21 C 194/2024-37 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně (dále také jen „věřitel“ nebo „poskytovatel úvěru“) se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 608,65 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela se žalovaným dne 27. 4. 2023 smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , podle které vyplatila žalovanému úvěr ve výši 13 591 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit tuto částku navýšenou o poplatek a úroky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % aktuální dlužné částky. Schopnost žalovaného úvěr splácet posoudila žalobkyně postupem podle své Metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta, z údajů sdělených žalovaným a lustrací žalovaného v dostupných registrech. Žalovaný však sjednané splátky však žalovaný neplatil řádně a včas. Dosud zaplatil pouze částku 1 460 Kč. Na výzvu žalobkyně, učiněnou před podáním žaloby, žalovaný nereagoval.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti (v závorce je vždy uveden důkaz, o který soud svá skutková zjištění opřel): Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 27. 4. 2023 v prodejně evidenční číslo , hodnota, smlouvu na formuláři označeném jako Šikovný účet – smlouva o revolvingovém úvěru číslo smlouvy , Anonymizováno, , podle které se zavázala žalovanému poskytnout úvěr do výše 14 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit úvěr měsíčními splátkami ve výši 4 % z dlužné částky. Současně žalovaný podle této smlouvy čerpal úvěr ve výši 13 591 Kč na nákup černé techniky, apple. Zavázal se tak splatit částku 15 158 Kč celkem v 11měsíčních splátkách po 1 378 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 23,22 % a výše RPSN na 26 %. Při sjednávání smlouvy žalovaný uvedl, že je zaměstnaný a jeho čistý hlavní měsíční příjem činí 20 000 Kč a příjem ostatních členů domácnosti činí 22 000 Kč měsíčně. (Smlouva o smlouva o revolvingovém úvěru číslo smlouvy , Anonymizováno, ). Další podmínky smlouvy byly upraveny v obchodních podmínkách (Váš Šikovný účet – pravidla programu odměn, úvěrové podmínky). Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet tak, že vyhodnotila jím uváděný příjem ve výši 20 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti ve výši 22 000 Kč, výdaje domácnosti ve výši 4 450 Kč, s výši poskytnutého úvěru, a prověřila žalovaného dne 27. 4. 2023 v dostupných registrech (Potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik ze den 19. 2. 2024). Žalovaný čerpal úvěr dne , datum, ve výši 13 591 Kč a zaplatil dne , datum, částku ve výši 1 460 Kč. (Výpis čerpání, splátek a úhrad). Ke dni uzavření smlouvy měl žalovaný jeden splátkový závazek (Úvěrová zpráva). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celého úvěru čerpaného podle smlouvy číslo , hodnota, v dopise ze dne 15. 11. 2023, který žalovanému odeslala prostřednictvím pošty (Výzva ke splacení celého úvěru ze dne 15. 11. 2023 a poštovní podací arch ze dne 16. 11. 2023). Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby v písemné upomínce. (Předžalobní výzva k plnění ze dne 5. 12. 2023 a poštovní podací arch ze dne 6. 12. 2023).4. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto: V řízení soud zjistil, že žalobkyně (jako úvěrující) se smlouvou zavázala, že úvěrovanému (žalovanému) poskytne na požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný (žalovaný) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Účastníci tak uzavřeli smlouvu o úvěru [§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].5. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od , datum, ].6. Bylo tedy povinností soudu posoudit, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudil (důkladně) úvěruschopnost spotřebitele ve smyslu (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 do 31. 3. 2024).7. Žalobkyně v řízení prokázala, že vycházela pouze z údajů o výši příjmů žalovaného a příjmů domácnosti, které uvedl ve svém prohlášení před poskytnutím úvěru. Žalobkyně však nedoložila žádné důkazy o tom, jakým způsobem příjmovou a výdajovou stránku žalovaného přezkoumala. Pouhé údaje z veřejně dostupných registrů nemohou potřebné reálné údaje nahradit. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru neposoudila úvěruschopnost žalovaného důkladně. Důsledkem porušení této povinnosti je (absolutní) neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu.8. Spotřebitel je v takovém případě povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Nesplacenou jistinu je tedy dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k tomuto ustanovení jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy uvedl, že „[…] poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek ze dne 23. 7. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17, dostupný na www. nsoud.cz).9. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (13 591 Kč 1 460 Kč) v měsíčních splátkách (nové době splatnosti), neboť spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, ale v době odpovídající jeho možnostem. Žalobkyně totiž v řízení neprokázala, že žalovaný je schopen zaplatit dlužnou jistinu ihned, tedy do 3 dnů od právní moci rozsudku [§ 160 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“)]. Ohledně prokázání této skutečnosti leží důkazní břemeno na žalobkyni, nikoli na žalovaném, a to v souladu s pravidly dělení důkazního břemene. Soud proto stanovil novou dobu splatnosti nikoli jednorázově, ale ve splátkách. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení nečinný a ke svým současným majetkovým poměrům se nevyjádřil. Výši měsíčních splátek určil obdobně podle splátek sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.10. Nárok na zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny pak žalobkyni náleží teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením zbývající části jistiny v nové době splatnosti stanovené soudem v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. Výši úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení rozsudku, tj. od okamžiku prodlení s plněním až do zaplacení, určil soud podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005).11. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 808,47 Kč, přičemž tato částka představuje 35,9 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67,95 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 32,05 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 608,65 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.