16 C 61/2022-57 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 11. 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení a) částky 16 563 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 16 563 Kč od 24. 8. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, b) částky 5 300 Kč, c) náhrady nákladů řízení ve výši 2 075 Kč s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne 24. 7. 2020 prostřednictvím internetových stránek žalobkyně uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 12 500 Kč za poplatek 4 063 Kč. Žalovaný měl dle smlouvy jistinu a poplatek uhradit žalobkyni ve lhůtě do 23. 8. 2020, své smluvní závazky ale neuhradil řádně a včas. Ke dni podání žaloby uhradil žalovaný na svůj dluh 0 Kč. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně vyžádala od žalovaného informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila dle dokumentů vyžádaných od žalovaného, případně nahlédnutím do relevantních databází, což bylo zaznamenáno do jeho zákaznické karty a dospěla k závěru, že je žalovaný úvěruschopný. V důsledku prodlení je žalovaný povinen uhradit také zákonný úrok z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením za písemné výzvy v celkové částce 2 500 Kč (za 5 výzev), jakož i smluvní pokutu v částce 5 300 Kč, která byla sjednána ve smlouvě ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 6 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní výzvu. 2. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 7. 2020 uzavřené mezi účastníky bylo zjištěno, že dle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku v celkové výši 6 000 Kč na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] nejpozději do dvou dnů od účinnosti smlouvy a žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 950 Kč do 23. 8. 2020. Dodatkem ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 24. 7. 2020 pak smluvní strany prohlásily, že dne 24. 7. 2020 uzavřely smlouvu o zápůjčce, dle které věřitel, tedy žalobkyně, poskytla žalovanému bezhotovostní zápůjčku ve výši 6 000 Kč s tím, že žalovaný má zájem o poskytnutí dodatečných peněžních prostředků ve výši 6 500 Kč, tedy se navyšuje původní zápůjčka o 6 500 Kč a celková výše zápůjčky tak bude činit 12 500 Kč a za to žalovaný uhradí poplatek za navýšení zápůjčky ve výši 2 113 Kč, tedy celkový poplatek bude činit 4 063 Kč a zápůjčka, včetně poplatků, budou splatné k 23. 8. 2020, tedy původní smlouva o zápůjčce byla změněna tak, že celkem byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 12 500 Kč za poplatek 4 063 Kč se splatností 23. 8. 2020. V článku 2.3. smlouvy o zápůjčce bylo sjednáno právo věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky v případě prodlení žalovaného, právo na zákonné úroky z prodlení, jakož i právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které vznikly věřiteli v souvislosti s prodlením dlužníka, a to ve výši 500 Kč za písemnou upomínku. Tato smlouva byla uzavřena v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami vydanými žalobkyní prostřednictvím webových stránek žalobkyně tím způsobem, že žalovaný po své registraci na těchto stránkách obdržel unikátní PIN kód, kterým podepsal znění smlouvy, jakož i tyto obchodní podmínky. 3. Žalobkyně poukázala na bankovní účet č. [bankovní účet] dne 24. 7. 2020 částku 6 000 Kč a téhož dne také částku 6 500 Kč, vždy s variabilním symbolem, který je rodným číslem žalovaného, jak soud zjistil z potvrzení o provedených platbách vydaných [právnická osoba] Tato banka potvrdila, že majitelem a disponentem uvedeného bankovního účtu je žalovaná, která z něj současně zaslala žalobkyni dne 25. 6. 2020 částku 0,01 Kč, jak bylo zjištěno ze sdělení banky a z výpisu z účtu žalobkyně o této platbě. 4. Dne 6. 9. 2020 vyhotovila žalobkyně upomínku pro žalovaného k úhradě dlužné částky ze smlouvy o úvěru ze dne 24. 7. 2020 s tím, že za upomínku se dlužná částka navyšuje o 500 Kč, jak soud zjistil z této upomínky. Nebylo prokázáno jejich odeslání žalovanému. 5. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 15. 7. 2021 zaslané žalovanému doporučeně dne 16. 7. 2021 (dle podacího lístku) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 22 376 Kč a to nejpozději do 3 dnů na bankovní účet žalobkyně. 6. Soud má za prokázané, že mezi účastníky byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o zápůjčce dle ust. §§ 1824 a 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet zápůjčky v celkové výši 12 500 Kč a žalovaný je měl vrátit spolu se sjednaným poplatkem ve výši 4 063 Kč (dle názoru soudu se jedná o úrok ze zápůjčky sjednaný dle § 2392 o. z.). Dle tvrzení žalobkyně však neuhradil žalovaný ničeho a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by uhradil něčeho dalšího. Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že tuto svou povinnost splnila, avšak k tomuto tvrzení neoznačila a nepředložila žádný důkaz. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě označení důkazů k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalované, když toto poučení soud poskytuje zásadně u jednání. Soud proto dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy žalované částku 12 500 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalovaný před podáním žaloby neuhradil ničeho, tudíž je povinen vrátit žalobkyni částku 12 500 Kč, která jí byla tímto rozhodnutím přiznána, a to spolu s úroky z prodlení, na které má žalobkyně nárok podle ust. § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve výši požadované žalobkyní, neboť soud je vázán jejím návrhem a nemůže jej překročit, byť by žalobkyně měla nárok na úrok vyšší. Úroky byly žalobkyni přiznány až ode dne 26. 7. 2021 do zaplacení vzhledem k tomu, že žalobkyně vyzvala žalovaného prokazatelně k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 15. 7. 2021 s termínem splnění do 3 dnů, soud přitom současně vycházel z § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Z tohoto důvodu byl zamítnut požadavek žalobkyně na úroky z prodlení z částky 16 563 Kč za dobu předcházející datu 26. 7. 2021, kdy žalovaný nebyl v prodlení. 7. Žaloba byla také zamítnuta co do částky 4 063 Kč se zákonnými úroky z prodlení z této částky představující neuhrazený úrok ze zápůjčky, a částek 2 500 Kč a 5 300 Kč představující poplatky za upomínky a smluvní pokutu, neboť nárok na tyto částky má původ v absolutně neplatné smlouvě o spotřebitelském úvěru. 8. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila, což odůvodnila zásadou procesní ekonomie, a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. Pro případ, že soud shledá, že na základě dosud tvrzených a doložených skutečností nelze žalobě vyhovět, však žádala, aby jednání bylo odročeno a žalobkyně byla vyzvána k jejich doplnění. 9. K této žádosti žalobkyně soud uvádí následující. Poučení o potřebě dalších tvrzení či dokazování ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. lze poskytnout do okamžiku koncentrace řízení (tj. v daném případě do skončení prvního jednání ve věci) pouze a jedině účastníku, který je prvnímu jednání přítomen. Nelze jej poskytovat nepřítomnému účastníku písemnou či jinou formou mimo jednání. Není možné provést první jednání, u něhož je provedeno dokazování, z takto provedeného dokazování usoudit, že žalobkyně dosud neposkytla soudu všechny potřebné důkazy, první jednání ukončit, odročit a následně žalobkyni poučovat o jejích důkazních nedostatcích. Takový postup by byl v rozporu s procesními předpisy. Je na žalobkyni, aby se rozhodla, zda se jednání účastní, či z důležitých důvodů požádá o jeh