26 C 55/2024-45 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 13. 12. 2023 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 303 313,38 Kč spolu s 15% úrokem z prodlení a 9,9% úrokem z částky 303 313,38 Kč od 12. 12. 2023 do zaplacení a dále zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 19 442,74 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 849,97 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že dne 23. 9. 2021 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. 013844102R, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 350 000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 9,9 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek. Jelikož žalovaný řádně nesplácel úvěr, přistoupila žalobkyně k jeho zesplatnění. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 300 881,38 Kč a neuhrazených poplatků ve výši 2 432 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: žádosti o poskytnutí úvěru ze dne 23. 9. 2021, smlouvy o úvěru č. 013844102R ze dne 23. 9. 2021, záznamu o podpisu klienta, smlouvy o poskytnutí služeb ČSOB elektronického bankovnictví ze dne 9. 10. 2017, dohody o aktivaci služeb ČSOB elektronického bankovnictví ze dne 9. 10. 2018, změn nastavení služeb ČSOB elektronického bankovnictví ze dne 18. 10. 2021, výpisu z běžného účtu č. , č. účtu, za dobu od 20. 9. do 26. 9. 2021, historie – přehledu plateb, výpisu z účtu č. , č. účtu, za září 2021, předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru, obchodních podmínek pro ČSOB spotřebitelské úvěry, sazebníku ČSOB pro fyzické osoby – občany platného od 1. 11. 2022, upomínek (I. upomínka, výzva k zaplacení dluhu, opakovaná výzva k zaplacení dluhu), poslední výzvy k zaplacení dluhu ze dne 29. 6. 2023 včetně dodejky, oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 9. 2023 včetně dodejky a předžalobní upomínky ze dne 28. 11. 2023 včetně poštovního podacího archu ze dne 29. 11. 2023, výpisů z běžného účtu č. , č. účtu, za dobu od ledna 2021 do září 2021, informace ze systému , právnická osoba, (CBCB Informace) a výpisu CRIF. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o úvěru ze dne 23. 9. 2021 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyni jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným. Dle této smlouvy žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 350 000 Kč na běžný účet žalovaného. Ve smlouvě byl sjednán roční úrok ve výši 9,9 %. Žalovaný se zavázal splatit úvěr formou 96 anuitních měsíčních splátek po 5 287 Kč (poslední splátka 5 240,68 Kč) vždy k 19. dni v měsíci počínaje říjnem 2021 a konče zářím 2029. Nad rámec této splátky měl žalovaný hradit měsíčně částku 466 Kč jako poplatek za pojištění schopnosti splácet úvěr. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru ze dne 23. 9. 2021, ve které žalovaný prohlásil, že je jeho příjem činí 40 000 Kč měsíčně, jeho měsíční výdaje na splátky úvěrů činí 6 000 Kč a další pravidelné výdaje 6 000 Kč. Úvěrová smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetového bankovnictví, žalovaný podal žalované žádost o poskytnutí úvěru, žalobkyně tuto nabídku přijala. Služby internetového bankovnictví byly účastníky sjednány smlouvou o poskytnutí služeb ČSOB elektronického bankovnictví ze dne 9. 10. 2017 a byly téhož dne aktivovány na základě dohody o aktivaci služeb ČSOB elektronického bankovnictví. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, bylo zjištěno, že dne 23. 9. 2021 byla odepsána částka 350 000 Kč jako čerpání úvěru na účet č. , č. účtu, . Z historie tohoto úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na tento úvěr celkem 105 876,80 Kč. Poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne 29. 6. 2023, která byla odeslána formou doporučené zásilky na adresu žalovaného a k jejímuž uložení došlo dne 30. 6. 2023, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že v opačném případě přistoupí k zesplatnění úvěru. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně zesplatnila shora uvedený úvěr ke dni 21. 9. 2023, kdy k tomuto dni dluh činil 317 797,82 Kč, a vyzvala žalovaného k jeho zaplacení ve lhůtě do 28. 9. 2023. Dle dodejky toto oznámení bylo odesláno formou doporučené zásilky na adresu žalovaného a k jejímu uložení došlo dne 22. 9. 2023. O úhradu dlužné částky byl žalovaný žalobkyní upomínán předžalobní upomínkou ze dne 28. 11. 2023, která byla dle podacího archu následujícího dne odeslána žalovanému.5. Z výpisu CRIF bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje údaje poskytnuté žalovaným v žádosti o úvěr, a to: čistý měsíční příjem z podnikání 40 000 Kč, splátky úvěrů 6 000 Kč měsíčně a další výdaje 6 000 Kč měsíčně. Z informací ze systému Credit Bureau bylo zjištěno, že v době schvalování předmětného úvěru splácel žalovaný splátkový úvěr po 511 Kč měsíčně, kdy zůstatek činil 6 631 Kč, kontokorentní úvěr s výší limitu 5 000 Kč a dále mu byly poskytnuty úvěrové limity ve výši 88 000 Kč s nesplacenou jistinou ve výši 74 727 Kč.6. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za dobu od ledna 2021 do září 2021 (resp. do 22. 9. 2021) bylo zjištěno následující: Pokud se jedná o příjmy žalovaného, tyto byly zjištěny ve výši 205 211 Kč v hrubém, tj. 23 600 Kč měsíčně. Jedná se o platby od těchto subjektů: v lednu 12 625 Kč od , právnická osoba, ., v únoru 17 784 Kč od , právnická osoba, . a 3 685 kč od , právnická osoba, (celkem 21 469 Kč), v březnu 17 450 Kč od , Anonymizováno, , v dubnu 6 000 Kč od , Anonymizováno, , právnická osoba, ., 4 280 Kč od , právnická osoba, a 1 756 Kč od , Anonymizováno, (celkem 12 036 Kč), v květnu 22 995 Kč od , Anonymizováno, , právnická osoba, ., 2 210 Kč od , Anonymizováno, a 3 000 Kč od , Anonymizováno, (celkem 28 205 Kč), v červnu 31 983 Kč od , Anonymizováno, , právnická osoba, . a 5 180 Kč od , Anonymizováno, (celkem 37 168 Kč), v červenci 26 710 Kč od , Anonymizováno, , právnická osoba, . a 3 740 Kč od , Anonymizováno, , Anonymizováno, (celkem 30 450 Kč), v srpnu 23 287 Kč od , Anonymizováno, , právnická osoba, ., 6 749 Kč od , Anonymizováno, a 1 020 Kč od , Anonymizováno, (celkem 30 056 Kč) a v září 15 752 Kč od , Anonymizováno, , právnická osoba, . Z dalších příchozích plateb nelze bez dalšího dovodit, že se jedná o platby od obchodních parnerů žalovaného. Zejména pak za příjem nelze považovat příchozí platby z účtu paní , jméno FO, , kdy se s vysokou pravděpodobností jedná o rodinného příslušníka žalovaného. Pokud se jedná o výdaje, z výpisů nejsou identifikovatelné platby za bydlení a energie. Za telekomunikační služby bylo z účtu hrazeno celkem 11 413 Kč (ve čtyřech měsících: leden, červen, červenec a srpen), dále byla hrazena cena internetových služeb Netflix a Spotify. Kartou bylo uhrazeno za veřejnou dopravu 7 387 Kč a za zboží v potravinářských a drogistických obchodech 23 269 Kč. Z bankomatu bylo vybráno celkem 82 300 Kč. Z účtu bylo prováděno inkaso stokorunových částek ve prospěch Masarykovy základní školy. Na účet byla připsána v březnu částka 4 000 Kč a dubnu 25 000 Kč jako čerpání spotřebitelských úvěrů.7. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž je soud povinen přihlédnout i bez námitky žalovaného. Dle soudu nebylo prokázáno, že by žalobkyně dostala svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, dle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby s úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž lze sankce za porušení předsmluvních povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.8. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nezjišťovala řádně schopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Při zjišťování v