21 C 126/2024-51 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně (dále také jen „věřitel“ nebo „poskytovatel úvěru“) se podanou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela se žalovanou dne , datum, smlouvu o úvěru, podle které vyplatila žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala žalobkyni zaplatit poskytnutý úvěr spolu se smluvními úroky v 96měsíčních anutitních splátkách po , částka, . Takto sjednané splátky však žalovaná neplatila řádně a včas. Dosud zaplatila žalovaná částku , částka, . Na výzvu žalobkyně, učiněnou před podáním žaloby, žalovaná nereagovala. Schopnost žalované splácet úvěr žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila a vyhodnotila na základě čestného prohlášení o příjmu v žádosti, v němž žalovaná prohlásila, že její příjem ze závislé činnosti je ve výši , částka, , z ostatních příjmů ve výši , částka, a z ostatních příjmů ve výši , částka, (příjem rodinného příslušníka). Deklarovaný příjem byl ověřen dle periodických výpisů z běžného účtu žalované za období předcházejících 6 měsíců. Dále žalobkyně vycházela z výdajů žalované ve výši , částka, , které se skládají z výdajů a nákladů na pojištění ve výši , částka, , výdajů na bydlení ve výši , částka, a částky představující životní minimum ve výši , částka, a výdajů žalované na závazky u žalobkyně ve výši , částka, .2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti. (V závorce je vždy uveden důkaz, o který soud svá skutková zjištění opřel): Žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu, ve které se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr ve výši , částka, . A žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v 96měsíčních splátkách po , částka, . Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 12,90 % ročně. Termín čerpání úvěru byl sjednán do , datum, , a to jednorázově na účet číslo , tel. číslo, /0100. Žalovaná smlouvu podepsala dne , datum, elektronicky prostřednictvím aplikace Mobilní banka (smlouva o úvěru registrační číslo , hodnota, ). Další podmínky smlouvy byly upraveny v obchodních podmínkách žalobkyně a sazebníku (všeobecné obchodní podmínky, úvěrové podmínky pro fyzické osoby nepodnikatele, sazebník KB pro občany). Žalovaná požádala žalobkyni o úvěr na formuláři žalobkyně, ve kterém uvedla své příjmy, a to ze závislé činnosti ve výši , částka, , ostatní příjmy ve výši , částka, a příjmy rodinných příslušníků v domácnosti ve výši , částka, . Současně tento formulář obsahoval report průběhu schvalování, tedy že žalovaná má u žalobkyně další 2 závazky a byla lustrována žalobkyní v dostupných registrech s negativním záznamem (návrh na poskytnutí úvěru a report průběhu schválení). Počáteční zůstatek na běžném účtu žalované č. , č. účtu, ke dni , datum, činil , částka, a konečný zůstatek činil , částka, (periodický výpis z účtu 7/2021). Počáteční zůstatek na účtu žalované č. , č. účtu, ke dni , datum, činil , částka, a konečný zůstatek , částka, (periodický výpis z účtu č. 8/2021). Počáteční zůstatek na běžném účtu žalované č. , č. účtu, ke dni , datum, činil , částka, a konečný zůstatek činil , částka, (periodický výpis z účtu 3/2021). Počáteční zůstatek na běžném účtu žalované č. , č. účtu, ke dni , datum, činil , částka, a konečný zůstatek činil , částka, (periodický výpis z účtu 4/2021). Počáteční zůstatek na běžném účtu žalované č. , č. účtu, ke dni , datum, činil , částka, a konečný zůstatek činil , částka, (periodický výpis z účtu 5/2021). Počáteční zůstatek na běžném účtu žalované č. , č. účtu, ke dni , datum, činil , částka, a konečný zůstatek činil , částka, (periodický výpis z účtu 6/2021). Žalobkyně vedla úvěr pro žalovanou na úvěrovém účtu číslo , hodnota, . Žalovaná úvěr ve výši , částka, čerpala dne , datum, a uhradila ve splátkách částku celkem , částka, (historický výpis úvěru, periodický výpis při pohybu 1/2021). Dopisem ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k okamžitému splacení všech dlužných částek vyplývajících ze smlouvy o úvěru (výzva k okamžitému splacení dluhu, dodejka). Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky v upomínce ze dne , datum, , která byla žalované zaslána prostřednictvím , právnická osoba, (předžalobní upomínka, poštovní podací arch).4. Uvedená dílčí zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé.5. Žalobkyně v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Smlouvu účastníci sjednali elektronicky prostřednictvím aplikace mobilního bankovnictví, písemná forma smlouvy tak byla zachována (§ 562 odst. 1 o. z.).7. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od , datum, , podle kterého spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Bylo tedy povinností soudu posoudit, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudil (důkladně) úvěruschopnost spotřebitele ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od , datum, do , datum, ).8. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházela z příjmů uváděných žalovanou. Žalobkyně tvrdila, že příjmy a výdaje ověřila zejména z transakcí na účtu žalované. Z periodického výpisu běžného účtu žalované však vyplývá, že žalovaná pravidelně všechny příjmy spotřebovala. Tvrzené příjmy člena domácnosti ověřovány nebyly, nebyly ověřovány ani výdaje ostatních členů domácnosti. Spoléhat pouze na statistické údaje jednoho účtu žalované považuje soud za nedostatečné. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru neposoudila úvěruschopnost žalované důkladně.9. Důsledkem porušení této povinnosti je (absolutní) neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k tomuto ustanovení jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy uvedl, že „[…]poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , bod 17, dostupný na www. nsoud.cz).10. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny (, částka, , částka, ) v měsíčních splátkách, neboť spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, ale v době odpovídající jeho možnostem. Žalobkyně pak v řízení neprokázala, že žalovaná je schopna zaplatit dlužnou jistinu ihned, resp. ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Ohledně prokázání této skutečnosti leží důkazní břemeno na žalobkyni, nikoli na žalované, a to v souladu s pravidly dělení důkazního břemene.11. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení nečinná a ke svým současným majetkovým poměrům se nevyjádřila. Soud proto výši měsíčních splátek (novou dobu splatnosti) určil obdobně podle splátek sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Nárok na zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny pak žalobkyni náleží teprve v okamžiku prodlení žalované s vrácením zbývající části jistiny v nové době splatnosti stanovené soudem v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. Výši úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení rozsudku (tj. od okamžiku prodlení s plněním až do zaplacení) určil soud podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviska Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. Cpjn 202/2005).12. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.13. Dále soud dodává, že při vyhlášení rozsudku došlo k zřejmé chybě patrné i z obsahu spisu. Soud v odstavci II. výroku tohoto rozsudku vyhlásil, že se žaloba zamítá „s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení (kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou , částka, )“. Žalobkyně se však domáhala zaplacení úroku z prodlení z částky , částka, (39 939,60 + 13 699,64), nikoli z částky , částka, (16 203,64 + 39 939,60). Soud proto v písemném vyhotov