16 C 358/2021-35 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost uhradit částku 21 837,40 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 4. 6. 2017 do zaplacení. Uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalovaný nesplnil povinnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené s právním předchůdcem žalobkyně, když právní předchůdce žalobce dne 24. 2. 2017 poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč, úvěr měl být splacen nejpozději dne 3. 6. 2017. Žalobce požadoval kromě nesplacené jistiny poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 901,40 Kč a poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1 936 Kč. Žalovaný na svůj závazek ničeho neplnil, dluh nezaplatil ani po odeslání předžalobní výzvy. Žalobkyně popsala proces uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy tvrdila, že došlo k uzavření smlouvy v písemné formě, prostřednictvím webových stránek [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný následně odsouhlasil znění smlouvy, jakožto podmiňující krok pro pokračování v registraci na webových stránkách původního věřitele. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, žalovaný tento návrh akceptoval. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Předvolání bylo žalovanému doručeno dne 28. 12. 2022 náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný se z účasti u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně a žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, všeobecných obchodních podmínek, dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, potvrzení o platbě, výpisu z účtu č. [bankovní účet], smlouvy o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení a z předžalobní výzvy s dokladem o odeslání, soud zjistil následující skutkový stavu. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru měla právní předchůdkyně žalobkyně (dále také jako„ věřitel“) společnost [právnická osoba], [IČO], jako zapůjčitel poskytnout žalovanému jako dlužníkovi částku 15 000 Kč, bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Splatnost zápůjčky byla stanovena dnem 5. 4. 2017, celková částka k úhradě 19 901,40 Kč (jistina 15 000 Kč a poplatek za zápůjčku 4 901,40 Kč). Dle dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru si smluvní strany ujednaly prodloužení termínu splatnosti zápůjčky stanovený smlouvou o 5 dnů a klient se zavázal zaplatit zapůjčiteli za toto prodloužení 1 963 Kč Smlouva o spotřebitelském úvěru, formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru i dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru jsou opatřeny toliko jedním podpisem, a to na podpisovém řádku nad uvedením„ Zapůjčitel“. Na podpisovém řádku nad uvedením„ Klient“ se nenachází žádný podpis. Na smlouvě se nenachází vlastnoruční podpis žalovaného. S dokumentem rovněž není spjatý ani elektronický podpis, který by byl jednoznačně spojen s žalovaným, jako podepisující osobou. Ve všeobecných obchodních podmínkách je popsán proces uzavírání smlouvy, který je realizován prostřednictvím internetových stránek věřitele. K uzavření smlouvy mělo dle všeobecných obchodních podmínek dojít prostřednictvím internetových stránek věřitele [webová adresa], klient je identifikován tak, že zadá své údaje a na uvedené číslo mobilního telefonu je mu zaslána sms s kódem, který zadá na internetových stránkách pro své ověření. Je možné ověřit klienta využitím systému Instator, tento systém na základě údajů zadaných klientem ověří existenci bankovního účtu klienta. Klient následně odešle prostřednictvím internetových stráněk věřitele vyplněnou žádost o zápůjčku, která se považuje za nabídku k uzavření smlouvy. Po odeslání žádosti o půjčku věřitel žádost buď přijme a touto akceptací je smlouva uzavřena, nebo navrhne uzavření smlouvy o jiné výši zápůjčky, přičemž tento návrh nové smlouvy klient uzavře přihlášením a přijetím prostřednictvím internetových stránek věřitele. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že jako majitel účtu je veden žalovaný a dne 24. 2. 2017 byla na účet připsána částka 15 000 Kč z účtu č. [bankovní účet], s názvem Creamfinace Czech. S těmito zjištěními je v souladu žalobkyní předložený důkaz označený jako potvrzení o platbě, ve kterém je shodné datum, částka a účet, v jehož prospěch byla částka poukázána. Účet č. [bankovní účet], byl ve smlouvě o spotřebitelském úvěru uveden jako účet věřitele. Smlouvou ze dne 1. 1. 2021 bylo mezi věřitelem jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ujednáno postoupení pohledávky věřitele za žalovaným, pohledávka byla identifikována v příloze smlouvy. Věřitel dopisem ze dne 2. 2. 2021 oznámil žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni. Oznámení bylo odesláno dne 2. 2. 2021 společně s předžalobní výzvou k úhradě žalované částky ve lhůtě„ do tří dnů“, datovanou dnem 20. 1. 2021. V řízení nevyšlo najevo, že žalovaný na svůj dluh cokoliv zaplatil. 4. Skutkový stav byl právně hodnocen následujícím způsobem. Aktivní legitimace žalobkyně je dána jako právní nástupkyně původního věřitele dle § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), na základě smlouvy o postoupení pohledávek. Žalobkyně požadavek na zaplacení žalované částky zakládala na § 2390 a násl. o. z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela písemnou smlouvu o zápůjčce. Přičemž písemnou formu smlouvy opírala o proces uzavírání smlouvy prostřednictvím internetu a zpráv s ověřovacím kódem zaslaných na číslo mobilního telefonu. Uvedený způsob uzavření smlouvy soud posoudil dle § 562 odst. 1 o. z., jako uzavření písemné smlouvy jednáním učiněným elektronicky umožňujícím zachycení jeho obsahu. Z žalobcem označených a soudem provedených důkazů však nebylo prokázáno, že by žalovaný uzavřel smlouvu tvrzeným způsobem. Žalobkyně nedoložila ničeho k prokázání, že tento proces skutečně proběhl, nebyl prokázán žádný z kroků procesu uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, jak byl popsán ve všeobecných obchodních podmínkách. Nadto žalobkyně neoznačila důkazy ani k prokázání toho, že to byl skutečně žalovaný, kdo zadal, při procesu uzavírání smlouvy dle všeobecných obchodních podmínek, na internetových stránkách, identifikační údaje uvedené ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Pro platnost jednání dle § 562 odst. 1 o. z. zákon sice nevyžaduje, aby byla určena totožnost jednající osoby, toliko, aby písemně zaznamenaný projev vůle byl spojován výlučně s její osobou a nikoho jiného, přičemž soud má za to, že požadavek na určení totožnosti jednající strany by byl v rozporu s účelem zákonné úpravy, tj. reflektování stupně technického vývoje a obvyklého způsobu jednání subjektů práva v současné době, a tedy snahy o co největší respektování autonomie vůle účastníků právního vztahu, avšak současně je nutno dbát i na zachování jistoty v právních vztazích dodržováním běžné péče a opatrnosti (§ 4 odst. 1 o. z.). Právní předchůdkyně žalobkyně byla osobou povinnou ve smyslu § 2 odst. 2, písm. b), bod 6 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění účinném od 1.1.2017, (dále jen“ AML zákon”) k identifikaci klienta dle § 7 odst. 2 písm. b) tohoto zákona, tedy nejpozději při uzavření smlouvy, měla totožnost žalovaného ověřit způsobem stanoveným tímto zákonem, přičemž totožnost se ověřuje z průkazu totožnosti (dokladu vydaného orgánem veřejné správy, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a z něhož je patrná podoba, popřípadě i jiný údaj umožňující identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele - § 4 odst. 6 AML zákona), a zaznamenat druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti. Z tohoto pohledu se pak nejeví jako nepřiměřený požadavek na prokázání, že to byl žalovaný, kdo vstoupil do procesu uzavírání smlouvy zadáním svých identifikačních údajů. Soud proto uzavřel, že platnost právního jednání, předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru, není dána dle § 562 odst. 1 o. z. Z výše uvedených důvodů nelze předmětnou smlouvu chápat ani jako důkaz k prokázání, že byla uzavřena ústní smlouva o zápůjčce s uvedeným obsahem, resp. dovozovat z tohoto vůli žalovaného uzavřít smlouvu o daném obsahu, neboť nebylo nijak prokázáno, že žalovaný v celém procesu vůbec figuroval. S ohledem na to, že smlouva není podepsána vlastnoručním podpisem