109 C 32/2024-60 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 16 829,28 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 634,2 Kč od 11. 8. 2022 do 18. 9. 2023, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 558,08 Kč od 27. 1. 2023 do 18. 9. 2023, úrok 15 % ročně z částky 15 667,36 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 15 667,36 Kč od 19. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru dne 3. 3. 2021, žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný však nehradil řádně a včas. Úvěr byl zesplatněn a žalovaný dluží na jistině 15 667,36 Kč, poplatky 1 161,92 Kč, 2 634,20 Kč dlužný smluvní úrok ve výši 15 % ročně z jistiny od 11. 8. 2022 do 18. 9. 2023, 1 558,08 Kč na zákonem úroku z prodlení z nesplacených částek od 28. 1. 2023 do 18. 9. 2023 a dále smluvní úrok a zákonný úrok.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ze smlouvy o revolvingové úvěru ze dne 3. 3. 2020, žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 3. 3. 2021, soud neučinil žádný závěr o skutkovém stavu, jelikož tyto listiny nejsou žalovaným podepsány.4. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 3. 3. 2021 až 31. 3. 2021 soud zjistil, že žalovanému bylo poskytnuto 20 000 Kč, žalovaný úvěr dne 3. 3. 2021 čerpal.5. Z platební bilance k výše uvedenému účtu soud zjistil, že žalovaný celkově za dobu od 3. 3. 2021 do 30. 9. 2023 uhradil částku 11 349,25 Kč, dne 3. 3. 2021 vyčerpal úvěr ve výši 20 000 Kč.6. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z., když žalobkyně tvrdila, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu. Žalobkyně předložila listinu nazvanou smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 3. 3. 2021 a žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 3. 3. 2021. Tyto listiny však nejsou žalovaným podepsány. Smlouvu o úvěru lze uzavřít v jakékoliv formě, a to písemné, ústní či konkludentní. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Pokud by žalovaný dokument podepsal připojením určitých dat sloužících k podpisu, z hlediska dokazování je podstatné prokázat identitu jednající osoby a integritou, tedy následnou nezměnitelnost podepsaného dokumentu. Toto v řízení nebylo prokázáno. Soud po poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. neposkytl žalobkyni lhůtu k doplnění tvrzení a důkazů, a to z hlediska hospodárnosti řízení, jelikož i kdyby bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu, jedná se o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně byla poučena u jednání. Uvedla, že výdajová stránka u žalovaného byla odhadována podle statistických dat. Nejedná se tak o řádné prověřování úvěruschopnosti, jelikož u každého žadatele o úvěr je nutno vycházet z jeho příjmů a výdajů, jaké konkrétně tento daný účastník má, nikoliv ze statistických dat, která neodrážejí skutečnou situaci daného žadatele o úvěr. Smlouva o úvěr, i kdyby bylo prokázáno, že byla mezi účastníky uzavřena, by tak byla stejně dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud neposkytl lhůtu k doplnění tvrzení a důkazů žalobkyni také z tohoto důvodu, že se jedná o řadu let opakující se požadavek ze strany soudu na doplnění tvrzení a důkazů a nejedná se tak o překvapivou procesní situaci. Rozhodnutí o neposkytnutí lhůty k doplnění tvrzení a důkazů je rozhodnutím týkajícím se vedení řízení, proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné a výrok o neposkytnutí lhůty je tak pravomocný. V řízení však bylo prokázáno, že do dispozice žalovaného se dostala částka 20 000 Kč. Bylo také prokázáno platební bilancí, že žalovaný uhradil částku 11 349,25 Kč. Soud tak posoudil nárok žalobkyně jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení a žalovaný byl zavázán k vydání částky 8 650,75 Kč dle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. Pokud jde o splatnost dluhu, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. Výzva k úhradě dluhu ze dne 20. 9. 2023 byla dle podacího archu dána k poštovní přepravě stejného dne. Dne 2. 10. 2023 je tak žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené byla žaloba ve zbytku zamítnuta.7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.