27 C 401/2021-27 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 6. 2021 se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 29 700 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovaným dne 24. 5. 2017 smlouvu o úvěru [číslo] 2017 [číslo], na základě níž poskytla žalovanému částku 25 000 Kč. Žalovaný se ji zavázal vrátit spolu s úrokem, poplatkem za sjednání úvěru a inkasním poplatkem ve výši 17 250 Kč, celkem tedy 42 250 Kč v 13 měsíčních splátkách do 24. 6. 2018. Protože žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, nastala splatnost úvěru ke dni do 24. 6. 2018. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas, ocitl se tak v prodlení. Dosud uhradil pouze 13 550 Kč. Žalovaná částka je tvořena dlužnou jistinou ve výši ve výši 25 000 Kč, dlužným úrokem ve výši 1 720 Kč, dlužným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 413,08 Kč, dlužným poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 1 360 Kč a dlužným inkasním poplatkem ve výši 1 620 Kč. Část podniku původního věřitele byla převedena na společnost [právnická osoba] Pohledávka byla posléze postoupena na žalobkyni. 2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil. 3. K jednání nařízenému na den 8. 2. 2022 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Protože měl soud za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř. tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodl. 4. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to smlouvy o úvěru, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení včetně podacího archu, transakční historie, předžalobní výzvy včetně podacího archu, pracovní smlouvy 2x, smlouvy o podnájmu, čestného prohlášení a výplatních pásek. 5. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: 6. Z ujednání o zpracování osobních údajů, žádosti o úvěr a smlouvy o úvěru [číslo] 2017 [číslo] ze 24. 5. 2017 soud zjistil, že se společnost úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný či dlužník dohodli na poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet spolu s poskytnutou částkou i úrok ve výši 28 % Kč, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 1 000 Kč, poplatek za správu úvěru ve výši 5 500 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 4 750 Kč, a to v hotovosti v 13 měsíčních splátkách po 3 250 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 24. 6. 2017. Žalovaný ve smlouvě prohlásil, že převzal od věřitele sjednanou částku v hotovosti při podpisu smlouvy. Ze skutkových tvrzení žalobkyně soud zjistil, že žalovaný uhradil celkem částku 13 550 Kč. Z dohody o přenechání družstevního bytu do podnájmu soud zjistil, že pronajímatel [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalovaného] jako podnájemce uzavřeli dne 23. 4. 2012 smlouvu o podnájmu družstevního bytu na dobu určitou od 1. 5. 2012 do 28. 2. 2013. Jako spolubydlící jsou uvedeny další dvě osoby, z toho jednou je žalovaný. Ve smlouvě není uvedena částka, jakou bude podnajímatel za užívání bytu platit. Z neúplné pracovní smlouvy soud zjistil, že [právnická osoba] s.r.o. jako zaměstnavatel a žalovaný jako zaměstnanec uzavřeli pracovní smlouvu, na dobu určitou do 30. 4. 2017 s nástupem 2. 5. 2016. Ze špatně čitelného dodatku k pracovní smlouvě soud zjistil, že se pracovní poměr uzavřený na dobu určitou prodlužuje do 31. 12. 2017. Z výplatní pásky za únor 2017 soud zjistil, že čistá mzda žalovaného byla 10 785 Kč. Z výplatní pásky za březen 2017 soud zjistil, že čistá mzda žalovaného byla 12 758 Kč. Z výplatní pásky za duben 2017 soud zjistil, že čistá mzda žalovaného byla 12 244 Kč. Ze žádosti o úvěr soud zjistil, že v ní žalovaný uvedl, že je zaměstnaný na dobu určitou do 31. 12. 2017. Jeho mzda činí 10 776 Kč, na bydlení vydává 3 000 Kč, na a energie 0 Kč, na stravování a výživné 2 000 Kč a ostatní výdaje 1 000 Kč. Nemá žádné jiné úvěry. Z čestného prohlášení žalovaného ze dne 24. 5. 2017 soud zjistil, že žalovaný v něm prohlásil, že přispívá na bydlení ve výši 3 000 Kč. Ze smlouvy o prodeji části podniku soud zjistil, že část podniku společnosti [právnická osoba] byla dne 28. 9. 2018 převedena na společnost [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 11. 12. 2019 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry. 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen. 13. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 14. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 15. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. Žalobkyně prokázala, že na základě uzavřené smlouvy ze dne 24. 5. 2017 její předchůdkyně předala žalovanému v hotovosti částku 25 000 Kč. Žalovaný tuto skutečnost ani nijak nerozporoval. Soud však má za to, že smlouvu o úvěru je nutno hodnotit jako neplatnou, neboť žalobkyně dostatečně neprokázala, že by její předchůdkyně jako poskytovatel úvěru při uzavírání smlouvy o úvěru prověřovala s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ) schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že pro posouzení úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyní byl podstatný pravidelný a prokazatelný měsíční příjem po odečtení závazků a pravidelných výdajů žalovaného jako jsou např. platby nájemného, splátky úvěrové smlouvy nebo hypotéky; platby SIPO; výdaje související s platbami sociálního a zdravotního pojištění (v případě OSVČ), splácení exekuce apod. a že si tato potřebné doklady od žalovaného vyžádala, žalobkyně však nepředložila všechny doklady v tvrzení uváděné. Navíc z předložené pracovní smlouvy a dodatku vyplývá, že pracovní vztah žalovaného nebyl uzavřen na dobu neurčitou, ale jen na dobu určitou do konce roku 2017 (přičemž smlouva o úvěru byla uzavřena 24. 5. 2017), tedy nepokrýval ani dobu splácení jednotlivých sjednaných splátek, neboť žalovaný měl splácet až do 24. 6. 2018. Předchůdkyně žalobkyně rovněž blížeji nezkoumala výdajovou stránku žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně vzhledem k osobním poměrům žalovaného, k jeho životní situaci, rodinnému stavu, počtu osob v domácnosti a typu bydlení vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti (3 0