21 C 171/2023-53 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 18 674 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru dne [datum] se žalobkyní, (dále také jen„ poskytovatel úvěru“), prostřednictvím webových stránek [webová adresa]. Žalobkyně podle této smlouvy vyplatila žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč převodem na běžný účet. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas. Dne [datum] žalovaný zaplatil žalobkyni pouze 1 Kč. Žalobkyně se tak domáhá po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši 14 999 Kč, poplatků (495 Kč, 199 Kč, 198 Kč, 98 Kč, 1 485 Kč) účelně vynaložených nákladů 300 Kč a smluvních pokuty ve výši celkem 900 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti. (V závorce je vždy uveden důkaz, o který soud svá skutková zjištění opřel): 4. Žalobkyně se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu, označenou jako Kamali. Smlouvu žalovaný podepsal elektronicky, a to kódem [číslo], zaslaným prostřednictvím SMS a telefonního čísla [číslo]. Podle této smlouvy se žalobkyně zavázala vyplatit žalovanému na bankovní účet č. [bankovní účet] úvěr ve výši 15 000 Kč pod [variabilní symbol] a žalovaný se zavázal poskytnout žalobkyni ověřovací poplatek ve výši 1 Kč, a dále se zavázal úvěr splatit jednorázově do 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru, a to ve výši 15 496 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 0 % (Úvěrová smlouva Kamili). 5. Před poskytnutím úvěru ověřila žalobkyně totožnost žalovaného z kopie občanského průkazu (kopie občanského průkazu žalovaného). A poskytla žalovanému informace o úvěru a další povinné informace (Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Současně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného v příslušných registrech a dotazem na příjmy a výdaje žalovaného. Vycházela tak z údajů, že žalovaný dosahuje příjmu ve výši 35 000 Kč, příjem partnera žalovaného činí 16 000 Kč (Potvrzení o provedení ověření bonity klienta, metodika žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti klienta). 6. Žalovaný zaslal žalobkyni ověřovací poplatek ve výši 1 Kč z účtu č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] (Opis výpisu proplacení smlouvy). Výše ověřovacího poplatku činila 1 Kč (Sazebník Kamali platný od [datum]). 7. Žalobkyně vyplatila žalovanému částku 15 000 Kč dne [datum] na účet uvedený ve smlouvě č. účtu [bankovní účet] pod [variabilní symbol] prostřednictvím platební brány ThePay (potvrzení o provedené platbě a sdělení [právnická osoba]). 8. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas. (výpis čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky (Předžalobní upomínka zástupce žalobkyně ze dne [datum] a poštovní podací arch ze dne [datum]). 9. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto: Žalobkyně uzavřela se žalovaným uzavřeli smlouvu, ve které nesjednali úrok (neboť byl sjednán ve výši 0 %). Peněžitou částka vyplatila žalobkyně na účet uvedený žalovaným ve smlouvě. Tím účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Na tuto smlouvu se také vztahuje zákon o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 11. Podle § 86 odst. 1 citovaného zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Soud v dané věci zjistil, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného pouze na základě jeho tvrzení o svých příjmech a příjmech partnera. Příjmy žalovaného, ani příjmy partnera žalobkyně neověřila. Na výdaje žalovaného se pak žalobkyně ani nedotazovala. Žalobkyně tedy dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy o úvěru a žalovaný je povinen vrátit pouze nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků. Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy, ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 (dostupném na www. [webová adresa]) uvedl, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 14. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (15 000 Kč - 1 Kč). A současně uložil žalovanému povinnost zaplatit tuto částku v přiměřených splátkách. Až teprve v případě prodlení žalovaného s úhradou takto soudem stanovených splátek, je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení. K povaze úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení (vydání) soudního rozhodnutí srovnej stanovisko Občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 202/2005. 15. Ve zbývajícím rozsahu pak soud s ohledem na shora uvedené žalobu zamítl. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 595 Kč, přičemž tato částka představuje 26,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,21 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36,79 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 674 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.