107 C 73/2024-33 — Okresní soud v Karviné

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 11. 10. 2023, ve znění opravy ze dne 30. 10. 2023, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 500 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, (IČO , IČO, ) uzavřela s žalovaným dne 13. 9. 2019 Smlouvu o úvěru č. , hodnota, a na základě této smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 11 500 Kč na účet. Žalobkyně dále uvedla, že původní věřitelka jako poskytovatel spotřebitelského úvěru splnila svou povinnost dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr z informací poskytnutých žalovaným, lustrací v interním systému, insolvenčním rejstříku, živnostenském rejstříku, centrální evidenci exekucí. Žalovaný na pohledávku ani přes předžalobní výzvu právní předchůdkyně žalobkyně neuhradil ničeho.2. Podáním ze dne 26. 3. 2024 vzal zástupce žalobkyně žalobu co do zaplacení úroku ve výši 36 % ročně z částky 11 500 Kč od 13. 9. 2019 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11 500 Kč od 12. 10. 2019 do 23. 11. 2020 bez uvedení důvodu zpět. Soud proto řízení v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. do této části příslušenství zastavil.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění:5. Z Návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , Smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 9. 2019, úvěrových podmínek účinných od 1. 3. 2019 včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebníku a souhlasem se zpracováním osobních údajů, soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi společností , právnická osoba, a žalovaným. Žalovaný uvedl číslo občanského průkazu, tel. číslo, a rodné číslo , hodnota, . Žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala poskytnout žalovanému dne 13. 9. 2019 na bankovní účet č. , č. účtu, převodem peněžní prostředky ve výši 11 500 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s úrokem a poplatkem, tj. celkem ve výši 15 114,59 Kč do 28 dnů od poskytnutí úvěru (tj. do 11. 10. 2019). Dle smlouvy byla úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání Smlouvy, jako roční úroková sazba a její výše je 36 %, RPSN 3 429,35 % ročně. Dále byl ujednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 297 Kč a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou je klient v prodlení, a to do zaplacení. Souhrn všech uplatněných pokut nepřesáhne součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru, a to až do výše 200 000 Kč.6. Ze smlouvy o postoupení dluhu č. , Anonymizováno, z 4. 2. 2020 uzavřené mezi , právnická osoba, a společností , Anonymizováno, , smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 3. 2020 uzavřené mezi společností , Anonymizováno, , právnická osoba, (IČO , IČO, ) a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 10. 2020 uzavřené mezi , právnická osoba, a žalobkyní, včetně seznamu postoupených pohledávek (pohledávka za žalovaným pod č. , hodnota, ) a oznámení o postoupení pohledávky z 12. 11. 2020 a podacího lístku z 13. 11. 2020 má soud za prokázáno, že pohledávka za žalovaným ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, byla postoupena žalobkyni a toto bylo žalovanému oznámeno.7. Z předžalobní upomínky ze dne 12. 11. 2020 a podacího lístku z 13. 11. 2020 má soud za prokázáno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení částky 16 385,98 Kč s příslušenstvím do 7 dnů od odeslání výzvy a tuto odeslal žalovanému doporučeně dne 13. 11. 2020.8. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 7. 3. 2024 má soud za prokázáno, že majitelem účtu č. , č. účtu, je , Jméno zainteresované osoby 0/0, , r. č. , hodnota, , bytem , adresa, .9. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Původní věřitelka uzavřela s žalovaným dne 13. 9. 2019 smlouvu o úvěru a na základě této smlouvy poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, (číslo uvedené žalovaným) částku 11 500 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky ve výši 15 114,59 Kč do 28 dnů. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z původní věřitelky na společnost , Anonymizováno, smlouvou ze dne 31. 12. 2019, následně smlouvou z 5. 3. 2020 ze společnosti , Anonymizováno, na , právnická osoba, a smlouvu z 6. 10. 2020 ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni, postoupení s výzvou k zaplacení ze dne 12. 11. 2020 bylo žalovanému odesláno doporučeně dne 13. 11. 2020. Žalovaný ani přes výzvu neuhradil ničeho.10. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že žalobkyně je v této věci dle ust. § 1 879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) aktivně legitimována, neboť smlouvami o postoupení dluhu a pohledávek z 4. 2. 2020, 5. 3. 2020 a 6. 10. 2020 byla pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, postoupena z původní věřitelky na žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno dopisem ze dne 12. 11. 2020. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla dne 13. 9. 2019 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle ust. § 2 395 o. z., dle které se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému peněžní prostředky ve výši 11 500 Kč a svou povinnost splnila ve stejný den. Žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s úrokem a poplatkem v celkové výši 15 114,59 Kč do 28 dnů. V době od uzavření smlouvy do dne rozhodnutí soudu nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by žalovaný na úvěr něčeho uhradil (ať už právním předchůdkyním žalobkyně nebo žalobkyni). Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze tvrdila, že tuto svou povinnost splnila tím, že se dotazovala žalovaného, nahlédla do interního systému, insolvenčního rejstříku, živnostenského rejstříku, CEE, avšak k těmto tvrzením nedoložila ani nenavrhla žádné důkazy. Soud proto dle ust. § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle ust. § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto právní předchůdkyně žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 11 500 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyně má tedy nárok na vrácení jistiny úvěru v částce 11 500 Kč dle § 2 991 a násl. o. z. Žalobkyni byl přiznán podle § 1970 o. z. rovněž úrok z prodlení z částky 11 500 Kč, a to od 24. 11. 2020, když soud má za to, že žalovaný byl poprvé vyzván k zaplacení až oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou z 12. 11. 2020. Výše zákonného úroku z prodlení byla přiznána dle § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části požadovaného úroku z prodlení 1,75 % ročně byla žaloba zamítnuta, když v žalobě uvedená výše úroku z prodlení (pro první pololetí r. 2020) byla vyšší než zákonná výše pro 2. pololetí r. 2020, kdy byl žalovaný teprve vyzván a ocitl se v prodlení s úhradou.11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. (když žalobkyně vzala část příslušenství zpět bez uvedení důvodu) negativním výrokem, když procesní úspěch žalovaného byl ve vyšší části než žalobkyně a nebylo prokázáno, že by žalovanému vznikly náklady řízení.