21 C 348/2023-89 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 13 934 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] prostřednictvím webových stránek [webová adresa]. Následně žalované poskytla úvěr ve výši 9 000 Kč převodem na běžný účet. Žalovaná úvěr nesplácela řádně a včas, resp. dosud ničeho nezaplatila. Žalobkyně se tak domáhala po žalované zaplacení jistiny ve výši 9 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 430 Kč, poplatku za službu„ klidné spaní“ ve výši 1 210 Kč, poplatku za službu„ Presto“ ve výši 165 Kč a poplatku za službu informační SMS servis ve výši 319 Kč, tedy celkem 13 124 Kč. Dále se domáhala po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 810 Kč, a to jako smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru za dobu od [datum] do [datum]. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti: Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním bylo zjištěno, že žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřeli elektronicky dne [datum] smlouvu, kterou žalovaná podepsala prostřednictvím SMS kódu [číslo]. Podle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr jiný než na bydlení až do výše 9 000 Kč (úvěrový limit). Dále bylo uvedeno, že jednotlivé tranše úvěru budou žalované poskytnuty prostřednictvím bankovního převodu na bankovní účet žalované na základě její žádosti podané prostřednictvím klientské sekce na internetových stránkách žalobkyně [webová adresa]. Žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky úvěru vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím podle článku III. této smlouvy, a to k datu splatnosti podle článku VIII. této smlouvy. Dále se žalovaná v rámci volitelných služeb zavázala zaplatit cenu dle sazebníku, a to službu„ klidné spaní“ ve výši 110 Kč měsíčně, službu„ Presto“ ve výši 165 Kč měsíčně a službu informační SMS servis 29 Kč měsíčně. Za sjednání úvěru byl sjednán poplatek ve výši 2 430 Kč. Jednorázová výše splátky při čerpání celého úvěrového limitu byla sjednána na částku 11 734 Kč se splatností do [datum]. Ve smlouvě bylo uvedeno telefonní číslo žalované [tel. číslo] a číslo účtu [bankovní účet] Smlouva byla sjednána prostřednictvím webových stránek žalobkyně. Další podmínky smlouvy a podmínky poskytování úvěru obsahují obchodní podmínky žalobkyně. (Zjištěno z všeobecných obchodních podmínek platných od [datum], sazebníku platného od [datum] a údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru). 4. Před poskytnutím úvěru žalobkyně ověřila totožnost žalované (zjištěno z kopie občanského průkazu) a číslo účtu žalované. (Zjištěno z autorizace ověření totožnosti prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet). 5. Dále žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované. Žalovaná sdělila žalobkyni, že má příjem 13 500 Kč čistého měsíčně. Pravidelně splácí půjčky po 2 000 Kč měsíčně a měsíční výdaje na bydlení činí 1 000 Kč. Své další nezbytné výdaje uvedla ve výši 0 Kč. Žalobkyně pak vypočítala minimální výdaje žalované na částku 3 415 Kč, disponibilní příjem 9 500 Kč a rezervu pro výdaje ve výši 600 Kč (Zjištěno z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, dokumentu žalobkyně o posuzování úvěruschopnosti). Výši příjmů 13 500 Kč měsíčně ověřila žalobkyně z bankovního výpisu. (Zjištěno z listiny označené jako identifikované příjmy – příjmové transakce z účtu č. [bankovní účet]). 6. Dne [datum] vyplatila žalobkyně na běžný účet žalované č. [bankovní účet] částku 9 000 Kč (Zjištěno z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a sdělení [právnická osoba] ze dne [datum]). 7. Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky. Výzvu odeslal žalované prostřednictvím pošty. (Zjištěno z výzvy zástupce žalobkyně k úhradě před podáním žaloby ze [datum] a podacího lístku ze dne [datum]). 8. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu. Po právní stránce posoudil soud věc následovně: 9. Žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Na tuto smlouvu se také vztahuje zákon o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). 11. Podle § 86 odst. 1 citovaného zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Soud v dané věci zjistil, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované na základě sdělení žalované o svých příjmech a výdajích. Příjmy žalované žalobkyně ověřila, nikoli však již výdaje žalované. Žalobkyně tedy dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. 14. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy o úvěru a žalovaná je povinna vrátit pouze nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků. 15. Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy, ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 (dostupném na www. [webová adresa]) uvedl, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. 16. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny 9 000 Kč. A současně uložil žalované povinnost zaplatit tuto částku v přiměřených splátkách. Až teprve v případě prodlení s úhradou takto soudem stanovených splátek, je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši určené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení. K povaze úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení (vydání) soudního rozhodnutí srovnej stanovisko Občanskoprávního kolegia a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 202/2005. Ve zbývajícím rozsahu pak soud s ohledem na shora uvedené žalobu zamítl. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, (přičemž míru úspěchu posoudil soud včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání tohoto rozhodnutí, jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupného na [webová adresa])) nárok na náhradu nákladů řízení v částce 711 Kč. Tato částka představuje 8,98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54,49 % a úspěchu žalované v rozsahu 45,51 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 934 Kč sestávající z částky 1 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 880 Kč ve výši 1 234,80 Kč.