16 C 18/2022-28 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 1. 2022 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 17 869 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 21. 10. 2019 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému na jeho účet poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou úvěru, byl úvěr ke dni 12. 4. 2021 zesplatněn a žalovaný byl vyzván k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty. Žalovaný na veškeré závazky dle smlouvy uhradil celkem 9 519 Kč. 2. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobní návrh částečně zpět, a soud proto v rozsahu zpětvzetí co do částky 9 519 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 9 519 Kč od 21. 9. 2021 do zaplacení s řízení zastavil. Po částečném zpětvzetí tak předmětem řízení zůstala pohledávka na jistině ve výši 5 902 Kč, poplatcích za SMS servis ve výši 245 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 460 Kč, smluvních pokut ve výši 1 743 Kč a úroku z prodlení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti účastníků i zástupce žalobkyně; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svou neúčast na jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez její osobní účasti; žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k soudu bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal. 5. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění. Z úvěrové smlouvy označené ID žádosti [číslo] – ID klienta [číslo], formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebníku poplatků platného od 1. 2. 2017, sazebníku poplatků platného od 4. 1. 2019, splátkového kalendáře, opisu výpisu proplacení smlouvy ze dne 21. 10. 2019, fotografie občanského průkazu žalovaného, výpisu čerpání, splátek a úhrad, a potvrzení o provedené platbě ThePay.cz, soud zjistil, že žalobkyně na základě smlouvy ze dne 21. 10. 2019„ Úvěrová smlouva ID žádosti [číslo] – ID klienta [číslo]“, dále jen smlouva, poskytla žalovanému na ve smlouvě uvedený účet č. [bankovní účet], platbou ze dne 21. 10. 2019, částku 10 000 Kč (jak bylo uvedeno v potvrzení o provedené platbě ThePay.cz a opisu výpisu proplacení smlouvy). Ve smlouvě se žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému hotovostní bezúčelový úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavazuje zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru a ověřovací poplatek a uhradit celkovou částku (bez doplňkových služeb) 13 760 Kč v 24 splátkách, ve smlouvě je sjednán poplatek za korunový odklad, poplatek za doplňkovou službu a SMS servis, povinnost žalovaného pro případ neuhrazení úvěru v den jeho splatnosti, účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu ve výši 10 % z jistiny úvěru a úrok z prodlení. Další poplatky jsou uvedeny v sazebníku poplatků. Údaje ve smlouvě identifikující žalovaného jsou shodné s občanským průkazem žalovaného, dle formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru žalobkyně provádí ověření vlastníka účtu, na který má být poskytnut úvěr, a to tak, že žadatel o úvěr pošle žalobkyni ověřovací poplatek, nebo doloží výpis z bankovního účtu, na který chce peníze poslat anebo pošle snímek obrazovky (printscreen) z internetového bankovnictví. V případě ověření prostřednictvím ověřovacího poplatku, zašle žalovaný z účtu, na nějž má být poskytnut úvěr, na účet žalobkyně ověřovací poplatek, výše poplatku a bankovní účet je uveden ve smlouvě, dle potvrzení vyhotoveného žalobkyní byla na účet č. [bankovní účet] (což je účet ve smlouvě uvedený jako účet pro úhradu ověřovacího poplatku) dne 21. 10. 2019 připsána platba ověřovacího poplatku ve výši 1 Kč z účtu [bankovní účet] jehož vlastníkem byl žalovaný. 6. Dle výpisu čerpání, splátek a úhrad žalovaný na pohledávky ze smlouvy uhradil celkem 9 519 Kč. 7. Žalobkyně má v obchodním rejstříku jako předmět podnikání zapsáno mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku). 8. Dle předloženého snímku obrazovky z interního systému žalobkyně, žalobkyně vycházela při poskytnutí částky dle smlouvy z parametrů sestávajících z příjmů žalovaného ve výši 20 000 Kč, a příjmů ostatních členů domácnosti ve výši 19 400 Kč, a výdajů domácnosti 10 000 Kč. V kolonce výsledek první kontroly je uvedeno„ nutno prověřit/v prodlení“, žalovaný byl prověřen v insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem, v databázi CRIBIS s výsledkem„ klient nemá exekuci“, v databázi SOLUS s výsledkem„ Klient není v SOLUS nebo má příznak C, Z“. 9. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu výzvou ze dne 20. 8. 2021 ve lhůtě do 30 dnů od sepsání výzvy. Dle poštovního podacího archu byla výzva odeslána žalovanému dne 23. 8. 2021. 10. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu. 11. Po právním vyhodnocení věci, s ohledem na shora uvedená skutková zjištění, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na ujednání smlouvy, která je ve smyslu § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZoSÚ“), smlouvou o spotřebitelském úvěru a na smlouvu tak dopadá regulace stanovená tímto zákonem, neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a předmětem smlouvy je peněžitá zápůjčka (žalobkyně poskytla na základě předmětné smlouvy žalovanému finanční prostředky a žalovaný se je zavázal spolu s úrokem žalobkyni vrátit ve sjednaných splátkách). Na žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. 12. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, uvedené vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), v nichž soudy obsah odborné péče, definovaly v návaznosti na účel zákona, jako vysoce kvalifikované činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. 14. Žalobkyně k tomu, jak postupovala při posouzení úvěruschopnosti žalovaného uv