22 C 430/2022-31 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 49 783,16 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dodávala žalované elektřinu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Žalobkyně vystavila žalované fakturu [variabilní symbol] za odebranou elektřinu ve fakturačním období od [datum] do [datum] na částku 49 783,16 Kč, která byla splatná dne [datum], přičemž žalovaná na tuto fakturu ničeho neuhradila. Před podáním žaloby byla žalované zaslána výzva k plnění, ale bezúspěšně. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud rozhodl o věci v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). Z listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru ve věci samé: Žalovaná jako zákazník uzavřela s žalobkyní jako obchodníkem smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] dne [datum] Touto smlouvou se obchodník zavázal dodávat žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované] Smlouva byla uzavřena na dobu 36 měsíců s automatickou prolongací. (Zjištěno ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo]) Žalobkyně vystavila žalované vyúčtování za elektřinu [číslo] [variabilní symbol], na částku ve výši 49 783,16 Kč se splatností do [datum], a to za fakturační období od [datum] do [datum] (Zjištěno z vyúčtování za elektřinu č. dokladu [číslo]) Zástupce žalobkyně zaslal žalované před podáním žaloby výzvu k úhradě ze dne [datum] (Zjištěno z výzvy ze dne [datum] a podacího lístku z téhož dne.) Podle § 50 odst. 1 věta první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla ve smyslu § 50 energetického zákona uzavřena platná smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a žalovaná se zavázala zaplatit cenu za dodanou elektřinu. Žalovaná netvrdila v rámci tohoto řízení, že by na dluh něčeho uhradila. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení dlužné ceny za odebranou elektřinu a služby právo požadovat po žalované zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), ve výši vyplývající z nařízení vlády 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti uvedeném ve vyúčtování. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 170 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 992 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 49 783,16 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.