18 C 165/2024-30 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou, která byla doručena soudu dne 30. 4. 2024, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 18 634,68 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně , právnická osoba, , uzavřela s žalovanou dne 28. 4. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , na základě, které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52týdenních splátkách po 562 Kč, přičemž poslední splátka měla proběhnout dne 7. 4. 2023. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky z úvěrové smlouvy. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem 9 622 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 s účinnosti ke dni 27. 9. 2023 postoupena žalobkyni. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství částku ve výši 25 555,08 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným doporučeně. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednané mezi účastníky č. , číslo, ze dne 28. 4. 2022 bylo zjištěno, že jejím předmětem bylo poskytnutí hotovostního bezúčelového úvěru žalované ve výši 15 000 Kč za poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 12 625 Kč, kdy celá dlužná částka 29 185 Kč měla být uhrazena formou 52týdenních splátek po 562 Kč. Ze žádosti o úvěr ze dne 28. 4. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná je na rodičovské dovolené, její měsíční příjem je 10 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti 13 000 Kč. Dále byly zjištěny odhadované měsíční výdaje žalované v celkové výši 5 000 Kč. Dále bylo ze žádosti o úvěr zjištěno, že žalovaná je svobodná, bydlí s rodiči, má dokončeno základní vzdělání. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou, která byla identifikována v seznamu postupovaných pohledávek číslem smlouvy. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná již uhradila částku ve výši 9 622 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 bylo zjištěno a podacího lístku bylo zjištěno, že bylo žalované zasláno doporučeně dne 27. 10. 2023. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 28. 3. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě nesplaceného úvěru ze smlouvy č. , číslo, ve výši 31 227,33 Kč nejpozději do 12. 4. 2024. Z podacího lístku bylo zjištěno, že předžalobní výzva byla žalované zaslána doporučeně dne 28. 3. 2024.4. Žaloba je důvodná toliko částečně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) Dle této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 28. 4. 2022 hotově peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit se sjednaným poplatkem za jeho poskytnutí v 52týdenních splátkách po 562 Kč. Podle tvrzení žalobkyně a žalobkyní předloženého výpisu úhrad žalovaná na úvěr uhradil pouze 9 622 Kč.5. Vzhledem k tomu, že s ohledem na postavení účastníků se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, jakým způsobem byla prověřena úvěruschopnost žalované, avšak k tomu nebyly soudu předloženy ani navrženy žádné důkazy. V úvěrové smlouvě jsou zaznamenány pouze osobní údaje žalované, její příjmová a výdajová stránka zcela absentuje. V žádosti o úvěr jsou zaznamenány příjmy a výdaje žalované, avšak toliko kusým způsobem a pouze na základě tvrzení žalované.6. Žalobkyně tedy neprokázala, že před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věty prvé, druhé zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalované částku 15 000 Kč, pak je žalovaná jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, poníženou o plnění, které již poskytla. Žalovaná již žalobkyni uhradila částku 9 622 Kč, a proto soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 378 Kč a ve zbytku byla žaloby zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.7. Pokud jde o požadované příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které upravuje výši zákonného úroku z prodlení, za jí požadované období, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022 platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 ZosÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Žaloba tak byla ve zbylé části, tj. jistině a zbylém příslušenství zamítnuta s ohledem na shora uvedené.8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.