28 C 154/2024-72 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 27. 3. 2023 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení celkové částky 120 943,57 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 19 831,99 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 055,24 Kč, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 118 630,67 Kč za dobu od 28. 3. 2023 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 120 943,57 Kč za dobu od 28. 3. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že dne 21. 7. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, . Úvěrový rámec činil 121 000 Kč, žalovaný načerpal celkem částku 120 576 Kč, uhradil částku 4 517 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého práva a úvěr zesplatnila. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k úhradě celého dluhu, na kterou však nereagoval a ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti žalovaného, který ač řádně a včas předvolán, se k soudu bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal.4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění.5. Ze smlouvy – „Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr č. , hodnota, soud zjistil, že v této smlouvě se žalobkyně zavazuje poskytnou žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 40 000 Kč, s výší minimální splátky 3,310 % z úvěrového rámce, výše prvního čerpání činí 40 000 Kč, na účet č. , č. účtu, , žalovaný je čerpaný úvěr povinen splácet měsíčními splátkami, splatnými k 20. dni v měsíci. Jako datum uzavření smlouvy je uveden den 21. 7. 2022. Úvěrový rámec byl navýšen dodatkem ze dne 6. 8. 2022 na částku 166 000 Kč, jak soud zjistil z předmětných listin, „dodatek k úvěrové smlouvě s přiděleným variabilním symbolem , var. symbol, “. K akceptaci smlouvy, stejně jako dodatků žalovaným mělo dle tvrzení žalobkyně dojít prostřednictvím elektronických prostředků na dálku prostřednictvím internetového rozhraní Správce financí, do nějž se žalovaný zaregistroval, tak, že žalovaný „podepsal“ smlouvu a dodatky zadáním jedinečného kódu, který žalobkyně odeslala za tímto účelem na telefonní číslo uvedeným žalovaným. K tomu žalovaná doložila výstupy ze svého informačního systému, s uvedením data, času a telefonního čísla, kdy došlo zaslání sms kódu žalovanému a na jaké telefonní číslo, z toho že data zaslání kódu jsou shodná s daty uvedenými na smlouvě a dodatku a že telefonní číslo je shodné s tím, které je uvedeno ve smlouvě, a současně žalobkyně předložila fotografii občanského průkazu žalovaného (kterým se měl prokázat při registraci), učinil soud skutkový závěr, že žalovaný uzavřel předmětnou smlouvu a její dodatek. Z listiny „Výpis čerpání, splátek a úhrad“ soud zjistil, že žalovaný poprvé čerpal dne 22. 7. 2022, a to částku ve výši 40 000 Kč, dne 5. 8. 2022 částku 80 576 Kč, celkem jsou evidovány úhrady žalovaného ve výši 4 517 Kč. Ze sdělení Raifeisen Bank a.s. soud zjistil, že účet č. , č. účtu, (účet uvedený ve smlouvě) je vedený na jméno žalovaného, a dne 5. 8. 2022 byla na tento účet připsána částka 80 576 Kč, dne 22. 7. 2022 částka 40 000 Kč.6. Ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy vyšel soud z toho, že ve smlouvě samé ze dne 21. 7. 2022, je uvedena výše příjmu žalovaného (22 800 Kč), zdroj příjmu (zaměstnanec), a zaměstnavatel (, právnická osoba, .), rodinný stav (rozvedený), počet vyživovaných dětí (1), vzdělání (učňovské), typ bydlení (podnájem). Z listiny „Potvrzení o ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik“ vzal soud za zjištěné, že žalobkyně při vyhodnocování úvěruschopnosti žalovaného pro úvěr ve výši 121 000 Kč vyšla z výše příjmu žalovaného 22 800 Kč, z příjmu partnera 16 000 Kč, z toho, že bydlí v podnájmu, má jednu vyživovací povinnost a splátky jiným společnostem činí 17 200 Kč. Informace z registru SOLUS a NRKI měla ze dne 21. 7. 2022, ověření v registru centrální evidenci exekucí došlo dne 21. 7. 2022. Z úvěrové zprávy soud vzal za prokázané, že žalobkyně zjišťovala z registrů další spotřebitelské úvěry žalovaného, s tím výsledkem, že je evidováno 5 odmítnutých žádostí o „splátkové“ úvěry a 7 odmítnutých o „kreditní karty“. Žalobkyně dále doložila výpis z účtu žalovaného za měsíc červenec 2022 (od 1. 7. 2022 do 21. 7. 2022) a červen 2022. Z těchto výpisů je možné zjistit z příchozích plateb výši příjmu žalovaného (od , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, .), v měsíci červnu 22 050 Kč, v měsíci červenci 22 432 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně ověřila příjem žalovaného z výpisu z účtu za měsíce měsíc červen 2022, výpis z účtu za měsíc červenec nemohla mít žalobkyně k dispozici, neboť tento pokrývá i období po uzavření smlouvy. Z nahrávky telefonického hovoru soud zjistil, že pracovnice žalobkyně telefonuje žalovanému za účelem zjištění údajů pro poskytnutí půjčky o kterou žádal, žalovaný uvedl, že za bydlení platí 9 200 Kč, další náklady činní 9 nebo 8 tisíc měsíčně, platí výživné. Pracovnice se nezeptala na výši výživného, které je povinen žalovaný platit.7. Žalovaný byl dopisem ze dne 21. 12. 2022, odeslaným dne 22. 12. 2022, vyzván k uhrazení zesplatněného úvěru do 14 dní od sepsání dopisu (zjištěno z dopisu samého a poštovního podacího archu). Žalovaný byl vyzván advokátem zastupujícím žalobkyni k uhrazení dluhu před podání žaloby dopisem ze dne 19. 1. 2023 (zjištěno z dopisu samého a poštovního podacího archu).8. Uvedená dílčí skutková zjištění jsou závěrem o skutkovém stavu.9. Po právním vyhodnocení věci, s ohledem na shora uvedená skutková zjištění, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na ujednání smlouvy, která je ve smyslu § 2 odst. 1 č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZoSÚ“), smlouvou o spotřebitelském úvěru a na smlouvu tak dopadá regulace stanovená tímto zákonem, neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a předmětem smlouvy je peněžitá zápůjčka (žalobkyně poskytla na základě předmětné smlouvy žalovanému finanční prostředky a žalovaný se je zavázal spolu s úrokem žalobkyni vrátit ve sjednaných splátkách). Na žalobkyni jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů žadatele o úvěr, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, uvedené vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), v nichž soudy obsah odborné péče, definovaly v návaznosti na účel zákona jako vysoce kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti st