27 C 62/2022-82 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 16. 2. 2022 se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 773 135,82 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi ní a žalovaným byla dne 14. 8. 2019 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 800 000 Kč, který žalovaný čerpal v plné výši. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 8,25 % ročně a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách po 10 652 Kč splatných vždy k 18. dni příslušného měsíce. Žalovaný však v rozporu s úvěrovou smlouvou nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru, a proto žalobkyně zesplatnila úvěr dne 6. 6. 2021. Žalovaný proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobkyni částku 768 241,82 Kč na jistině dluhu, poplatky v celkové výši 4 894 Kč, částku 39 612,10 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 8,25 % p.a. počítaného z jistiny úvěru od 14. 8. 2019 do 17. 1. 2022, částku ve výši 39 906,59 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení, do 17. 1. 2022 a dále smluvní úrok 8,25 % p.a. z částky 768 241,82 Kč od 18. 1. 2022 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení 8,25 % p.a. z částky 768 241,82 Kč od 18. 1. 2022 do zaplacení. 2. Protože se soudu nepodařilo zjistit současný pobyt žalovaného s ukončeným pobytem na území České republiky, ustanovil mu soud v souladu s § 29 odst. 3 o.s.ř. jako osobě neznámého pobytu opatrovníka pro řízení. Opatrovník žalovaného namítnul, že se není schopen vyjádřit k platnosti Smlouvy o úvěru, zejména pak k tomu, zda byla žalovaným podepsána a zda podpis na smlouvě je jeho. Stejně tak opatrovník není schopen se vyjádřit k tomu, zda plnění bylo žalovanému skutečně poskytnuto, či zda-li nárok žalobkyně nezanikl plněním žalovaného. V žalobě není tvrzeno, jakou částku na uvedený nárok žalovaný žalobkyni celkově uhradil, a kdy došlo u žalovaného k prodlení s plněním závazku, které by zakládalo postup dle ust. čl. 8 písm. a) a 8.2. písm. b) Smlouvy o úvěru, tedy právo žalobkyně na prohlášení celého úvěru za splatný. V bodě b) čl. 8 je uvedeno, že žalovaný jednorázově zaplatí všechny své dluhy, a to za podmínek podle výzvy věřitele, kdy věřitel prohlásí celý úvěr za splatný ve stanovené lhůtě. Žalobkyně předložila dvě výzvy k plnění, a to ze dne 6. 6. 2021 a ze dne 19. 1. 2022. V případě první výzvy, jejíž součástí je prohlášením věřitele o zesplatnění celého dluhu, není doložen doklad o doručení žalovanému, tedy je zde pochybnost, zda výzva byla žalovanému skutečně doručena. Opatrovník žalovaného má zato, že pokud nebude prokázáno doručení výzvy, nedošlo ani k zesplatnění dluhu k uvedenému datu 6. 6. 2021. Z obsahu výzvy vyplývá, že žalovaný dluží částku 773 431 Kč a že tato částka narůstá o smluvní úrok a úrok z prodlení. Není zde specifikováno, z čeho daná dlužná částka sestává, zda poté žalovaný cokoliv zaplatil, a jaké měly být podmínky zaplacení pohledávky po jejím zesplatnění, jak vyplývá z čl. 8 písm. b) Smlouvy o úvěru. V případě výzvy druhé, rovněž není specifikováno, z čeho sestává dlužná částka 853 349,08 Kč. Ve výzvě je uvedeno, že věřitel je oprávněn požadovat vedle úhrady smluvního úroku, rovněž úhradu zákonného úroku z prodlení. O jakémsi poplatku ve výši 4 894 Kč, který je požadován v žalobě, není zmínka v žádné z uvedených výzev. S ohledem na výše uvedené opatrovník žalovaného namítá, že nedošlo k řádnému zesplatnění pohledávky k datu 6. 6. 2021 a žalobkyni nepřísluší nárok na zaplacení jednorázově celé jistiny i se vším příslušenstvím do budoucna, jak je požadováno v žalobě. Opatrovník žalovaného dále namítá, že nárok na zaplacení poplatku ve výši 4 894 Kč není důvodný, žalovaný nebyl k jeho úhradě řádně vyzván, tento poplatek není nikterak specifikovaný a není zřejmé, na základě čeho se jeho zaplacení žalobkyně domáhá. Dále pak opatrovník žalovaného namítá, že žalobkyně nedostatečné prověřila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru. Žalovaný při sjednávání úvěru zjevně vystupoval v pozici spotřebitele a žalobkyně v pozici podnikatele jednajícího v rámci své podnikatelské činnosti. Povinností věřitele bylo údaje tvrzené žalovaným si ověřit, zkoumat finanční minulost žalovaného v insolvenčním či exekuční rejstříku. Případné potvrzení žalovaného, že údaje jim uváděné jsou pravdivé a úplné, nemůže účinně nahradit povinnost věřitele aktivně si ověřovat informace poskytnuté žalovaným. Věřitel je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací i od spotřebitele a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Z podané žaloby vyplývá, že žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr pouze na základě informací a dokumentů získaných od žalovaného (posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne 14. 8. 2019), nikoliv účelným aktivním zkoumáním poměrů žalovaného. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně ani nevyplývá, že by se žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti klientů řídila konkrétními pravidly a postupy, jejichž rámec by si sama určila. Opatrovník tedy namítá neplatnost Smlouvy o úvěru, kterou považuje za absolutně neplatnou. 3. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to smlouvy o úvěru, potvrzení o poskytnutí finančních prostředků, záznamu žalobkyně o zaplacených splátkách úvěru, upomínky k úhradě, oznámení o prohlášení úvěru za splatným, sazebníku poplatků, výpisu z úvěrového účtu, předžalobní výzvy včetně podacího archu, podacího archu na čl. 19 spisu a výpisu z běžného účtu žalovaného na čl. 20 – 54 spisu. 4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 14. 8. 2019 soud zjistil, že se žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný dohodli na poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 800 000 Kč. Část úvěru ve výši 268 012 Kč bude poskytnuta na úhradu úvěru u žalobkyně vedeném na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], část ve výši 26 250 Kč na úhradu kontokorentního úvěru u žalobkyně na účtu [bankovní účet] a zbylá částka je bez určení účelu. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu se smluveným úrokem 9,9 % p.a. a při řádném splácení a odpuštění splátek 9,16 % p.a. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10 652 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce, přičemž poslední splátka je splatná dnem 20. 8. 2029. Z výpisu z účtu žalovaného a z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalobkyně dne 14. 8. 2019 zaslala žalovanému na jeho účet celkem částku 800 000 Kč, a to ve třech částkách: 265 357,81 Kč na úhradu úvěru [bankovní účet], 19 000 Kč na úhradu úvěru [bankovní účet] a dále 515 642,19 Kč. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vzal soud za zjištěno, že žalovaný na úvěr dosud uhradil částku 46 038 Kč. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný na svůj účet obdržel od společnosti [právnická osoba] dne 15. 8. 2018 mzdu 25 583 Kč, dne 14. 9. 2018 mzdu 24 909 Kč, dne 15. 10. 2018 mzdu 24 976 Kč, dne 15. 11. 2018 mzdu 27 129 Kč, dne 14. 12. 2018 mzdu 26 700 Kč, dne 15. 1. 2019 mzdu 26 801 Kč, dne 14. 2. 2019 mzdu 24 608 Kč, dne 15. 3. 2019 mzdu 26 337 Kč, dne 15. 4. 2019 mzdu 33 963 Kč, dne 16. 5. 2019 mzdu 28 278 Kč, dne 17. 6. 2019 mzdu 27 746 Kč, dne 15. 7. 2019 mzdu 26 698 Kč, dne 15. 8. 2019 mzdu 28 055 Kč. Dopisem ze dne 6. 6. 2021 má soud za prokázáno, že žalobkyně pro prodlení žalovaného předmětný úvěr k tomuto dni zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě částky 773 431 Kč. Z podacího archu soud zjistil, že žalobkyně tento dopis odeslala žalovanému dne 10. 6. 2021. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního dů