17 C 48/2012-629 — Okresní soud v Karviné

1. Původní žalobkyně [celé jméno původního účastníka] se svojí žalobou, která byla soudu doručena dne 6. 3. 2012, domáhala vypořádání společného jmění manželů. Svoji žalobu pak doplnila v písemném podání datovaném 18. 2. 2014. Předmětem řízení byly movité i nemovité věci, vnosy a výnosy do společného majetku, resp. ze společného majetku, dluhy a závazky tak, jak jsou uvedeny ve všech výrocích tohoto rozsudku. 2. Původní žalovaný [celé jméno původního účastníka] se k žalobnímu požadavku vyjádřil v prvém dopise ze dne 4. 9. 2014, ve kterém nesouhlasil s návrhem na vypořádání společného majetku a zejména nesouhlasil s návrhem na výši vypořádacího podílu, který by měl původní žalobkyni zaplatil. 3. V průběhu řízení bylo vůči každému z původních účastníků řízení zahájeno insolvenční řízení. Soud proto začal jednat s příslušnými insolvenčními správci jako s účastníky řízení. 4. V řízení bylo prokázáno na základě obsahu spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 20 C 25/2008, že manželství původních účastníků bylo uzavřeno dne [datum] v [obec] a bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 9. 12. 2008 č.j. 20 C 25/2008-56, který nabyl právní moci dne 13. 3. 2009. 5. Z obsahu spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. 11 C 118/2008 bylo zjištěno, že původní žalobkyně [celé jméno původního účastníka] podala dne 26. 11. 2007 k soudu žalobu o výživné manželky, kterou se domáhala po žalovaném placení výživného ve výši 80 000 Kč měsíčně. V protokole o jednání ze dne 28. 8. 2009 žalovaný uvedl, že bydlí v družstevním bytě, členkou družstva je dcera, která ej také nájemkyní bytu a za členská práva od dřívějšího člena družstva byla zaplacena částka 600 000 Kč. 6. Pokud jde o skutková zjištění k jednotlivým položkám, které tvořily předmět řízení, soud zjistil následující: <b>7. Položka č. II./1 – členská práva a povinnosti ke Stavebnímu bytovému družstvu v [obec], resp. částka 1 500 000 Kč na zakoupení členského podílu v družstvu</b> 8. Původní žalobkyně učinila předmětem řízení, resp. předmětem vypořádání členská práva a povinnosti k Stavebnímu bytovému družstvu v [obec]. V původní žalobě i v jejím doplnění doručeném soudu dne 6. 3. 2007 uvedla, že formálně nabyla tato členská práva a povinnosti dcera účastníků Markéta Tesarczyková, ale jednalo se o simulovaný právní úkon učiněný žalovaným s cílem, aby hodnota členských práv a povinností nebyla předmětem vypořádání SJM. V bytě č. 2 v domě [adresa] na [anonymizováno] ulici v [obec], k němuž z členství vyplývá nájemní vztah, vždy bydlel jen žalovaný a ten si také sám uvedený byt zařídil. Při vypořádání by mělo být k hodnotě členských práv a povinností přihlédnuto. Žalobkyně požadovala vypořádat částku 1 500 000 Kč, s tím, že žalovaný daroval tuto částku ze společného jmění manželů dceři na zakoupení členského podílu v družstvu. 9. V průběhu původní žalobkyně korigovala své stanovisko, kdy uvedla, že nadále trvá na tom, že o poskytnutí peněz žalovaným na zakoupení členského podílu v bytovém družstvu v [obec], spojeného s nájmem bytu (dále jen koupě bytu) nevěděla a ani neměla žádný důvod předpokládat, že by se mohly ze SJM vynaložit prostředky na zakoupení členství spojené s nájmem družstevního bytu pro dceru [jméno]. Ta totiž v r. 2006 začala studovat vysokou školu v Praze a z toho důvodu také v okolí Prahy bydlela. Nebyl proto žádný důvod se domnívat, že by mohla potřebovat byt v Třinci a navíc je zřejmé, že neměla ani žádné finance na hrazení nájmu. O tom, že žalovaný financoval zakoupení bytu se žalobkyně dozvídala postupně z náznaků v různých rozhovorech se známými, spolupracovníky a členy rodiny (dcerami). Žalovaný sám žalobkyni o použití společných peněz neinformoval. Od té doby, co žalobkyně zjistila, že je byt v Třinci zakoupený (nejdříve ani nevěděla, že je napsaný na dceru) proti této koupi protestovala, nesouhlasila s ní. Protože se tak vícekrát stalo v přítomnosti obou dcer, mohou tuto skutečnost dosvědčit. Pokud jde o částku, která byla na pořízení bytu vynaložena, měla žalobkyně ústní informace od známých, že se jednalo o částku 1 500 000 Kč. Z důvodu důkazní nouze, a také ve snaze učinit vstřícný krok k možné dohodě, je žalobkyně ochotna přistoupit na tvrzení žalovaného, že částka na pořízení členství v bytovém družstvu činila 600 000 Kč a že je tedy tuto částku třeba učinit předmětem řízení. 10. Původní žalovaný [celé jméno původního účastníka] se vyjádřil k dané položce opakovaně, naposledy v dopise ze dne 9. 6. 2022 uvedl, že členská práva a povinnosti v družstvu [ulice] bytové družstvo [obec], vztahující se k bytu č. 2 na [anonymizováno] ulici v [obec] nemohou být v rámci této žaloby vypořádány, protože nikdy nepatřily do SJM, když od počátku patřily dceři Markétě Tesarczykové. Žalovaný nepopírá, že v dubnu 2007 vynaložil ze společného jmění manželů částku ve výši 600 000 Kč za účelem koupě členských práv a povinností v družstvu dceři, avšak tvrdil, že žalobkyně o této skutečnosti od počátku věděla a s vynaložením finančních prostředků ve prospěch dcery souhlasila. Žalobkyně měla o darování této částky vědět, když v rámci řízení o výživné manželky měl právní zástupce žalobkyně v roce 2011 tvrdit, že to žalobkyně předala žalovanému částku 600 000 Kč, aby tyto předal dceři [jméno]. K tomu žalobkyně pouze v rámci své účastnické výpovědi ze dne 17. 8. 2017 pouze uvedla, že byla ve velmi stresové situaci, zažívala stresové chvíle a její celková situace nebyla dobrá. Vědomost o darování této částky však jednoznačně nepopřela ani tuto předestřenou skutečnost lépe nevysvětlila. Žalobkyně tak měla k vypořádání označit dar či hotovost vyvedenou ze SJM bez jejího souhlasu, což učinila až v doplnění a úpravě žaloby o vypořádání zaniklého SJM ze dne 18. 2. 2014, avšak v řízení o vypořádání společného jmění manželů může soud vypořádat jen ten majetek či hodnoty tvořící společné jmění manželů, které účastníci řízení navrhli k vypořádání soudním rozhodnutím do tří let od jeho zániku. Došlo-li k zániku manželství dne od 19. 3. 2009, pak předmětem vypořádání mohou být pouze ty položky označené soudu do dne 19. 3. 2012. Přesto připustíme-li konstrukci žalobkyně, bylo by darování v tomto případě neplatným právním úkonem, mohlo by být jen relativně neplatným a žalobkyně by musela tuto neplatnost namítnout. Pokud nebyla neplatnost namítnuta ve tříleté promlčecí lhůtě od uskutečnění právního jednání (k zakoupení bytu došlo dne 2.4.2007), jednalo by se o platnou darovací smlouvu a není třeba dar poskytnutý společné dceři vracet. K tomu uvedl, že získáno darováním nebylo ničeho, došlo však k platnému vyvedení majetku z masy SJM, tudíž by ani družstevní podíl, ani darovaná částka, neměly být předmětem vypořádání v tomto řízení. 11. Ze zprávy Stavebního bytového družstva [obec] ze dne 21. 7. 2021 a s připojených dokladů, resp. oznámení o převodu členských práv a povinností soud zjistil, že SBD [obec] jako pronajímatel nemovitostí vzal na vědomí oznámení o převodu členských práv a povinností ze dne 2. 4. 2007, kterými [jméno] a [jméno] [příjmení] převedli svá členská práva a povinností na Markétu Tesarczykovou. K oznámením byly připojeny smlouvy o převodu členských práv a povinností ze dne 2. 4. 2007, kterými byla převedena členská práv a povinnosti k bytu na adrese [ulice a číslo] v [obec] a ke garáži [číslo] na [anonymizováno] ulici v [obec] Markéta Tesarczyková posléze převedla uvedené nemovitosti na nového nabyvatele [jméno] [příjmení] na základě smlouvy ze dne 19. 10. 2009. 12. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že se dozvěděla o tom, že si žalovaný zakoupil byt, od [anonymizováno] Bubíka v březnu 2007, Po předestření skutečnosti, že už v řízení o výživné manželky v roce 2011 v květnu její právní zástupce v rámci soudního řízení tvrdil, že žalobkyně sama předala žalovanému částku 600 000 Kč, aby tyto peníze daroval dceři [jméno] na zakoupení členského podílu, pak k tomu uvedla, že byla v té době ve velmi stresové situaci, zažívala velmi stresové chvíle a její celková situace nebyla dobrá. <b>13. Položka č. II./2 – spoluvlastnický podíl ve výši ½ k budově bez čp na pozemku parc. [číslo] budově bez čp na pozemku parc. [číslo] k pozemkům parc. [číslo] [číslo] parc. [číslo] v kat. území [obec], zapsané u katastrálního úřadu, pracoviště v [obec] na [list vlastnictví]</b> 14. Mezi účastníky došlo k dohodě u jednání dne 25. 5. 2015, když žalobkyně akceptovala hodnotu podílu účastníků na předmětných nemovitostech ve výši 150 000 Kč, s tím, že jí žalovaný zaplatil na vypořádání společného podílu z této věci částku 75 000 Kč. <b>15. Položka č. II./3 – nemovitosti napsané na [anonymizováno] pro katastrální území a [územní celek], tj. pozemek parc. č. St. [anonymizováno], jejíž součástí je budova bez čp. a pozemek parc. [číslo].</b> 16. V průběhu řízení došlo ke změně skutkového stavu, kdy podle sdělení žalovaného označené nemovitosti zapsané na listu vlastnictví [číslo] v k.ú. [obec], [územní celek], byly prodány v dražbě Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj, ÚzP [obec] II – [číslo], což vypl