21 C 161/2024-32 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , (dále také jen „původní věřitel“ nebo „poskytovatel úvěru“), která podle této smlouvy vyplatila žalované úvěr ve výši , částka, v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit dlužnou částku navýšenou o poplatky a úrok v pravidelných 65týdenních splátkách po , částka, . Splátky však žalovaná nesplácela řádně a včas. Dosud žalovaná ničeho nezaplatila. Původní věřitel pohledávku z této smlouvy o úvěru postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět dříve, než začalo jednání, soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil, jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku [§ 96 odst. 2 a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“)].4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti (v závorce je vždy uveden důkaz, o který soud svá skutková zjištění opřel):5. Žalovaná jako zákazník a společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Podle této smlouvy žalovaná převzala částku , částka, v hotovosti při podpisu smlouvy. A současně se zavázala vrátit tuto částku navýšenou o poplatek , částka, (zahrnujícím úrok ve výši , částka, ) v 65týdenních splátkách po , částka, (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, ).6. Před uzavřením této smlouvy žalovaná vyplnila formulář, ve kterém uvedla své osobní údaje. , právnická osoba, uvedla, že má měsíční příjem ze zaměstnání ve výši , částka, a další příjem domácnosti , částka, , tedy celkem příjem , částka, . Odhadované údaje pak žalovaná uvedla ve výši , částka, . Příjmy měly být ověřeny z výplatních pásek „1, 2 2022“ (zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr).7. Původní věřitel vyplatil žalované částku , částka, a žalovaná nezaplatila žádnou splátku (tabulka umoření).8. Žalobkyně a původní věřitel uzavřeli smlouvu, podle které původní věřitel převedl pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 98. 2023, seznam postoupených pohledávek).9. Původní věřitel vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni v dopise ze dne , datum, (oznámení o postoupení pohledávky a podací lístek , datum, ).10. Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky (předžalobní upomínka ze dne , datum, , podací lístek ze dne , datum, ).11. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto:12. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni podle smlouvy uzavřené ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), a postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno nejpozději doručením žaloby. Žalobkyně proto byla oprávněna k podání této žaloby.13. Žalovaná v postavení spotřebitele a původní věřitel v postavení podnikatele uzavřeli smlouvu o zápůjčce upravenou v § 2390 o. z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od , datum, , podle kterého spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Bylo tedy povinností soudu posoudit, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudil (důkladně) úvěruschopnost spotřebitele ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od , datum, do , datum, ).15. V tomto konkrétním případě žalobkyně vycházela pouze z údajů o výši příjmů žalované, které sama uvedla ve svém prohlášení před poskytnutím úvěru. Do příjmů žalované byl zahrnut i další příjem domácnosti, aniž by bylo uvedeno, o jaký příjem se jedná, a zda se jedná o příjem žalované. Výdaje žalované byly pouze odhadnuty. Není uvedeno, jaké byly výdaje domácnosti. Žalobkyně nepředložila žádné rozhodné doklady o tom, jakým způsobem byla přezkoumána výdajová stránka žalované. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalované důkladně.16. Důsledkem porušení této povinnosti je (absolutní) neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).17. Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k tomuto ustanovení jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy uvedl, že „[…] poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , bod 17, dostupný na www. nsoud.cz).18. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny (15 000Kč) v měsíčních splátkách (nové době splatnosti), neboť spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, ale v době odpovídající jeho možnostem. Žalobkyně totiž v řízení neprokázala, že žalovaná je schopen zaplatit dlužnou jistinu ihned, tedy do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.). Ohledně prokázání této skutečnosti leží důkazní břemeno na žalobkyni, nikoli na žalované, a to v souladu s pravidly o tzv. dělení břemene důkazního. Soud proto stanovil novou dobu splatnosti nikoli jednorázově, ale ve splátkách.19. Žalovaná zůstala po celou dobu řízení nečinná a ke svým současným majetkovým poměrům se nevyjádřila. Proto výši měsíčních splátek určil soud obdobně podle splátek sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.20. Nárok na zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny pak žalobkyni náleží teprve v okamžiku prodlení žalované s vrácením zbývající části jistiny v nové době splatnosti stanovené soudem v odstavci II. výroku tohoto rozsudku.21. Výši úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení rozsudku (tj. od okamžiku prodlení s plněním až do zaplacení) určil soud podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviska Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. Cpjn 202/2005.22. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.23. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši , částka, . Soud však elektronický platební rozkaz v této věci nevydal, proto poplatková povinnost žalobkyně činí , částka, , a to podle položky 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bodu 1. Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši , částka, podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích.24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalované podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady. Procesní úspěch soud posoudil včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání tohoto rozhodnutí, jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, (dostupného na www.nsoud.cz).