27 C 310/2023-38 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 12. 2023 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částku 62 893,23 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 13. 11. 2022 uzavřena Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 65 000 Kč. Žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky spolu s dohodnutým úrokem a poplatky splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 2 812 Kč splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný však nehradil úvěr řádně a včas a dosud uhradil pouze splátky v celkové výši 14 060 Kč. Protože žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, byl úvěr dne 21. 10. 2023 zesplatněn. Dluh činí 62 893,23 Kč.2. Žalovaný k věci uvedl, že se v dotazníku žalobkyně sice ptala na jeho příjmy a výdaje, ale ohledně výdajů žádné doklady žalobkyni neposílal, ani nájemní smlouvu, ani SIPO. Učinil nesporným, že se žalobkyní skutečně smlouvu uzavřel on. Byla mu skutečně poskytnuta jen částka 52 750 Kč, jak vyplývá z výpisu z účtu. Žádá o umožnění splácení dluhu ve splátkách po 4 000 Kč měsíčně. Uvádí, že je vdovec a má v péči dvě děti. Je sice zaměstnaný, ale jelikož v práci se jeho výše příjmů odvíjí od sezonních prací, pobírá v sezóně sice 28 000 až 30 000 Kč, ale mimo sezónu pouze 16 000 – 17 000 Kč. Na bydlení včetně energií platí cca 14 000 Kč měsíčně. Děti pobírají sirotčí důchod, ale ještě si přivydělává brigádou cca 5 000 Kč, ale jde o nepravidelný příjem.3. Soud ve věci provedl dokazování sdělením podstatného obsahu listin, a to předsmluvních informací, smlouvy, potvrzení o vyplacení úvěru, potvrzení o zaplacení verifikační platby, dvou upomínek včetně podacího lístku, předžalobní výzvy včetně podacího archu, výpisu na čl. 20, výpisů na čl. 21 – 25 spisu, výplatních lístků na čl. 26 – 28, kopií dokladů na čl. 29 - 31.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 11. 2022 a ze shodných skutkových tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobkyně jako poskytovatel a žalovaný jako spotřebitel elektronicky uzavřeli smlouvu, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 65 000 Kč. , adresa, 453 Kč bude vyplacena na účet žalovaného a částka 31 297 Kč na úhradu předchozího dluhu u žalobkyně a částka 12 250 započtena na náklady poskytovatele specifikované v bodu 4.8. smlouvy. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu se smluvenými úroky 24,46 % p.a. a dalšími náklady specifikovanými v bodu 4.8. v pravidelných 72 měsíčních splátkách po 2 812 Kč splatných k 15. dni v měsíci. Z Potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne 13. 6. 2018 a z detailu výpisu z téhož dne a ze shodných skutkových tvrzení účastníků bylo prokázáno, že žalobkyně vyplatila dne 15. 11. 2022 žalovanému částku 21 453 Kč a 31 297 Kč na určené účty. Z výpisu z účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, . č. soud zjistil, že na účtu žalovaného byl ke dni 26. 10. 2022 disponibilní zůstatek 5 228,03 Kč. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc červenec 2022 soud zjistil, že čistý příjem žalovaného činí 29 890 Kč. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc srpen 2022 soud zjistil, že čistý příjem žalovaného činí 34 622 Kč. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc září 2022 soud zjistil, že čistý příjem žalovaného činí 32 538 Kč. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vzal soud za zjištěno, že žalovaný dosud na dluh uhradil částku 14 060 Kč. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.10. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.12. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., avšak shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z. Žalobkyně ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného tvrdila, že prověřovala schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v databázi insolvenčního rejstříku, v centrální evidenci exekucí, prověřením platnosti občanského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů s tím, že občanský průkaz žalovaného nebyl v době uzavření smlouvy v této databázi nalezen, a dále získáním informací přímo od žalovaného. Žalovaný doložil výpis z účtu u , právnická osoba, ., který předložila žalobkyně soudu k důkazu. Žalobkyně vzhledem k osobním poměrům žalovaného, k jeho životní situaci stanovila další výdaje žalovaného na bydlení částkou 3 000 Kč měsíčně, avšak tyto nijak nedoložila, že odpovídají realitě. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žalobkyně jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno dovodit pouze na základě zjištění o příjmech podávájících se z výpisu z účtu žalovaného a ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, které ani nebyly doloženy zprávou zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, zejména není-li sjednán na dobu neurčitou. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšla žalobkyně pouze z prohlášení žalovaného, aniž by si tyto údaje ověřila, nezkoumala typ bydlení, náklady na bydlení, počet dalších osob v domácnosti, ani netrvala na doložení výše nákladů na bydlení, nezkoumala vyživovací povinnosti, náklady na dopravu do zaměstnání, náklady na léky nebo jiné výdaje, nezkoumala, zda žalovaný splácí jiné úvěry nebo zápůjčky a jaká je výše měsíčních splátek. Žalobkyně zcela nedostatečně zkoumala a prověřovala zejména otázku výdajů žalovaného, vycházela matematických propočtů, resp. pomocných parametrů (koeficienty) a údajů o výdajích poskytnutých samotným žalovaným, jevících se jako velmi nevěrohodné a neodpovídající potřebám reálného života, zejména pokud jde o náklady na bydlení a nulové náklady na splátky dalších zápůjček a úvěrů, čímž nesplnila povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Jelikož se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohla být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnila skutková tvrzení a označila důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelsk