28 C 21/2023-26 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit jí částku 15 880 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 569,64 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 490,28 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 837,31 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 % a úrok ve výši 25,26 % ročně z částky 7 837,31 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaným byla dne 3. 11. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále též jako smlouva), na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem a poplatkem v pravidelných 78 týdenních splátkách po 258 Kč splatných tak, že splatnost poslední splátky byla dne 2. 5. 2021. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce jsou smluvní podmínky. Žalovaný v rozporu se smlouvou nehradil splátky řádně a včas, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Poslední splátka byla uhrazena dne 31. 1. 2020, žalovaný uhradil celkem 4 200 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. 2. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti účastníků i zástupce žalobkyně; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svou neúčast na jednání omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez její osobní účasti; žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k soudu bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal. 3. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění. Ve smlouvě o postoupení pohledávek datované dnem 28. 1. 2022 se společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec], jako postupitel a žalobkyně jako postupník dohodli (čl. I. smlouvy), že postupitel postoupí za podmínek stanovených smlouvou nezajištěné pohledávky vzniklé ze smlouvy o půjčce anebo smluv o zápůjčce specifikované v příloze č. 1 smlouvy, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými zákazníky jako dlužníky, v čl. II. odst. 3 smlouvy si smluvní strany sjednaly, že k postoupení pohledávek dojde okamžikem podpisu smlouvy oběma smluvními stranami, smlouva je podepsána za obě smluvní strany, za žalobkyni statutární ředitelkou Ing. [jméno] [příjmení], která byla oprávněna jednat za žalobkyni, jak bylo zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku ze dne 7. 6. 2018. V příloze smlouvy je specifikována pohledávka za žalovaným (označený jménem, příjmením) uvedením čísla smlouvy pod položkou [číslo]. V dopise„ Oznámení o postoupení pohledávek“ ze dne 30. 1. 2022, který byl dle připojeného podacího lístku odeslán dne 24. 2. 2022, oznamuje právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému postoupení pohledávek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] na nového věřitele, žalobkyni, a současně jej vyzývá k úhradě dluhu do deseti dnů od doručení oznámení. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 3. 11. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ve smlouvě si smluvní strany sjednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému částku 10 000 Kč, a žalovaný se zavazuje zaplatit za poskytnutí úvěru poplatek ve výši 10 080 Kč, přičemž poplatek je vypočten jako součet úroku stanoveného pevnou částkou, poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní režim splátek, to vše v 78 týdenních splátkách, ve výši 258 Kč, resp. poslední splátka ve výši 214 Kč, splatných vždy ke konci splátkového období, první splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný podpisem smlouvy potvrzuje, že přijal v hotovosti celou výše uvedenou částku úvěru. Z tabulky umoření ke smlouvě spotřebitelském úvěru [číslo] má soud za prokázáno, že žalovaný celkem na pohledávky dle uvedené smlouvy uhradil 4 200 Kč. Žalobkyně k prokázání toho, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala před uzavřením smluv úvěruschopnost žalovaného, předložila zákaznickou kartu ze dne 3. 11. 2019. V zákaznické kartě podepsané žalovaným a osobou oprávněnou jednat za právní předchůdkyni žalobkyně dne 3. 11. 2019 je uvedeno, že žalovaný žádá o poskytnutí zápůjčky ve výši 10 000 Kč, ohledně majetkových a osobních poměrů je formou zaškrtnutí předtištěné varianty uveden typ bydlení nájemník, že žalovaný je svobodný, jeho dosažené vzdělání je základní. Ohledně zaměstnání je zaškrtnuto políčko plný úvazek, údaje měly být ověřeny z pracovní smlouvy a potvrzení o příjmu, je uvedeno pracovní zařazení - zemní práce a označen zaměstnavatel. V oddílu„ finanční údaje“ je vyplněno, že čistý příjem žadatele je 23 480, jako běžné měsíční výdaje jsou uvedeny externí splátky zápůjček s uvedením 0, interní splátky PF s vyplněním 0, dále je vyplněna kolonka odhadované měsíční výdaje s vyplněnou částkou 4 500. Uvedené údaje měly být ověřeny z potvrzení o příjmu 25. 10. 2019. Žalobkyně vyzvala žalovaného výzvou vyhotovenou zástupcem žalobkyně ze dne 7. 6. 2022 k uhrazení pohledávek ze smlouvy, do 21. 6. 2022 s upozorněním, že nebude-li dluh uhrazen, budou pohledávky vymáhány soudní cestou, dle připojeného podacího lístku byla výzva odeslána prostřednictvím České pošty s. p. dne 7. 6. 2022. 4. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu. 5. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelské zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel (právní předchůdkyně žalobkyně) vydlužiteli (žalovanému) zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Na tuto smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 4. 1. 2019 do 23. 4. 2020 (dále jen„ ZoSÚ“), neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). 6. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Soud má za to, že předloženými listinnými důkazy žalobkyně neprokázala, že by došlo ke skutečnému prověření úvěruschopnosti žalovaného, předložená„ karta klienta“ plní (navíc jen částečně) tuto povinnost neúplně a toliko formálně, nepostačují k naplnění účelu zákona, jak jí vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v