24 C 122/2023-34 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 20.1.2023 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit žalobci částku 20 000 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 20 000 Kč od 8.9.2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 030,14 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 750 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částku 3 200 Kč. Žalobce tvrdil, že dne 14.10.2021 uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] smlouvu o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 21.3.2022. Na základě smlouvy poskytla společnost [právnická osoba], žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, naproti tomu žalovaná se zavázala vrátit částku 24 600 Kč spolu s příslušenstvím do 28.3.2022. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [anonymizováno] a žalobcem dne 8.12.2021 jednotlivými dílčími smlouvami o postupování pohledávek. 2. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Smlouva o úvěru [číslo] ze dne 14.10.2021, změněná a doplněná dne 29.11.2021, dále dne 7.1.2022, dne 3.3.2022 a dne 21.3.2022, obsahuje označení účastníků smlouvy, výši úvěru 20 000 Kč a další smluvní podmínky, neobsahuje vlastnoruční podpisy účastníků, u smlouvy ze dne 14.10.2021 je uveden datum a čas odeslání potvrzovacího kódu, telefonní číslo, na který byl zaslán, a datum a čas potvrzení návrhu smlouvy žalovaným. Dodatky smluv podpisy neobsahují. Ze zprávy odpovědi [příjmení] [příjmení] ze dne 2.8.2023 bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba], poskytla žalované dne 15.10.2021 částku 20 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 8.12.2021 a na základě ní Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5.9.2022, uzavřenou mezi společností [právnická osoba], a žalobcem prokázáno, že společnost [právnická osoba], jako postupitel postoupil na žalobce pohledávky uvedené v příloze č. 1 k dílčí smlouvě, mezi jinými i pohledávku za žalovanou (pořadové [číslo]). Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12.9.2022 bylo žalované odesláno dne 14.9.2022. Výzvou před podáním žaloby ze dne 5.1.2023, odeslanou dne 9.1.2023, vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky do 16.1.2023. 4. Podle § 561 odst. 1 věty první občanského zákoníku k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Ve vztahu k elektronickému podpisu právního jednání odkazuje věta druhá téhož ustanovení občanského zákoníku na jiný právní předpis, kterým je přímo použitelný předpis Evropské unie, a to Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ve spojení se zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu. Podle čl. 25 odst. 2 nařízení EU č. 910/2014 účinky vlastnoručního podpisu má jen kvalifikovaný elektronický podpis. Podle čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení EU č. 910/2014 kvalifikovaným elektronickým podpisem je zaručený elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 nařízení EU č. 910/2014, a to že je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může použít pod svou výhradní kontrolou, a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Smlouva o úvěru č. 550821004 ze dne 14.10.2021, neobsahuje elektronický podpis ve shora uvedeném smyslu, a proto soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru mezi účastníky platně uzavřena nebyla. Údaje o odeslání potvrzovacího kódu na označené telefonní číslo a uvedení data potvrzení návrhu smlouvy potvrzovacím kódem neprokazuje, že smlouvu uzavřela žalovaná, neboť tyto údaje samy o sobě neprokazují identitu jednající osoby ani následnou nezaměnitelnost dat podepsaného dokumentu (jeho integritu). 5. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k uzavření smlouvy o úvěru. 6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 a násl. o. z.) částečně vyhovět, a proto zavázal žalovanou vydat žalobci poskytnuté peněžní prostředky, které žalovaná nevrátila, ve výši 20 000 Kč. Žalovaná byla požádána o plnění (za situace, že nebyla prokázána dřívější výzva k vydání bezdůvodného obohacení doručená do dispozice žalované) doručením žaloby dne 4.8.2023. Žalovaná byla povinna vydat bezdůvodné obohacení prvního dne poté, kdy byla o plnění požádána, tj. 5.8.2023 (§ 1958 o. z.). Následujícího dne po splatnosti, tedy dnem 6.8.2023, se žalovaná dostala do prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů s přihlédnutím k § 153 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého soud nemůže překročit návrhy účastníků. Repo sazba pro druhé pololetí r. 2023 byla stanovena ve výši 7 %, úrok z prodlení odpovídá 15 % ročně, tedy převyšuje žalobcův požadavek. Soud proto úrok z prodlení přiznal v požadované výši 11,75 % ročně. 11. Ve zbytku, tedy aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 11,75 % z částky 20 000 Kč od 8.9.2022 do 5.8.2023, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 030,14 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 750 Kč, a částku ve výši 217 Kč a 3 200 Kč, soud žalobu zamítl. 12. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci úspěch jen částečný, a proto soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva poměrně rozdělil. Soud ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu stanovil odměnu za právní služby v souladu s ustanoveními o odměně uvedenými ve vyhlášce č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“). Řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto soud pro stanovení náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně aplikoval § 14b advokátního tarifu s přihlédnutím k celkové výši odměny podle § 14b odst. 4 advokátního tarifu. 13. Náklady řízení se skládají z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč - § 14b odst. 1 advokátního tarifu) Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby stanovené podle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 1 452 Kč Celkem činí náklady řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 943 Kč, částku 2 395 Kč. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 63 %. Odečtením neúspěchu (37 %) od úspěchu vzniklo žalobci právo na náhradu 26 % nákladů řízení, což v přepočtu činí 623 Kč.