21 C 163/2024-33 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , (dále také jen „původní věřitel“ nebo „poskytovatel úvěru“), která podle této smlouvy vyplatila žalovanému úvěr ve výši , částka, v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splatit dlužnou částku navýšenou o poplatek v 45týdenních splátkách po , částka, . Splátky však žalovaný nesplácel řádně a včas. Dosud žalovaný zaplatil na tento úvěr částku ve výši , částka, . Původní věřitel pohledávku z této smlouvy o úvěru postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět dříve, než začalo jednání, soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil, jak uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku [§ 96 odst. 2 a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“)].4. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti. (V závorce je vždy uveden důkaz, o který soud svá skutková zjištění opřel): Žalovaný jako zákazník a společnost , právnická osoba, , IČO: , IČO, , uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Podle této formulářové smlouvy společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému při podpisu smlouvy v hotovosti částku , částka, , kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem , částka, (zahrnujícím úrok , částka, ) a dále pojistné za sjednané doplňkové pojištění ve výši , částka, , tj. celkovou dlužnou částku , částka, v 45týdenních splátkách po , částka, (smlouva o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ze dne , datum, , zařazení zákazníka do pojistného programu). Před uzavřením této smlouvy vyplnil žalovaný formulář, ve kterém uvedl své osobní údaje. , právnická osoba, uvedl, že má příjem ve výši , částka, a výdaje odhadem ve výši , částka, měsíčně (Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr). Původní věřitel vyplatil žalovanému částku , částka, a žalovaný zaplatil v nepravidelných splátkách částku , částka, . (Tabulka umoření). Žalobkyně a původní věřitel uzavřeli smlouvu, podle které původní věřitel převedl pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznam postoupených pohledávek). Původní věřitel vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni v dopise ze dne , datum, (Oznámení o postoupení pohledávky a podací lístek). Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky. (Předžalobní upomínka ze dne , datum, , podací lístek , datum, ).5. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto: Původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni podle smlouvy uzavřené ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením žaloby. Žalobkyně proto byla oprávněna k podání této žaloby.6. Žalovaný v postavení spotřebitele a původní věřitel v postavení podnikatele uzavřeli smlouvu o zápůjčce upravenou v § 2390 o. z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.7. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od , datum, , podle kterého spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Bylo tedy povinností soudu posoudit, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudil (důkladně) úvěruschopnost spotřebitele ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od , datum, do , datum, ).8. Žalobkyně v řízení prokázala, že původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Vycházel však pouze z údajů sdělených žalovaným. Podle zákaznické karty ověřoval příjmy žalovaného. Výdaje žalovaného nebyly nijak ověřeny. Soud tedy dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované neposoudil poskytovatel úvěru důsledně.9. Důsledkem porušení této povinnosti je (absolutní) neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy, ve svém rozhodnutí uvedl, že „[…]poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (bod 17 rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , dostupný na www. nsoud.cz).10. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (, částka, , částka, ). v měsíčních splátkách (nové době splatnosti), neboť spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, ale v době odpovídající jeho možnostem. Žalobkyně totiž v řízení neprokázala, že žalovaný je schopen zaplatit dlužnou jistinu ihned, tedy do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.). Ohledně prokázání této skutečnosti leží důkazní břemeno na žalobkyni, nikoli na žalovaném, a to v souladu s pravidly o tzv. dělení břemene důkazního. Soud proto stanovil novou dobu splatnosti nikoli jednorázově, ale ve splátkách. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení nečinný a ke svým současným majetkovým poměrům se nevyjádřil. Výši měsíčních splátek určil obdobně podle splátek sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.11. Nárok na zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny pak žalobkyni náleží teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením zbývající části jistiny v nové době splatnosti stanovené soudem v odstavci II. výroku tohoto rozsudku. Výši úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení rozsudku, tj. od okamžiku prodlení s plněním až do zaplacení, určil soud podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (stanovisko Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp. zn. Cpjn 202/2005).12. Ve zbývajícím rozsahu pak soud s ohledem na shora uvedené žalobu zamítl.13. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši , částka, . Soud však elektronický platební rozkaz v této věci nevydal, proto poplatková povinnost žalobkyně činí , částka, , a to podle položky 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bodu 1. Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši , částka, podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady. Procesní úspěch soud posoudil včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání tohoto rozhodnutí, jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, (dostupného na www.nsoud.cz).