16 C 396/2021-41 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit jí částku 13 966 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 996,57 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 093,17 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 114,27 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, úrokem z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8 114,27 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovanou byla dne 16. 6. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] (dále též jako smlouva), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem a poplatkem v pravidelných týdenních splátkách po 469 Kč splatných tak, že splatnost poslední splátky byla dne 10. 8. 2018 Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce jsou smluvní podmínky. Žalovaná v rozporu se smlouvou nehradila splátky řádně a včas, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Poslední splátka byla uhrazena dne 14. 8. 2019, žalovaná uhradila celkem 13 959 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k plnění, na kterou však žalovaná nereagovala a ničeho neuhradila 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, jednání se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Žalovaná se z účasti u jednání neomluvila, ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. 3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění. Ve smlouvě o postoupení pohledávek datované dnem 18. 12. 2020 se společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec], jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodli (čl. I. smlouvy), že postupitel postoupí za podmínek stanovených smlouvou nezajištěné pohledávky vzniklé ze smlouvy o půjčce anebo smluv o zápůjčce specifikované v příloze č. 1 smlouvy, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými zákazníky jako dlužníky, v čl. II. odst. 3 smlouvy si smluvní strany sjednaly, že k postoupení pohledávek dojde okamžikem podpisu smlouvy oběma smluvními stranami, smlouva je podepsána za obě smluvní strany, za žalobkyni statutární ředitelkou Ing. [jméno] [příjmení], která byla oprávněna jednat za žalobkyni, jak bylo zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 7. 6. 2018. V příloze smlouvy je specifikována pohledávka za žalovanou (označené jménem, příjmením) uvedením čísla smlouvy ([číslo]) pod položkou č. 8730. V dopise„ Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 6. 1. 2021, který byl dle připojeného podacího lístku odeslán dne 25. 1. 2021, oznamuje právní předchůdkyně žalobkyně žalované postoupení pohledávek ze smlouvy o zápůjčce [číslo] na nového věřitele, žalobkyni, a současně jí vyzývá k úhradě dluhu do deseti dnů od doručení oznámení. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 16. 6. 2017 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, ve smlouvě si smluvní strany sjednaly, že právní předchůdkyně poskytne žalované částku 15 000 Kč, a žalovaná se zavazuje zaplatit za poskytnutí zápůjčky poplatek ve výši 13 125 Kč, přičemž poplatek je vypočten jako součet úroku stanoveného pevnou částkou, poplatku za zpracování a doručení a flexibilní splácení a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení, to vše v 60 týdenních splátkách, ve výši 469, resp. poslední splátka ve výši 454 Kč, když první splátku je povinna žalovaná zaplatit 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku až do předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná podpisem smlouvy potvrzuje, že přijala v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] má soud za prokázáno, že žalovaná celkem na pohledávky dle uvedené smlouvy uhradila 13 959 Kč. Žalobkyně k prokázání toho, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala, před uzavřením smluv, úvěruschopnost žalované předložila zákaznickou kartu ze dne 16. 6. 2017. V zákaznické kartě podepsané žalovanou a osobou oprávněnou jednat za právní předchůdkyni žalobkyně dne 16. 6. 2017 je uvedeno, že žalovaná žádá o poskytnutí zápůjčky ve výši 15 000 Kč, ohledně majetkových a osobních poměrů je formou zaškrtnutí předtištěné varianty uvedeno, že žalovaná bydlí v nájmu, je svobodná, její dosažené vzdělání je základní, má 2 vyživovací povinnosti. Ohledně zaměstnání je zaškrtnuto políčko v domácnosti (MD). V oddílu„ finanční údaje“ je vyplněno, že čistý příjem žadatele je 12 008, ostatní příjmy 0, další čisté příjmy domácnosti 10 000, běžné měsíční výdaje jsou uvedeny jako externí splátky zápůjček dle žadatele s vyplněným„ 0“ a interní splátky PF s vyplněním 1 067, dále je vyplněna kolonka odhadované měsíční výdaje s vyplněnou částkou 9 000. Uvedené údaje měly být ověřeny z výměru podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky„ od 24. 4. 2016“. Žalobkyně vyzvala žalovanou výzvou vyhotovenou zástupcem žalobkyně ze dne 28. 6. 2021 k uhrazení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] do 13. 7. 2021 s upozorněním, že nebude-li dluh uhrazen, budou pohledávky vymáhány soudní cestou, dle připojeného podacího lístku byla výzva odeslána prostřednictvím České pošty s. p. dne 28. 6. 2021. 4. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu. 5. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého přenechá-li zapůjčitel (právní předchůdkyně žalobkyně) vydlužiteli (žalované) zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Na tuto smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 do 30. 6. 2017 (dále jen„ ZoSÚ“), neboť žalovaná uzavírala tuto smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednala mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 6. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Soud má za to, že předloženými listinnými důkazy žalobkyně neprokázala, že by došlo ke skutečnému prověření úvěruschopnosti žalované, předložená„ karta klienta“ plní (navíc jen částečně) tuto povinnost neúplně a toliko formálně, nepostačuje k naplnění účelu zákona, jak jí vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýt