28 C 233/2024-49 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení pohledávek ve výši 94 846,35 Kč, zákonného úroku z částky 72 488,85 Kč za dobu od 1. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 % ročně a úroku ve výši 29,7 % ročně z částky 60 000 Kč za dobu od 22. 8. 2023 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, , s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaným byla dne 19. 5. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč, které se žalovaný zavázala splácet dle spolu se sjednaným úrokem a poplatky. Žalovaný neplnil smluvní podmínky řádně a včas a právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky, žalovaný dlužnou částku nezaplatil a úvěr byl v souladu se ujednáním smlouvy zesplatněn ke dni 21. 8. 2023. Žalovaný na pohledávky dle smlouvy neuhradil ničeho. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023 ve spojení se společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 3. 4. 2024.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o. s. ř.“, soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném v nepřítomnosti žalovaného, který, ač řádně a včas předvolán, se k soudu bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal.4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí zjištění, jež jsou závěrem o skutkovém stavu.5. Z listiny „Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek“ ze dne 3. 4. 2024 a z „Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 4. 2024“ má soud za prokázané, že pohledávky za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, , byly předmětem smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní jako postupníkem a právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ., IČ: , IČO, ) jako postupitelku, když ve společném prohlášení (podepsaném za obě smluvní strany) je konstatováno, že strany uzavřely dne 29. 6. 2023 smlouvu o postoupení pohledávek, v příloze č. 1 prohlášení je uveden výčet postoupených pohledávek dle předmětné smlouvy postoupených na postupníka s účinností od 28. 3. 2024, a v příloze je uvedena pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, , a současně právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 16. 4. 2024 oznámila žalovanému, že pohledávka byla postoupena na žalobkyni a dopis byl žalovanému odeslán dne 16. 4. 2024 (odeslání prokázáno poštovním podacím lístkem).6. Z listiny „návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru číslo , hodnota, “ má soud za prokázané, že tuto smlouvu uzavřeli právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru a žalovaný jako klient, a ve smlouvě se žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč za roční úrok 83,63 %, který se žalovaný zavázal splácet v 42 měsíčních splátkách, ve výši 5 064 Kč, přičemž splátka zahrnuje i sjednané pojištění splácení. Z „dokladu o vyplacení úvěru – otisk dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu“ a ze sdělení , právnická osoba, . (č. l. 35) včetně výpisu z účtu č. , č. účtu, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému na základě smlouvy č. , hodnota, poskytla na jeho účet č. , č. účtu, platbou připsanou na účet dne 22. 5. 2023, částku 60 000 Kč.7. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k uhrazení dluhu výzvou advokáta zastupujícího žalobkyni ze dne 28. 5. 2024, která byla odeslána dne 29. 5. 2024 (prokázáno výzvou samou a poštovním podacím lístkem).8. K prokázání, že před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně, předložila žalobkyně listinu „hodnocení klienta“ a výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI) , výpis záznamů z registru SOLUS, výpisy z běžného účtu vedeného na jméno , jméno FO, , ze dne 14. 4. 2023, ze dne 13. 1. 2023, ze dne 15. 2. 2023. V hodnocení klienta jsou uvedeny údaje o příjmech a výdajích žalovaného, se kterými bylo kalkulováno pro výčet schopnosti žalovaného splácet, a to konkrétně, čistý příjem žalovaného ze zaměstnání ve výši 33 000 Kč, výdaje (životní minimum) 4 860 Kč, děti v domácnosti (počet + výdaje) 2; 6 980 Kč, splátky 2 000 Kč, bydlení (nájemné a inkaso) 8 419 Kč, celkem výdaje 22 259 Kč. Z výpisu záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný neměl dluhy po splatnosti evidované v tomto registru, z výpisu NRKI nejsou uvedeny úvěry po splatnosti, je evidováno 6 aktivních žádostí. Z výpisu z účtů bylo možné ověřit příjem žalovaného, jsou v nich platby od zaměstnavatele žalovaného identifikované jako mzda, v měsíci březnu ve výši 27 043 Kč a druhá platba ve výši 30 000 Kč, v měsíci únoru 2023 ve výši 18 019 Kč, výpis za měsíc leden 2023 neobsahuje připsanou platbu mzdy.9. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, dle § 1882 odst. 1 o. z. je žalovaný, poté co mu bylo právníé pžedchůdkyní žalobkyně oznámeno postoupení pohledávky povinen plnit žalobkyni. Žalobkyně zakládala nároky uplatněné žalobou na smlouvě, na níž v plném rozsahu dopadá regulace stanovená zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť žalovaný uzavíral tuto smlouvu v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele (§ 420 o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 ZoSÚ. Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ, posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje zákon č. 634/1992 Sb., zákon o ochraně spotřebitele, v § 2 odst. 1 písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnost.10. Podle § 87 odst. 1 věta prvá a třetí ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů, k tomu aby došlo k naplnění účelu zákona, jak jej vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. 1 As 30/2015 (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 (dostupné na www.usoud.cz), podle nichž se má odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám akt