16 C 122/2022-32 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované, aby jí zaplatila částku 8 000 Kč s příslušenstvím a částku 3 216 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne 25. 3. 2020 uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy byla žalované v hotovosti poskytnuta jistina úvěru 8 000 Kč, kterou převzala v hotovosti při uzavření smlouvy, a kterou se spolu s příslušenstvím zavázala vrátit do 24. 4. 2020. Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Tímto jí vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek. Žalovaná neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s účinností ke dni 14. 6. 2021 převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem ze dne 25. 6. 2021. 2. Podáním došlým soudu dne 29. 6. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky 3 216 Kč představující smluvní pokutu z důvodu, že žalobkyně nedisponuje důkazy o posuzování úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyní žalobkyně. Podle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došlo-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, aniž zjišťoval stanovisko žalované, neboť by byl případný nesouhlas žalované se zpětvzetím neúčinný (§ 96 odst. 4 o. s. ř.). Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobkyně uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozsudku. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Žalovaná se z účasti u jednání neomluvila, ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně a žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění. 5. Z dohody o postoupení pohledávek datované dnem 4. 6. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli smlouvu, v níž se strany dohodly, že postupitel postupuje a převádí pohledávky na postupitele a postupitel pohledávky přijímá a nabývá, pohledávky jsou uvedeny v příloze 1 smlouvy. Z potvrzení o úhradě kupní ceny za postoupení pohledávek vystaveného postupitelkou bylo zjištěno, že úplata za postoupení byla žalobkyní zaplacena dne 14. 6. 2021. Postupitelka oznámila žalované dopisem ze dne 25. 6. 2021, který byl odeslán dne 29. 6. 2021, postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] na žalobkyni jako nového věřitele, a vyzvala jej k uhrazení pohledávky do 10 dnů od obdržení dopisu, což bylo zjištěno z předmětného dopisu a připojeného podacího poštovního archu. 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že mezi [právnická osoba], [IČO] (právní předchůdkyní žalobkyně) jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla dne 25. 3. 2020 uzavřena smlouva, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 8 000 Kč, žalovaná potvrdila podpisem smlouvy, že jistinu v hotovosti převzala. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou jistinu do 30 dnů od uzavření smlouvy, případně platit stanovené poplatky za prodloužení doby trvání úvěru. Ve smlouvě je uvedeno, že věřitel ověří splnění podmínek pro poskytnutí úvěru – identifikace, přezkoumání úvěru schopnosti vč. ověření v klientských databázích. Ke smlouvě se váže formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, který je žalovanou podepsán, a ve kterém je smluvní vztah popsán jako krátkodobý úvěr (mikropůjčka), neúčelový, doba trvání spotřebitelského úvěru 30 dní, splatnost úvěru lze prodloužit až na 360 dní. 7. Žalovaná byla vyzvána zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 9. 11. 2021, který byl žalované odeslán dne 11. 11. 2021, k uhrazení dluhu ze smlouvy [číslo] před podáním žaloby, do 9. 12. 2021, což bylo zjištěno z předmětného dopisu a poštovního podacího archu. 8. Uvedená dílčí zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu. 9. Žalobkyně předložila k důkazu dopisy ze dne 7. 7. 2021 (obsahem je oznámení o postoupení pohledávky žalované), k této výzvě nebyl doložen doklady o odeslání žalované, soud proto z uvedeného neučil žádná právně relevantní skutková zjištění. Stejně tak s ohledem na níže podané právní posouzení věci soud neučil žádná právně relevantní skutková zjištění z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, listiny označené„ KIE C/7“ a Obchodních podmínek [právnická osoba] 10. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená (§ 1880 o. z.). Na smlouvu uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 4. 2019 do 23. 4. 2020 (dále jen„ ZoSÚ“), neboť smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ, který stanoví, že spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli a žalovaná uzavírala tuto smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.). Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost. 11. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. 13. Žalobkyně netvrdila, natož aby prokázala, zda a jakým způsobem byla úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy posuzována. 14. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní, o tom, že poskytovatel úvěru, posoudil úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, leží v této věci na žalobkyni. Byla to tedy žalobkyně, která byla v řízení povinna tvrdit rozhodné skutečnosti a tyto prokázat. Jelikož se nedostavila k jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení o neúplných tvrzeních a neprokázání rozhodných skutečností ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. 15. V projednávané věci tak dospěl soud k závěru, že žalobkyně neunesla břemeno důkazní,