399 Kč a náhradu nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. 2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil. 3. V podání doručeném soudu dne 24. 5. 2022 vzala žalobkyně žalobu zčásti zpět s odůvodněním, že po důkladném posouzení uplatněného nároku bere v prospěch žalovaného žalobu zpět v části zpět co do částky ve výši 15 709 Kč představující požadované příslušenství, resp. kapitalizovaný úrok ve výši 1 549 Kč a smluvní pokutu ve výši 14 160 Kč. Dále žalovaný na svůj dluh od podání žaloby uhradil žalobci částku ve výši 5 000 Kč, a to dne 13. 1. 2022. Na základě tohoto bere žalobce svůj návrh částečně zpět co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 289 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 879,45 Kč a co do jistiny ve výši 831,55 Kč. Na základě výše uvedeného soudu navrhuje, aby vydal rozsudek následujícího znění: Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 29 168,45 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny ve výši 30 000 Kč od 15. 6. 2021 do 13. 1. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny ve výši 29 168,45 Kč od 14. 1. 2022 do zaplacení a náhradu nákladů řízení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud proto v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o.s.ř. vydal dne 1. 6. 2022 usnesení, kterým řízení zčásti co do částky 15 709 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 1 549 Kč a smluvní pokutu ve výši 14 160 Kč zastavil. Omylem však v tomto usnesení opomněl zastavit řízení i co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 289 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 879,45 Kč a co do jistiny ve výši 831,55 Kč, proto tak učinil v I. výroku rozsudku. Ve zbylé části pak soud žalobu projednal. 4. K jednání nařízenému na den 4. 10. 2022 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Protože měl soud za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul. 5. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to: smlouva o úvěru, obchodní podmínky, výpis z účtu s verifikační platbou, výpis z účtu s výplatou částky, smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu, potvrzení o úplatě, 3 upomínky, dopis ze dne 7. 7. 2021 a předžalobní upomínka včetně podacího archu. 6. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: 7. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 23. 12. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako klient elektronicky uzavřeli smlouvu, na základě níž se společnost zavázala poskytnout žalovanému částku 9 000 Kč zasláním na jeho účet, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem 1 818 Kč do 23 dnů, tedy do 15. 1. 2020. Nedílnou součástí smlouvy jsou Obchodní podmínky věřitele. Smlouvou ze dne 14. 1. 2020 došlo k navýšení poskytnuté částky na 30 000 Kč. Žalovaný měl tuto částku spolu s navýšením 5 160 Kč vrátit do 14. 2. 2020. Strany se dohodly, že v případě porušení povinnosti Klienta zaplatit jakoukoli část závazku podle této Smlouvy řádně a včas, a to bez ohledu na zavinění Klienta, je Klient povinen zaplatit Věřiteli navíc smluvní pokutu ve výši 0,1 % z jistiny, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná den následující po dni takového prodlení. Z výpisů z účtu společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že společnost zaslala na účet označený jménem žalovaného dne 23. 12. 2019 částku 9 000 Kč, dne 30. 12. 2019 částku 5 600 Kč, dne 31. 12. 2019 částku 5 000 Kč a dne 6. 1. 2020 částku 10 400 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 11. 6. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila své pohledávky uvedené v příloze na žalobkyni. V příloze se nachází i pohledávka za žalovaným. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry. 8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána ve zbylé části důvodně jen zčásti. Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo dne 23. 12. 2019 k uzavření smlouvy o úvěru ve znění smlouvy ze dne 14. 1. 2020 dle § 2395 a násl. občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen občanský zákoník). Žalobkyně rovněž prokázala, že její předchůdce poskytl žalovanému převodem na účet celkem částku 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu do 14. 2. 2020. Tuto povinnost žalovaný nesplnil a netvrdil ani neprokázal, že by ke dni rozhodnutí soudu uhradil na dluh vyšší částku než 5 000 Kč. Soud však smlouvu vyhodnotil jako neplatnou, neboť žalobkyně neprokázala, že původní věřitel dostatečně prověřil úvěryschopnost žalovaného, proto nárok žalobkyně posuzoval z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. občanského zákoníku. Protože předmětem řízení zůstala po částečném zpětvzetí žaloby již jen jistina 29 168,45 Kč a zákonný úrok z prodlení z této jistiny, soud v řízení již nadále jen posuzoval, zdali žalované vzniklo bezdůvodné obohacení v této výši. Soud dospěl k závěru, že aktuální výše bezdůvodného obohacení činí 28 879,45 Kč. Soud totiž dospěl k závěru, že částka 5 000 Kč uhrazená žalovaným nebyla žalobkyní započtena správně. Soud dospěl k závěru, že část této částky byla správně započtena na kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve správně žalobkyní vypočtené výši 3 879,45 Kč a na jistinu ve výši 831,55 Kč, ale protože je smlouva neplatná a žalobkyni tak nevznikl nárok na náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 289 Kč, měla být částka 289 Kč rovněž započtena na jistinu, proto soud dospěl k závěru, že aktuální výše dlužené jistiny má být 28 879,45 Kč (29 168,45 Kč – 289 Kč), a proto zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni tuto částku v zákonné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Dne 15. 2. 2020, tedy po uplynutí lhůty splatnosti úvěru sjednané ve smlouvě, což soud bere jako termín, do kdy měl žalovaný vrátit bezdůvodné obohacení, se žalovaný dostal do prodlení s úhradou celého dluhu a je povinen zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení z postupně umořované jistiny, viz II. výrok rozsudku. Ve zbytku, tedy co do požadavku na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 289 Kč, soud žalobu z výše uvedených důvodu pro neplatnost smlouvy a ujednání ohledně těchto dalších nároků v III. výroku rozsudku zamítnul. 9. Žalobkyně rovněž prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která má všechny náležitosti dle § 1879 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Žalobkyně se tak stala novým majitelem pohledávky a je oprávněna tuto pohledávku vymáhat soudní cestou. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud považuje za neúspěch žalobkyně částečné zastavení řízení v usnesení ze dne 13. 6. 2022, neboť zastavení řízení v tomto rozsahu žalovaný svým chováním nezavinil, a zamítnutí žaloby v rozsahu uvedeném v III. výroku rozsudku. Za úspěch žalobkyně pak považuje zavázání žalovaného k povinnosti plnit v II. výroku rozsudku. Úspěch žalobkyně tak ke dni rozhodnutí soudu tvoří 70 % původně žalované částky s příslušenstvím, neúspěch 30 %. Rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem činí 40 % Náklady řízení v celkové výši 3 945 Kč zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 1 778 Kč, odměna právního zástupce žalobkyně za 3 úkony právní pomoci po 500 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci, předžalobní výzvu a sepis a podání žaloby), 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b téže vyhlášky a 21% DPH. 40 % z 3 945 Kč činí 1 578 Kč a tuto částku soud uložil žalovanému k povinnosti nahradit žalobkyni.