21 C 123/2024-35 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně (dále také jen „věřitel“ nebo „poskytovatel úvěru“) se podanou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, , podle které vyplatila žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala žalobkyni zaplatit tuto částku ve splátkách, které však neplatila řádně a včas. Dosud žalovaná zaplatila částku , částka, . Před poskytnutím úvěru posuzovala žalobkyně úvěruschopnost žalované tak, že lustrovala žalovanou v dostupných registrech a podle metodiky porovnávala úvěruschopnost jednak žalované, tak úvěruschopnost domácnosti žalované. Na výzvu žalobkyně k zaplacení dlužné částky, učiněnou před podáním žaloby, žalovaná nereagovala.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti (v závorce je vždy uveden důkaz, o který soud svá skutková zjištění opřel):4. Žalovaná, uzavřela se žalobkyní smlouvu označenou jako smlouva o revolvingovém úvěru- Šikovný účet na tiskopisu (formuláři) žalobkyně. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce , částka, a žalovaná se zavázala úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 4 % z dlužné částky. Žalovaná uvedla, že je na mateřské dovolené. Její hlavní měsíční příjem činí , částka, a příjem ostatních členů domácnosti činí , částka, . Je svobodná, vyživuje 1 dítě a bydlí v podnájmu. Smlouvu žalovaná uzavřela v prodejně , právnická osoba, ., dne , datum, za účelem financování nákupu černé techniky: televize hisense za kupní cenu , částka, . Čerpaný úvěr , částka, se žalovaná zavázala zaplatit ve 24měsíčních splátkách po , částka, . Splatnost 1. splátky byla sjednána na , datum, . (smlouva o revolvingovém úvěru, opis výpisu proplacení smlouvy). Další podmínky smlouvy byly upraveny v obchodních podmínkách (Pravidla programu odměn – úvěrové podmínky „Váš Šikovný účet“). Žalobkyně posoudila před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne , datum, bonitu žalované tak, že ověřila žalovanou v externích registrech dne , datum, . A vycházela z údajů sdělených žalovanou v žádosti, tj. přijmu žalované ve výši , částka, , příjmu ostatních členů domácnosti ve výši , částka, a měsíčních výdajů domácnosti ve výši , částka, . (Potvrzení o provedení ověření bonity klienta– oddělení řízení rizik, úvěrová zpráva). Žalovaná čerpala úvěr ve výši , částka, dne , datum, a na úvěr zaplatila celkem částku , částka, (Výpis, čerpání, splátek a úhrad.). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celého úvěru v dopise ze dne , datum, (Výzva ke splacení celého úvěru, podací arch ze dne , datum, ). Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby v upomínce ze dne 12. 10 2023 (předžalobní výzva k plnění, podací arch ze dne , datum, ).5. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto:6. V řízení soud zjistil, že žalobkyně (jako úvěrující) se smlouvou zavázala, že úvěrovanému (žalované) poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaná) se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Účastníci tak uzavřeli smlouvu o úvěru § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].7. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od , datum, ]. Bylo tedy povinností soudu posoudit, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudil (důkladně) úvěruschopnost spotřebitele ve smyslu (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od , datum, do , datum, ).8. Žalobkyně v řízení prokázala, že vycházela pouze z údajů o výši příjmů žalované, příjmu domácnosti a výdajů, které uvedla ve svém prohlášení před poskytnutím úvěru. , právnická osoba, prověřila žalovanou v dostupných registrech. Žalobkyně však nijak tvrzené příjmy, zejména příjmy člena domácnosti, ani výdaje neověřila. Člena domácnosti v dostupných registrech nelustrovala. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru neposoudila úvěruschopnost žalované důkladně.9. Důsledkem porušení této povinnosti je (absolutní) neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k tomuto ustanovení jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy uvedl, že „…] poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , bod 17, dostupný na www. nsoud.cz).10. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny (, částka, , částka, ) v měsíčních splátkách (nové době splatnosti), neboť spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, ale v době odpovídající jeho možnostem. Žalobkyně totiž v řízení neprokázala, že žalovaná je schopna zaplatit dlužnou jistinu ihned, tedy do 3 dnů od právní moci rozsudku § 160 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“)]. Ohledně prokázání této skutečnosti leží důkazní břemeno na žalobkyni, nikoli na žalované, a to v souladu s pravidly dělení důkazního břemene. Soud proto stanovil novou dobu splatnosti nikoli jednorázově, ale ve splátkách.11. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení nečinná a ke svým současným majetkovým poměrům se nevyjádřila. Výši měsíčních splátek určil obdobně podle splátek sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.12. Nárok na zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny pak žalobkyni náleží teprve v okamžiku prodlení žalované s vrácením zbývající části jistiny v nové době splatnosti stanovené soudem v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. Výši úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení rozsudku, tj. od okamžiku prodlení s plněním až do zaplacení, určil soud podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (stanovisko Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. Cpjn 202/2005).13. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 10,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,21 % a úspěchu žalované v rozsahu 44,79 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .