Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 1 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 1 občanského zákoníku definuje soukromé právo jako souhrn právních norem upravujících vzájemná práva a povinnosti osob a stanovuje princip smluvní volnosti s určitými omezeními.
§ 1 Soukromé právo
(1) Ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.
(2) Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.
Paragraf 1 občanského zákoníku definuje soukromé právo jako souhrn právních norem upravujících vzájemná práva a povinnosti osob a stanovuje princip smluvní volnosti s určitými omezeními.
Co to znamená v praxi
Soukromé právo se zabývá vztahy mezi jednotlivci, firmami nebo jinými soukromými subjekty, nikoli vztahy mezi státem a občany (ty řeší veřejné právo).
Lidé si mohou svobodně dohodnout svá práva a povinnosti, i když se liší od toho, co říká zákon, pokud to zákon výslovně nezakazuje.
Tato smluvní volnost má své hranice – dohody nesmí porušovat dobré mravy, veřejný pořádek nebo práva týkající se postavení osob a jejich ochrany.
Na co si dát pozor
Ačkoli je smluvní volnost široká, nelze se dohodnout na ničem, co by bylo v rozporu s výslovným zákazem v právním předpisu.
Dohody, které by byly v rozporu s dobrými mravy (např. lichva), veřejným pořádkem (např. dohoda o spáchání trestného činu) nebo základními právy osob (např. vzdání se práva na ochranu osobnosti), jsou neplatné.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.