116 C 27/2024-39 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení částky 12 407,87 Kč spolu s úrokem a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 111,16 Kč od , datum, do zaplacení. Mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru. Účelem smlouvy bylo poskytnutí kontokorentního úvěru k účtu žalovanému žalovaného čísla , hodnota, 43/0800. Kontokorentní úvěr byl poskytnut ve výši 10 000 Kč. Mezi účastníky řízení bylo dohodnuto placení ročního úroku z kontokorentního úvěru žalovaným ve výši stanovené sazebníkem žalobkyně platným ke dni započtení čerpání kontokorentního úvěru. Žalovaný se zavázal hradit ceny a poplatky výše úroků byla sjednána ve výši 18,9 % ročně. Před uzavřením smlouvy byla řádně posouzena úvěruschopnost žalovaného, který byl shledán úvěruschopným. Žalovaný nezajistil poskytnutý úvěr ve lhůtě splatnosti a překročil v měsíci prosinci roku 2022 jeho povolenou výši. Žalobkyně dne , datum, oznámila žalovanému, že z důvodu porušení smluvních podmínek a nezaplacení dlužné částky zůstatek úvěru zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do , datum, s tím, že úvěr se stal splatným , datum, . Žalovaný svou povinnost nesplnil a dlužnou částku nezaplatil. Dlužná částka představuje jistinu ve výši 12 111,16 Kč, přičemž žalobkyně požaduje smluvní úrok ve výši zákonného úroku z prodlení.2. V předmětné věci podal žalovaný dne , datum, odpor a žádal o možnost uzavření smíru a stanovení splátkového kalendáře, když není schopen splatit úvěr najednou. Nachází se v , podezřelý výraz, , podezřelý výraz, , chce dát svůj život do pořádku, nyní je bez příjmu.3. Podáním ze dne , datum, žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru na základě žádosti, kde uvedl příjem ve výši 26 755 Kč, což bylo ověřeno na základě doloženého potvrzení o příjmu vystaveného zaměstnavatelem. Žalobkyně dále ověřila pomocí interního napojení na insolvenční rejstřík, že žalovaný není v insolvenčním řízení. Z informací CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalovaného. Žalobkyně neměla žádné relevantní negativní informace, například záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách. Žalovaný uvedl nulové výdaje. Žalobkyně vycházela z ekonomického modelu a náklady na bydlení stanovila na částku 6 605 Kč. Žalovaný na žádosti uvedl splátky ve výši 16 000 Kč. Žalobkyně dotazem do CBAZ vlastního systému zjistila, že žalovaný neměl v době úvěrové žádosti žádné úvěry. Orientační splátka činila 834 Kč.4. Soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení, když žalobkyně se z jednání omluvila.5. Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno:6. Mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, který byl sjednán ve výši 10 000 Kč s úrokovou sazbou 18,9 % ročně a RPSN ve výši 21,19 %. Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem, rodným číslem, adresou a telefonním číslem. Kontokorent bude čerpán přečerpáním zůstatku na bankovním účtu žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal hradit ceny stanovené v ceníku. Celková splatná částka činí 10 483 Kč. K úvěru nebyly sjednány pravidelné splátky, tento může být splacen kdykoliv, může být opětovně čerpán, avšak při opětovném čerpání musí být splacen vždy do jednoho roku ode dne, ve kterém úvěr po jeho úplném splacení začne znovu čerpat. Smlouva je podepsána zúčastněnými stranami (viz smlouva ze dne , datum, , ceník). Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, proto byl žalobkyní opakovaně vyzván k úhradě dlužných částek, žalobkyně předmětnou smlouvu vypověděla dne , datum, , (viz poslední výzva ze dne , datum, , včetně podacího archu ze dne , datum, , výzva ze dne , datum, , včetně doručenky). Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne , datum, , kdy k datu , datum, činil dluh 14 351,49 Kč, zásilka byla zaslána doporučeně (viz výzva ze dne , datum, včetně dodejky). Žalobkyně ověřila příjmy žalovaného, které činily 26 755 Kč za posledních 11 měsíců, když pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou od , datum, a plátcem mzdy byla společnosti , právnická osoba, . (viz potvrzení ze dne , datum, ). Výpisem z účtu č. , č. účtu, , bylo prokázáno, že uvedený výpis je pro období od , datum, do , datum, . Žalovaný dne , datum, obdržel mzdu od OKD ve výši 32 539 Kč, dne , datum, mzdu ve výši 33 012 Kč, dne , datum, mzdu ve výši 29 312 Kč, dne , datum, mzdu ve výši 28 388 Kč, dne , datum, mzdu ve výši 32 539 Kč, dne , datum, mzdu ve výši 32 832 Kč, dne , datum, mzdu ve výši 30 688 Kč, dne , datum, mzdu ve výši 24 316 Kč, dne , datum, mzdu ve výši 27 500 Kč, dne , datum, mzdu ve výši 23 333 Kč a ke dni , datum, činil konečný zůstatek – 10 474,45 Kč. Z uvedeného výpisu nejsou patrny výdaje na bydlení. Přehledem čerpání předloženým žalobkyní bylo prokázáno, že žalovaný čerpal celkem 602 918,76 Kč a uhradil celkem 590 908,60 Kč.7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne , datum, ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě žalobkyně umožnila žalovanému čerpat finanční prostředky do výše úvěrového limitu 10 000 Kč spolu s úrokovou sazbou ve výši 18,90 % ročně. Oproti tomu se žalovaný zavázal tyto částky vrátit dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smluv tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona č. 257/2016 Sb., tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Z důkazů navržených žalobkyní a provedených v řízení nemá pak soud za prokázáno, že žalobkyně splnila svou zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Soudu bylo předloženo potvrzení zaměstnavatele , právnická osoba, ., o výši příjmů žalovaného, tak jak je uvedeno shora, přičemž žalobkyně doložila, že žalovaný byl zaměstnán i v roce 2021 a v roce 2022 a jeho mzda se pohybovala v průměru kolem 30 000 Kč. Žalobkyně však nepředložila jakékoli důkazy, které by prokazovaly výdaje žalovaného, zejména pak výdaje spojené s bydlením, které tvoří nejvyšší část finančního rozpočtu. Pokud žalobkyně v rámci řízení doplnila k výzvě soudu svá tvrzení dne , datum, , kde odkazovala na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, kdy si údaje o jeho osobě ověřila v insolvenčním rejstříku, informace získala z CBCB, tato svá tvrzení v řízení neprokázala a pokud stanovila životní náklady a normativní náklady na částku 6 605 Kč, jedná se o interní model, který však nemusí zcela odrážet aktuální finanční situaci žalovaného a objektivně prokazovat jeho výdaje spojené s bydlením. Navíc tedy žalovaný dle tvrzení žalobkyně uvedl splátky ve výši 16 000 Kč, avšak žalobkyně v systému zjistila, že takovéto splátky neměl. Žádost o úvěr pak nebyla soudu doložena. K jednání nařízenému soudu se žalobkyně nedostavila, nemohlo jí být dáno poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř., s tím, aby prokázala svá tvrzení, že řádně zkoumala úvěruschopnost. Ve vztahu k úvěruschopnosti tedy žalobkyně neunesla břemeno důkazní, když neprokázala, že řádně zkoumala jak příjmy, tak i výdaje žalovaného. S ohledem na výše uvedené soud činí závěr, že smlouva o úvěru je neplatná ve smyslu § 87 zákona č. 257/2016 Sb., přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku 602 918,76 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaný žalobkyni zaplatil již před podáním žaloby 590 807,60 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené má žalobkyně nárok na zaplacení částky 12 111,16 Kč. Úroky z prodlení pak byly přiznány dle § 1970 o. z., a to ode dne , datum, . Ve zbytku pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.8. Soud zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů od právní moci rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř., když z vyjádření žalovaného k podané žalobě soud zjis