21 C 212/2024-41 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 28 900 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela se žalovaným prostřednictvím webových stránek www.kamali.cz dne 28. 8. 2023 smlouvu o úvěru. Smlouvu uzavřeli účastníci elektronickou formou prostřednictvím Správce financí, webového rozhraní žalobkyně, jenž je obdobou internetového bankovnictví, využívaného bankovními ústavy. Uzavírání smluv elektronickou formou žalobkyně podmiňuje obecně registrací a přístupem do Správce financí. Podle této smlouvy se žalobykně zavázala vyplatit žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč převodem na běžný účet uvedený ve smlouvě číslo účtu , č. účtu, . Vlastnictví účtu žalovaného ověřila žalobkyně prostřednictvím tzv. bank ID. Neboť žalovaný měl zřízené internetové bankovnictví a službu bank ID měl aktivovanou. Projev vůle smlouvu uzavřít žalovaný stvrdil SMS kódem zaslaným na verifikované telefonní číslo. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit žalobkyni vyplacenou částku navýšenou o poplatek za poskytnutí ve výši 660 Kč, a to ve 24měsíčních splátkách podle splátkového kalendáře. Takto sjednané splátky však žalovaný neplatil řádně a včas. Před poskytnutím úvěru žalobkyně hodnotila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně vždy zkoumá, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, to prostřednictvím registrů NRKI a BRKI. Dále zjišťuje, zda v případě, že již nějaké jiné závazky má, zda tyto hradí a to prostřednictvím registru SOLUS a dále v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně taktéž podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě výsledků z daného procesu pak úvěr schválí, či nikoliv. Dosud žalovaný zaplatil částku 1 Kč. Dlužná částka 28 9000 Kč představuje: neuhrazenou jistinu ve výši 19 999 Kč, poplatek za pokytnutí úvěru ve výši 660 Kč, poplatek za expres výplatu ve výši 199 Kč, poplatek za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč. Poplatek za SMS servis v celkové výši 196 Kč, poplatek za prodloužení splatnosti „korunovým odkladem“ v celkové výši 1 980 Kč, úroky ve výši 2 940 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 1 030 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč. Na výzvu žalobkyně, učiněnou před podáním žaloby, žalovaný nereagoval ani neplnil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti:4. Z listiny označené jako úvěrová smlouva – kamali – ID žádosti , Anonymizováno, , ID klienta , Anonymizováno, soud zjistil, že žalobykně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč převodem na běžný účet uvedený ve smlouvě číslo účtu , č. účtu, . A žalovaný jako klient se zavázal zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr a poplatek za jeho poskytnutí 660 Kč, a to ve 24měsíčních splátkách podle splátkového kalendáře. Roční úroková sazba byla uvedena ve splátkovém kalendáři. Žalovaný smlouvu podepsal z IP adresy , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , kódem: , Anonymizováno, zaslaným prostřednictvím SMS zprávy z telefonního čísla , tel. číslo, dne 28. 8. 2023. Součástí smlouvy bylo ujednání o dalších poplatcích. Povinné informace o spotřebitelském úvěru žalobkyně poskytla žalovanému na svém formuláři. (Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).5. Při ověřování úvěruschopnosti klientů (žalovaného) postupuje žalobkyně podle stanovených postupů. (Metodika posouzení úvěruschopnosti klienta). Konkrétní informace, ze kterých žalobkyně vycházela při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet zaznamenala žalobkyně do Karty klienta. Žalobkyně tak vycházela z údajů sdělených žalovaným, a to z příjmu žalovaného ve výši 28 000 Kč měsíčně, příjmů ostatních členů domácnosti ve výši 40 000 Kč měsíčně. Zholednila zohlednila výdaje členů domácnosti ve výši životního minima 8 510 Kč; výdajů na bydlení ve výši 13 000 Kč měsíčně, výši splátek jiným společnostem 14 072 Kč a výší splátky schváleného úvěru 1 962 Kč. Dále provedla lustraci žalovaného v registrech NRKI, SOLUS, CRIBIS a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení, dotaz do ISIR byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen a dotaz do registru CRIBIS s výsledkem – bez exekuce. Na základě tohoto hodnocení dospěla k závěru, že žalovaný je schopný úvěr splácet. (Úvěrová zpráva z nebankovního registru klientských informací, Karta klienta).6. Žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne 28. 8. 2023 částku ve výši 20 000 Kč. (Výpis z účtu žalobkyně, Opis výpisu proplacení smlouvy). Tato platba byla na účet žalovaného číslo účtu , č. účtu, připsána. (Sdělení , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, s., Výpis čerpání, splátek a úhrad). Žalovaný ze svého účtu zaslal na účet žalobkyně dne 25. 9. 2023 částku 1 Kč. (Opis výpisu proplacení smlouvy, Výpis čerpání, splátek a úhrad).7. Žalobkyně vyzvala žalovnaného k zaplacení dlužných splátek v upomínce ze dne 4. 12. 2023 (Výzva před zahájením vymáhání celého úvěru, podací lístek). K zaplacení celé půjčky vyzvala žalobkyně žalovaného v dopise ze dne 19. 1. 2024. (Výzva ke splacení celé půjčky, podací lístek). Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky v upomínce ze dne 16. 2. 2024. (Předžalobní výzva k plnění, podací lístek).8. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu ve věci samé, který po právní stránce posoudil následovně:9. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, neboť bylo prokázáno, že se žalobkyně (úvěrující) zavázala žalovanému (úvěrovanému) poskytnout na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky [§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].10. Smlouvu sjednali účastníci v písemné formě při právním jednání učiněném elektronickými prostředky, neboť ji sjednali prostřednictvím internetových stránek žalobkyně (§ 561 odst. 1 o. z.). Žalovaný smlouvu podepsal číselným kódem zaslaným prostřednictvím SMS, tedy prostým podpisem. Prostým podpisem se přitom rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, (dále jen „nařízení eIDAS“)].11. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr, neboť spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016].12. Povinností soudu bylo tedy posoudit, zda žalobkyně (poskytovatel úvěru) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru […] posoudila (důkladně) úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 do 31. 3. 2024).13. Žalobkyně však nedoložila žádné rozhodné doklady o tom, jakým způsobem přezkoumala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného. Pouhé tvrzení žalovaného a údaje z dostupných registrů (BRKI, NRKI, SOLUS apod.) rovněž nepovažuje soud za dostatečné. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně.14. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je pak v takovém případě povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Tedy nesplacenou jistinu je spotřebitel povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).15. Nejvyšší soud k tomuto ustanovení, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy uvedl, že:„(…) poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17, dostupný na www. nsoud.cz).16. Uvedené odpovídá rovněž důvodové zprávě k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle které:Při úvahách o tom, zda lhůta počíná spotřebiteli běžet již od okamžiku uzavření smlouvy je nutno vzít v úvahu, že u spotřebitelů, kteří se dlouhodobě a pravidelně financují n