27 C 258/2024-32 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 4. 2024 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 96 289,04 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdkyně společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovaným dne 23. 12. 2021 smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě níž poskytla žalovanému v hotovosti částku 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet spolu s poskytnutou částkou i souhrnný poplatek ve výši 7 992 Kč, a to v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 22. 6. 2023. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nesplácel. Žalovaný uhradil pouze 4 660 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo dle smluvních podmínek dne 22. 6. 2023 právo na uhrazení celé zbývající částky, která činila na jistině úvěru 4 763,78 Kč a na souhrnném poplatku 4 366,12 Kč. Žalovaný dluh dosud neuhradil. Kromě výše uvedených částek požaduje žalobkyně po žalovaném i kapitalizovaný úrok ve výši 286,49 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 720,52 Kč do dne postoupení pohledávky a úrok a úrok z prodlení i ode dne 28. 9. 2023. Dále její předchůdkyně společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovaným dne 30. 10. 2021 smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě níž poskytla žalovanému v hotovosti částku 34 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet spolu s poskytnutou částkou i souhrnný poplatek ve výši 40 632 Kč, a to v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 957 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 30. 4. 2023. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nesplácel. Žalovaný uhradil pouze 6 414 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo dle smluvních podmínek dne 30. 4. 2023 právo na uhrazení celé zbývající částky, která činila na jistině úvěru 32 427,21 Kč a na souhrnném poplatku 34 623,93 Kč. Žalovaný dluh dosud neuhradil. Kromě výše uvedených částek požaduje žalobkyně po žalovaném i kapitalizovaný úrok ve výši 2 890,08 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 4 904,62 Kč do dne postoupení pohledávky a úrok a úrok z prodlení i ode dne 28. 9. 2023. Dále její předchůdkyně společnost , právnická osoba, uzavřela se žalovaným dne 5. 8. 2021 smlouvu o úvěru č. , číslo, , na základě níž poskytla žalovanému v hotovosti částku 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet spolu s poskytnutou částkou i souhrnný poplatek ve výši 17 021 Kč, a to v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 385 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 2. 2. 2023. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nesplácel. Žalovaný uhradil pouze 9 798 Kč. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo dle smluvních podmínek dne 2. 2. 2023 právo na uhrazení celé zbývající částky, která činila na jistině úvěru 7 698,40 Kč a na souhrnném poplatku 12 409,60 Kč. Žalovaný dluh dosud neuhradil. Kromě výše uvedených částek požaduje žalobkyně po žalovaném i kapitalizovaný úrok ve výši 1 137,28 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 1 164,38 Kč do dne postoupení pohledávky a úrok a úrok z prodlení i ode dne 28. 9. 2023. Pohledávky byly ke dni 27. 9. 2023 postoupeny na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil.3. Soud provedl důkaz sdělením podstatného obsahu listin, a to 3x smlouvy o úvěru včetně obchodních podmínek, 3x zákaznické karty, 2x pojištění, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení včetně podacího archu, předžalobní výzvy včetně podacího archu.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:5. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 23. 12. 2021 mezi společností , právnická osoba, a žalovaným jako zákazníkem. Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 6 000 Kč, přičemž žalovaný současně potvrdil převzetí této částky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu a souhrnný poplatek ve výši 7 992 Kč, a to v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 22. 6. 2023. Z karty zákazníka soud zjistil, že v ní žalovaný uvedl, že druh jeho bydlení je nájemník, je rozvedený, nemá vyživovací povinnost, ze zaměstnání má příjem 22 356 Kč a další příjem domácnosti 10 000 Kč a na jiné dluhy u společnosti platí splátky 5 905 Kč měsíčně a má další měsíční výdaje 5 800 Kč. Při sepsání karty předložil pracovní smlouvu od 1. 6. 2021 na dobu neurčitou a potvrzení o příjmu. Pracovní smlouva ani potvrzení o příjmu však soudu předloženy nebyly. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vzal soud za zjištěno, že žalovaný dosud na úvěr uhradil částku 4 660 Kč. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 30. 10. 2021 mezi společností , právnická osoba, a žalovaným jako zákazníkem. Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 34 000 Kč, přičemž žalovaný současně potvrdil převzetí této částky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu a souhrnný poplatek ve výši 40 632 Kč, a to v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 957 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 30. 4. 2023. Z karty zákazníka soud zjistil, že v ní žalovaný uvedl, že druh jeho bydlení je nájemník, je rozvedený, nemá vyživovací povinnost, ze zaměstnání má příjem 26 321 Kč a další příjem domácnosti 18 000 Kč a na jiné dluhy u společnosti platí splátky 3 428 Kč měsíčně a má další měsíční výdaje 3 600 Kč. Při sepsání karty předložil pracovní smlouvu od 1. 4. 2019 na dobu neurčitou a 2 výplatní pásky za měsíce září a říjen 2021. Pracovní smlouva ani výplatní pásky však soudu předloženy nebyly. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vzal soud za zjištěno, že žalovaný dosud na úvěr uhradil částku 6 414 Kč. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 5. 8. 2021 mezi společností , právnická osoba, a žalovaným jako zákazníkem. Žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 13 000 Kč, přičemž žalovaný současně potvrdil převzetí této částky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu a souhrnný poplatek ve výši 17 021 Kč, a to v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 385 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná 2. 2. 2023. Z karty zákazníka soud zjistil, že v ní žalovaný uvedl, že druh jeho bydlení je nájemník, je rozvedený, nemá vyživovací povinnost, ze zaměstnání má příjem 28 925 Kč a další příjem domácnosti 15 000 Kč a na jiné dluhy u společnosti platí splátky 1 739 Kč měsíčně a má další měsíční výdaje 4 500 Kč. Při sepsání karty předložil pracovní smlouvu od 1. 5. 2020 na dobu neurčitou a potvrzení o příjmu. Pracovní smlouva ani potvrzení o příjmu však soudu předloženy nebyly. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vzal soud za zjištěno, že žalovaný dosud na úvěr uhradil částku 9 798 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 27. 9. 2023 mezi společností , právnická osoba, postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byly i pohledávky za žalovaným z předmětných 3 smluv o úvěru. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně na základě 3 uzavřených smluv o úvěru předala žalovanému částku 6 000 Kč, 34 000 Kč a 13 000 Kč. Žalovaný tuto skutečnost ani nijak nerozporoval. Soud však má za to, že smlouvy o úvěru je nutno hodnotit jako neplatné, neboť žalobkyně ani přes poučení soudu dostatečně neprokázala, že by její předchůdkyně jako poskytovatel úvěru při uzavírání smlouvy o úvěru prověřovala s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ) schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet. Předchůdkyně žalobkyně si sice dle záznamu v kartě zákazníka vyžádala pracovní smlouvu a výplatní pásky žalovaného či potvrzení o příjmu žalovaného, avšak soudu tyto doklady soudu nepředložila. Žalobkyně, resp. její předchůdkyně však hlavně nijak nezkoumala výdajovou stránku žalovaného. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného nezkoumala předchůdkyně žalobkyně náklady na bydlení, ani netrvala na doložení výše nákladů na bydlení, nezkoumala náklady na dopravu do zaměstnání, náklady na léky nebo jiné výdaje, podrobněji nezkoumala, zda žalovaný splácí jiné úvěry nebo zápůjčky a jaká je výše měsíčních splátek, nezkoumala, zda a kolik má vyživovacích povinností. Předchůdkyně žalobkyně zcela nedostatečně zkoumala a prověřovala zejména otázku výdajů žalovaného, čímž nesplnila povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Soud proto dospěl k závěru o neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.). Jelikož jd