27 C 195/2022-31 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 3. 2022 se domáhala žalobkyně na žalované zaplacení částky 2 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou prostřednictvím internetu dne 11. 9. 2015 smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, které žalovaná obdržela zasláním na svůj účet. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli tuto částku do 13. 10. 2015. Žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované zaplacení částky 2 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila. 3. K jednání nařízenému na den 22. 9. 2022 se žalobkyně ani žalovaná nedostavily. Protože měl soud za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul. 4. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to smlouvy o zápůjčce, výpisu z účtu, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, obchodních podmínek a předžalobní výzvy včetně podacího archu. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: 6. Ze smlouvy ze dne 11. 9. 2015 soud zjistil, že předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] jako věřitel a žalovaná tohoto dne elektronicky uzavřeli smlouvu označenou v textu jako smlouva o úvěru, na základě níž se věřitel zavázal poskytnout žalované částku 2 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem 660 Kč nejpozději do 13. 10. 2015. Nedílnou součástí smlouvy jsou obchodní podmínky věřitele. Z výpisu z účtu soud zjistil, že věřitel zaslal žalované na účet uvedený ve smlouvě č. [bankovní účet] dne 11. 9. 2015 částku 2 000 Kč, a to pod [variabilní symbol]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z 21. 12. 2017 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel postoupila své pohledávky uvedené v příloze na žalobkyni jako postupníka. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 1. 2018 soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry. 7. Podle § 2 písm. e) zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru se tento zákon se nevztahuje na odloženou platbu, půjčku, úvěr nebo jinou obdobnou finanční službu e) s celkovou výší nižší než 5 000 Kč nebo vyšší než 1 880 000 Kč; částka 5 000 Kč se považuje za dosaženou též tehdy, je-li mezi týmž věřitelem a spotřebitelem uzavřeno v období 12 měsíců více smluv se stejným nebo obdobným účelem, přičemž se tento zákon vztahuje na smlouvu, kterou se dosáhne nebo přesáhne celková výše úvěru 5 000 Kč, a všechny následující smlouvy uzavřené v uvedeném období, 8. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 9. Soud předně konstatuje, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku (dále jen o.z.), a nikoli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 o. z. Není totiž rozhodné, jak účastníci smlouvu označili v žalobě či textu listiny (kde je navíc výslovně uvedeno, že se poskytuje úvěr), ale obsah smlouvy. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tj. vzniká poskytnutím plnění zapůjčitelem, avšak v daném případě k plnění, tj. poskytnutí peněžních prostředků došlo následně po uzavření smlouvy. Odlišné právní posouzení smluvního typu soudem však nemá vliv na výsledek sporu. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně na základě elektronicky uzavřené úvěrové smlouvy poslala žalované na její účet částku 2 000 Kč. Žalovaná tuto skutečnost ani nijak nerozporovala. Jelikož smlouva spadá pod zákonnou výluku § 2 písm. e) zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, a úvěryschopnost se u ní podle tehdy účinné úpravy nepřezkoumává, neboť poskytnutá částka nepřesahuje 5 000 Kč, soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla uzavřena platně. Žalovaná netvrdila, že by žalobou požadovanou dlužnou jistinu ke dni splatnosti sjednané ve smlouvě již uhradila, proto jí soud uložil povinnost uhradit kromě jistiny 2 000 Kč i zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po sjednané splatnosti, tedy od 14. 10. 2015 až do úplné úhrady dluhu. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která má všechny náležitosti dle § 1879 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. V oznámení původního věřitele o postoupení pohledávky na žalobkyni je výslovně uvedena pohledávka za žalovanou. Žalobkyně se tak stala novým majitelem pohledávky a je oprávněna tuto pohledávku vymáhat soudní cestou. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., a uložil neúspěšné žalované povinnost nahradit úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč Náklady řízení zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna právní zástupkyně žalobkyně za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci, sepis a podání žaloby a předžalobní výzvu), 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b téže vyhlášky a 21% DPH.