22 C 373/2023-95 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. 013475921R, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši úvěrového limitu , částka, , který se žalovaný zavázal vrátit spolu se smluvenými úroky 5,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Jelikož žalovaný řádně nesplácel úvěr, přistoupila žalobkyně k jeho zesplatnění ke dni , datum, . Žalovaný tak dluží na jistině , částka, , poplatky , částka, , smluvní úrok od ve výši , částka, a úrok z prodlení ve výši , částka, , celkem , částka, . Dále žalobkyně požaduje úrok 5,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně při zjišťování schopnosti žalovaného splácet úvěr vycházela z informací poskytnutých ze strany žalovaného, které ověřila z výpisů z běžného účtu, z obratu na účtu, v interních databázích, insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, v rejstřících NRKI a BRKI a celkově vyhodnotila finanční situaci žalovaného. Žalovaný uhradil dle žalobkyně , částka, .2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil., právnická osoba, listin předložených žalobkyní dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru ve věci samé:Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyni jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným. Dle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, . Ve smlouvě byl sjednán roční úrok ve výši 5,9 %. Žalovaný se zavázal splatit úvěr formou 48 měsíčních anuitních splátek po , částka, (poslední splátka , částka, ) vždy k 20. dni v měsíci počínaje , datum, a konče , datum, . Nad rámec této splátky měl žalovaný hradit měsíčně částku , částka, jako poplatek za pojištění schopnosti splácet úvěr. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru ze dne , datum, , žalovaný jako své společenské postavení uvedl zaměstnanec s příjmem , částka, měsíčně u zaměstnavatele IČO , IČO, , dále uvedl, že je svobodný a bydlí u rodičů, jeho výdaje činí , částka, měsíčně bez splátek úvěrů a měsíční výše splátek úvěrů je , částka, . Z výpisu z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že dne , datum, byla odepsána částka , částka, jako čerpání úvěru na účet č. , č. účtu, . Z přehledu splátek a z výpisu z účtu žalovaného č. , č. účtu, bylo zjištěno, že žalovaný uhradil celkem , částka, . Z listiny označené jako CBCB Informace bylo zjištěno, že měl evidován čtyři zamítnuté žádosti bankou na splátkové kontrakty a jednu na kreditní, úvěrové karty a stavební spoření. v minulosti měl žalovaný splátkový kontrakt, v němž měl v roce 2019 a 2018 více než 8 dlužných či nesplacených splátek a revolvingový úvěr, který byl v roce 2017 bankou zesplatněn pro dlužné či nesplacené splátky. Z částečného výpisu z běžného účtu žalovaného č. , tel. číslo, , který obsahoval pouze příjmy žalovaného od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že žalovaný obdržel dne , datum, částku , částka, jako mzdu od , adresa, , dne , datum, částku , částka, jako mzdu od , adresa, , dne , datum, částku , částka, jako mzdu od , adresa, , dne , datum, částku , částka, od Generali jako vrácené pojistné a dne , datum, částku , částka, jako mzdu od , adresa, . Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období od , datum, až , datum, bylo zjištěno, že na účet žalovaný obdržel mzdu , adresa, dne , datum, ve výši , částka, , dále jsou zde patrné platby za elektřinu , částka, , za plyn , částka, za upc , částka, za dluh na nájmu , částka, , trvalý příkaz za auto škoda octavia , částka, , nákupy potravin, vývěry z bankomatu. Celkové příjmy v tomto měsíci včetně čerpaného úvěru činí , částka, , výdaje , částka, , zůstatek z minulého měsíce činil , částka, . Žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, ve lhůtě do , datum, , která byla téhož dne odeslána žalovanému.4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.6. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).7. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky.12. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru, žalobkyně, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, žalovaného, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení zápůjčky či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Věřitel je rovněž povinen využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne , datum, ve věci C-449/13 (bo