24 C 417/2022-34 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 19.9.2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované bylo uloženo zaplatit žalobci částku 27 556,61 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 1 782,95 Kč od 3.6.2015 do 22.8.2022, úrok 8,5 % ročně z pohledávky 27 556,61 Kč od 23.8.2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 972,02 Kč od 3.6.2015 do 22.8.2022 a smluvní úrok z prodlení 10,75 % ročně z částky 27 556,61 Kč od 23.8.2022 do zaplacení. Žalobce tvrdil, že uzavřel s žalovanou dne 3.6.2015 Smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalobce žalované finanční prostředky ve výši 25 000 Kč ve formě kontokorentního úvěru, tedy možnost povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu žalované. Za poskytnuté prostředky se žalovaná dle odst. 4.1 Smlouvy zavázala platit úrok ve výši 18,9 % p.a. a dále poplatky dle platného ceníku. Žalovaná nesplácela poskytnutý úvěr řádně a včas, a proto žalobce výzvou ze dne 3.1.2022 vyzval žalovanou k vyrovnání dlužné částky v celkové výši 28 026,45 Kč. Ke dni podání žaloby činí dluh žalovaného částku ve výši 27 556,61 Kč, s úrokem 8,5 % p.a. z částky 27 556,61 Kč (jistina) od 23.8.2022 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,75 % p.a. z částky 27 556,61 Kč od 23.8.2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1782,95 Kč, vzniklým z částky 27 556,61 Kč ode dne 3.6.2015 do 22.8.2022 a kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 972,02 Kč, vzniklým z částky 27 556,61 Kč ode dne 3.6.2015 do 22.8.2022. 2. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila. Soud v souladu s ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Rámcovou smlouvou o finančních službách ze dne 3.6.2015, jejíž součástí je smlouva o účtu č. [bankovní účet] a smlouva o kontokorentním úvěru na účtu č. [bankovní účet] se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr do výše 25 000 Kč za úrok ve výši 18,9 % ročně. Úvěr byl splatný do jednoho roku od čerpání úvěru. Výpisem z osobního účtu č. [bankovní účet] bylo prokázáno, že žalobce povolil žalované přečerpání účtu do částky 25 000 Kč. Z listiny označené jako Podklady pro súdne konanie bylo zjištěno, že žalovaná vyčerpala částku 27 556,61 Kč. Výzvou ze dne 3.1.2022, doručenou žalované dne 6.1.2022, vyzval žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky. Výzvou ze dne 23.8.2022, odeslanou téhož dne, vyzval zástupce žalobce žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 27 556,61 Kč do 5 dnů od doručení výzvy. Z listiny označené jako Posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, že žalovaná v žádosti o úvěr ze dne 14.3.2013 uvedla příjem ve výši 20 000 Kč, výdaje 0 Kč. Žalobce stanovil životní výdaje žalované po zohlednění jeho situace podle interního ekonomického modelu pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na částku 7 503 Kč. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaná čerpala částku ve výši 27 556,61 Kč. 4. Pro platné uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), půjčky (§ 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník – „obč. zák.“), popř. zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, jak to vyplývá z předpisů upravujících spotřebitelské úvěry (odst. 26 úvodních ustanovení a čl. 8 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008, § 9 zákona č. 145/2010 Sb., účinného od 1.1.2011 do 24.2.2013, § 9 zákona č. 43/2013 Sb., účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016 a § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., účinného od 1.12.2016). Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1.4.2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (jenž lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (jenž lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li žalobce žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 39 obč. zák., 9 zákona č. 43/2013 Sb., účinného od 25.2.2013 do 30.11.2016, § 580 o. z.). 5. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplynulo, že by žalobce ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalované (spotřebitele) splácet poskytnutý úvěr, a proto soud vyhodnotil smlouvu o úvěru ze dne 3.6.2015 jako neplatnou, neboť odporuje zákonu (§ 580 o. z.). Žalobcem učiněné posouzení úvěruschopnosti klienta stanovením životních výdajů žalovaného podle interního ekonomického modelu neobsahuje žádné konkrétní údaje o skutečných příjmech a výdajích žalované. 6. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 7. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 10. Soud dospěl k závěru, že žalobě lze částečně vyhovět. Žalovaná je podle § 2991 a násl. povinna vydat žalobci nevrácené peněžní prostředky, které činí 27556,61Kč. Úrok z prodlení byl přiznán podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 11. Z neplatné smlouvy nelze přiznat sjednané úroky, popř. pokuty a poplatky, a proto ve zbytku, tedy aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci kapitalizovaný úrok za dobu od 3.6.2015 do 22.8.2022 ve výši 1 782,95 Kč a úrok ve výši 10,75 % ročně z částky 27 556,61 Kč od 23.8.2022 do zaplacení, soud žalobu zamítl. 12. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci úspěch jen částečný, a proto soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva poměrně rozdělil. Soud ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu stanovil odměnu za právní služby v souladu s ustanoveními o odměně uvedenými ve vyhlášce č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“). Řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto soud pro stanovení náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně aplikoval § 14b advokátního tarifu s přihlédnutím k celkové výši odměny podle § 14b odst. 4 advokátního tarifu a na ostatní úkony pak § 7 a násl. advokátního tarifu 13. Náklady řízení se skládají z odměny advokáta za 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání žaloby, účast u jednání - § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ advokátního tarifu) ve výši 3 120 Kč (3 x 300 Kč + 2 220 Kč) podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby stanovené podle § 14b odst. 5 písm. a/ a b/ advokátního tarifu ve výši 600 Kč (3 x 100 Kč + 1 x 300 Kč), z cestovného ve výši 1621 Kč (osobním automobilem o průměrné spotřebě 5,3 l / 100 km, délce cesty 222 km z Přerova do Karviné a zpět, ceně benzínu dle vyhlášky č. 467/2020 Sb. ve výši 41,20 Kč a sazby základní náhrady 5,20 Kč/km) a z náhrady za promeškaný čas za 6 půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 3 advokátního tarifu). Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 5941 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 7 188,61 Kč Celkem činí náklady řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 8 291,61 Kč, částku 11 723 Kč. Žalobce byl úspěšný co do částky 31 107,28 Kč (včetně 8,5% úroků z prodlení do dne rozhodnutí soudu). Žaloba byla zamítnuta co do částky 1 782,95 Kč a 10,75% roční úrok z částky 27 556,61 Kč za dobu od 23.8.2022 do 26.4.2023, tj